„Roky jsem se snažila hubnout, ale nikdy nebyla ta správná chvíle, abych se do hubnutí opravdu ponořila. Pak se toho seběhlo víc, rozpadl se mi dlouhodobý vztah a já si řekla, že už musím začít něco dělat, jinak to se mnou dopadne špatně,“ uvedla žena. Sama ale nebyla schopná shodit víc než pět kilogramů. Po konzultaci u lékaře nakonec souhlasila s operativním zmenšením žaludku. Ihned po rekonvalescenci z operace si nechala stanovit jídelníček a tréninkový plán a každý den docházela do fitka, kde cvičila s trenérem. „Už jsem nechtěla riskovat další marný pokus. Chtěla jsem to udělat pořádně. A bez pomoci by to nešlo. Necítila jsem se provinile, neměla jsem pocit prohry. Naopak jsem byla na sebe pyšná, že jsem konečně udělala ten velký krok,“ pokračovala. Hubnutí šlo kupodivu docela hladce a oblíbila si i sport. Nakonec se jí podařilo shodit bez mála devadesát kilogramů. Spokojená ovšem bohužel nebyla. Na těle jí zůstala spousta vytahané kůže, které se opět nedokázala sama zbavit, a na řadu přišla plastika. „Opět by to někdo mohl brát jako prohru. Ale pro mě to bylo vítězství. Byla jsem tak blízko vysněného cíle, že jsem neváhala,“ doplnila. Nechala si tedy kůži odstranit a nyní její původní hmotnost připomínají maximálně jizvy, které má po odstranění vytahané kůže. „Dlouhé roky jsem odmítala přiznat fakt, že jsem příliš obézní. Hodně jsem svůj vzhled omlouvala. Musela jsem si na to přijít sama. Kdyby mě do toho někdo nutil, efekt by jistě nebyl takový,“ dodala s tím, že pro ni bylo šokující, jak tělo vypadá po ztrátě tolika kil. „Vidět se pak v zrcadle s vytahanou kůží, to pro mě byl šok. Ale zvládla jsem to,“ dodala pro Nine.