Američtí činitelé se obávali, že se Izrael chystá spáchat atentát na íránské vyjednavače, zatímco s nimi Spojené státy na jaře vedly citlivá jednání, při nichž dojednaly dočasnou mírovou dohodu. S odkazem na stávající a bývalé zástupce USA o tom napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT). Atentáty na íránské činitele byly izraelskou strategií od začátku současné války, kterou zahájily americko-izraelské údery na Írán 28. února. Při citlivých dubnových jednáních o příměří se však USA podle NYT velmi obávaly, že se židovský stát chystá provést atentát na dva hlavní partnery v jednáních, a to íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa. Z obavy, že by pokus o atentát zmařil jednání, zašly Spojené státy podle některých úředníků tak daleko, že požádaly další země v regionu, aby varovaly Teherán před možností, že by se Izrael mohl zaměřit na tyto dva politiky. Američtí představitelé připustili, že při nejintenzivnější fázi války mohli být Arakčí a Ghálíbáf jakožto vysoce postavení vládní činitelé legitimními cíli pro Izrael, který byl odhodlán svrhnout íránskou teokratickou vládu. Poté, co se však v dubnu jednání spustila naplno, byli zástupci USA přesvědčeni, že jakýkoli pokus o zabití íránských politických představitelů by jednání ukončil a znovu by podnítil boje. Válka začala na konci února izraelským útokem, při kterém byli zabiti íránský duchovní vůdce Alí Chameneí a další vrcholní představitelé islámské republiky, a to částečně na základě informací amerických zpravodajských služeb. Zatímco se americké údery soustředily na íránské námořnictvo a ozbrojené síly, Jeruzalém v rané fázi války upřednostňoval útoky na vedení země s cílem zabít co nejvíce íránských představitelů. Zabiti při izraelských náletech To znamenalo zabití možná pragmatičtějších vůdců, s nimiž administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa chtěla jednat, jako například Alího Laridžáního, nejvyššího íránského představitele pro národní bezpečnost, a Kamála Charázího, íránského exministra zahraničí. Oba muži se účastnili jednání se Spojenými státy a následně byli zabiti při izraelských leteckých útocích. Obavy z izraelských atentátů na íránské činitele podle NYT dokládají, že se Washington a Jeruzalém začaly postupem času rozcházet ve svých válečných cílech, respektive USA chtěly rychle uzavřít mírovou dohodu, zatímco Izrael k tomu byl skeptický. První dubnové příměří se u veřejnosti židovského státu setkalo s obavami, že USA válku ukončují příliš brzy a ve chvíli, kdy se íránský režim stal ještě radikálnějším a tamní revoluční gardy upevnily svou kontrolu napříč zemí. USA a Írán nakonec v červnu dospěly k rámcové dohodě, která předpokládá obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu a budoucí jednání o íránském jaderném programu. Podle řady izraelských komentátorů je ale tato dohoda „příšerná“, protože neplní izraelské cíle, jimiž jsou změna režimu v Teheránu, zničení vojenských prostředníků Íránu v regionu a zdecimování íránského jaderného programu. Jeruzalém se také obává, že by dohoda s USA mohla Íránu poskytnout miliardy dolarů, které by mu umožnily poválečnou obnovu, aniž by „musel krotit své jaderné ambice“. Mluvčí izraelské ambasády odmítla poskytnout NYT vyjádření. Na otázku ohledně izraelských plánů a varování adresovaného Íránu americký zdroj odpověděl, že jednání mezi americkou a íránskou delegací pokračují a že zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a zeť prezidenta Trumpa Jared Kushner měli v Kataru produktivní schůzky. Dodal, že USA chtějí, aby mírová jednání pokračovala.