Ještě nedávno se mluvilo hlavně o robotech v továrnách. Nejnovější analýzy ale ukazují docela jiný obrázek: umělá inteligence nejrychleji zasahuje kancelářské profese založené na textu, datech a komunikaci. Překladatelé, programátoři, zákaznická podpora i analytici tak nemusejí z trhu práce zcela vymizet, jejich práci však do budoucna zřejmě čeká výrazná proměna. Překladatelka dnes během hodiny přeloží s pomocí umělé inteligence tolik textu, co dřív zvládla za celý den. Programátor nechává AI asistenta psát rutinní části kódu. Podobné změny už podle výzkumníků nezažívají jen technologické firmy, ale stále větší část kancelářských profesí. Podle analýzy Mezinárodní organizace práce z roku 2025, která hodnotí, nakolik jsou jednotlivé profese vystaveny dopadům generativní umělé inteligence, zůstávají na předních příčkách administrativní a úřednické profese. Studie zároveň upozorňuje, že expozice roste také u silně digitalizovaných odborných a technických profesí. Jinými slovy: AI už nezasahuje jen rutinní přepisování nebo vyplňování formulářů, ale i specializovanější práci s informacemi. Podobně vyznívá i výzkum Microsoft Research. Ten vycházel z anonymizovaných konverzací uživatelů s Bing Copilotem a následně je porovnal s databází pracovních činností amerického ministerstva práce. Autoři výzkumu se snažili zjistit, u kterých povolání se úkoly nejvíce překrývají se schopnostmi AI. Nejvyšší skóre použitelnosti umělé inteligence vyšlo u znalostních profesí, zejména v oblastech počítačů a matematiky, administrativy, obchodu a komunikace. Neznamená to, že pozice zaniknou Autoři výzkumu ale zároveň zdůrazňují důležité omezení: jejich práce neříká, že tato konkrétní povolání zaniknou. V doprovodném komentáři výslovně upozorňují, že neměřili míru nahrazování lidí, ale to, kde může být AI užitečná při plnění dílčích úkolů. Právě to je pro debatu o budoucnosti práce klíčové. Ohrožené nejsou nutně celé profese, ale hlavně jejich dílčí činnosti: psaní prvních verzí textů, překlady, rešerše, rutinní komunikace, přepisování, třídění informací, analýzy tabulek nebo příprava podkladů. Tam, kde je práce převážně digitální, opakovatelná a založená na práci s informacemi, má totiž umělá inteligence nejkratší cestu k nasazení. Přehled: 10 profesí, které podle současných dat čeká největší proměna: Pozn. red.: Přehled vznikl porovnáním nejnovějších mezinárodních studií a analýz (Microsoft Research, Mezinárodní organizace práce – ILO, Anthropic, PwC a Světové ekonomické fórum). Nejde o oficiální žebříček jedné instituce, ale syntézu profesí, které se v jednotlivých výzkumech opakovaně objevují mezi nejvíce vystavenými dopadům generativní umělé inteligence. Studie zároveň upozorňují, že nejde o předpověď zániku těchto profesí, ale o očekávanou proměnu jejich pracovní náplně. Studie společnosti Anthropic proto nesleduje jen to, co by umělá inteligence teoreticky dokázala vykonávat, ale také to, při jakých pracovních činnostech ji lidé skutečně používají. Autoři zatím nacházejí jen omezené důkazy, že by AI výrazně dopadala na zaměstnanost. Současně ale upozorňují, že právě včasné měření může pomoci odhalit zranitelná místa dřív, než dojde k propouštění a rušení takových pozic. Na těchto místech je AI zatím krátká Nejde tedy o jednoduchý příběh „AI bere práci lidem“. Spíš vzniká nový typ nerovnosti mezi těmi, kteří s ní umějí pracovat, a těmi, jejichž práce se skládá převážně z rutinních digitálních úkolů. Barometr PwC z roku 2026, založený na více než miliardě pracovních inzerátů, popisuje „dvourychlostní“ trh práce. Firmy, které dokážou AI využívat, podle něj rychleji zvyšují produktivitu, mzdy i počet zaměstnanců. „V globální ekonomice se začíná vytvářet nová hranice mezi firmami podle toho, jak dokážou využívat umělou inteligenci. Největší přínosy mají společnosti, které AI používají k posílení schopností svých lidí, urychlení inovací a vytváření nových zdrojů hodnoty. Právě ty pak v produktivitě i růstu stále více předstihují podniky, které se soustředí hlavně na automatizaci práce jako takovou,“ popisuje Joe Atkinson, globální ředitel pro umělou inteligenci ve společnosti PwC. Relativně bezpečnější zatím zůstávají profese, které stojí na fyzické práci, péči, osobním kontaktu nebo pohybu v nepředvídatelném prostředí. Elektrikář, zdravotní sestra nebo pečovatel mohou AI využívat jako pomocný nástroj, ale jejich práce se nedá snadno převést na textovou odpověď nebo digitální výstup. Celkový dopad přitom nemusí být jen negativní. Zpráva Světového ekonomického fóra odhaduje, že do roku 2030 vznikne 170 milionů nových pracovních míst a 92 milionů jich zanikne. Výsledkem má být čistý přírůstek 78 milionů míst, ovšem za cenu výrazné proměny dovedností. Největší jistotu proto nebudou mít lidé, kteří se AI vyhnou. Spíš ti, kteří dokážou spojit odbornost s kontrolou výstupu. Současné výzkumy se v jednom shodují: budoucnost práce nebude rozdělovat lidi na ty, které AI nahradí, a ty, které nenahradí. Rozhodující bude něco jiného – kdo se naučí umělou inteligenci využívat jako nástroj. Hodnota člověka se postupně přesouvá od rutinního vykonávání úkolů ke kritickému myšlení, úsudku, kreativitě a schopnosti převzít odpovědnost za konečný výsledek. AI může připravit první návrh. O tom, zda je správný, ale bude ještě dlouho rozhodovat člověk. VIDEO: Umělá inteligence je takový marketingový pojem a zní to trošku zlověstně, říká programátor Daniel Steigerwald Zdroj: Microsoft Research: Working with AI: Measuring the Applicability of Generative AI to Occupations, Microsoft Research Blog: Applicability vs. job displacement, International Labour Organization: Generative AI and Jobs: A Refined Global Index of Occupational Exposure, Anthropic: Labor market impacts of AI: A new measure and early evidence, Anthropic Economic Index: Learning curves, PwC: 2026 Global AI Jobs Barometer, PwC: AI reshapes global labour market into two distinct paths, World Economic Forum: The Future of Jobs Report 2025 Vnučka Bořivoje Zemana natočila výjimečný dokument o oscarovém kameramanovi Film Robert Richardson: Bílý ďábel je neuvěřitelným příběhem české filmařky, která se rozhodla nahlédnout do hlavy trojnásobného držitele Oscara a dostala se až do Hollywoodu. Dokument bude mít světovou premiéru na 60. ročníku MFF Karlovy Vary a doprovodí ho osobně jak kameraman Robert Richardson, tak režisérka Jana Hojdová. Do kin pak vstoupí 12. listopadu 2026. Porota v USA rozhodla, že ke smrti Kellnera vedlo i zpoždění záchranné akce Porota na Aljašce jednomyslným verdiktem rozhodla, že ke smrti českého miliardáře Petra Kellnera vedlo i fatální zpoždění záchranné akce ze strany společnosti Tordrillo Mountain Lodge (TML), která včas nenasadila záložní vrtulníky ani neaktivovala svůj nouzový plán. Celkovou škodu porota stanovila na 7,483 milionu dolarů (158 milionů Kč). Až nebezpečně atraktivní kousky. V tomhle muzeu by měli lidem svazovat ruce za záda Jestli by se dala některá z globálních událostí motorsportu označit za emotivní, určitě by to byl vytrvalostní závod 24h Le Mans. Díky dlouhé historii, mnoha ztraceným životům, nezapomenutelným příběhům a kulise francouzského venkova je to dodnes automobilový festival vyvolávající extatické stavy. Proč? Odpověď se schovává ve zrekonstruovaném M24 Motorsport Museum jen kousek od okruhu La Sarthe. Moldavský premiér překvapivě oznámil rezignaci, důvod neupřesnil Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl. ŽIVĚ Konec vedrům a silným bouřkám, počasí by do konce týdne mělo být klidnější Česko čeká po sérii dní s extrémními teplotami a následnými až velmi silnými bouřkami klidnější počasí. Do soboty bude přes den převážně slunečno a teploty se budou většinou pohybovat kolem 25 stupňů Celsia. V neděli se na většině území vyskytnou přeháňky, výjimečně i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického průměru (ČHMÚ).