Poprvé spolu letos hrály v polovině února, zatím naposledy změří síly v sobotu v All England Clubu. To dělá pět utkání za pět měsíců. Bilanci zatím poměrem 3:1 vede zkušená Rumunka. „Někdy se to zkrátka takhle sejde, že hrajete pořád dokola s jednou soupeřkou. Tuším, že s Igou Šwiatekovou jsem to měla podobně,“ vzpomínala Nosková po čtvrteční výhře ve druhém kole travnatého grandslamu nad Camilou Osoriovou (6:3, 4:6, 6:2). Poté, co oznámila, že tato sezona bude její poslední, se Cirsteaové velmi daří. Dokážete se vcítit do jejího nastavení, že už může hrát bez tlaku? Konec sice oznámila, ale vzhledem k tomu, co předvádí, jí to moc nevěřím. Když člověk ví, že končí, často z něj všechno spadne a hraje mnohem uvolněněji. Sama říká, že jí to rozhodnutí pomohlo. Ale já upřímně nevidím reálně, že by po tomhle roce opravdu skončila. Jak hodnotíte utkání proti 68. tenistce světa Osoriové? Druhá sada vám nevyšla, ale ve třetí jste dominovala. Ve druhém setu jsem vůbec nic neviděla. Začínaly jsme už pozdě a slunce svítilo přímo proti mně. Camila se s tím vyrovnala lépe, já netušila, jaký mám timing nebo kde míč trefuju, a podle toho také vypadaly moje servisové gamy. To byl hlavní důvod, proč mi druhý set nevyšel. Ve třetím už byly podmínky normální a jsem ráda, že jsem zápas úspěšně dohrála. Ve druhém dějství za stavu 4:4 si soupeřka také vyžádala ošetření a vy jste poté obě zbývající hry ztratila. Nerozhodila vás pauza? Ani ne. Bylo to spíše důsledkem mých chyb než toho, že bych vypadla z rytmu. Camila předtím neměla úplně pěkný pád. Sice jsem ho neviděla, ale když ošetření potřebovala, je jasné, že musela odejít z kurtu. Vážně jste nebyla ani trochu nazlobená? Vůbec ne. Camila je super holka, která by zranění nefingovala. Když pauzu potřebovala, prostě si ji vzala. Kolumbijka se rovněž hodně povzbuzovala, zatímco vy jste neustále působila klidně. Mně hlasité hecování moc nesvědčí. Jsem radši, když můžu zůstat ve své bublině a soustředit se na každý míč. Máte pocit, že v opačném případě byste byla přemotivovaná? Není to v mé nátuře. Někdy mě vyhecují vnější okolnosti, ale pak si uvědomím, že to sama k výkonu vůbec nepotřebuju. Samozřejmě je dobré si ve vypjatých chvílích věřit a povzbudit se, ale abych se projevovala takhle uprostřed setu, to není můj styl. I když jste se na postup nadřela, může vám takováhle výhra pomoct do dalšího průběhu? Ověřila jste si, že můžete zvládat i delší bitvy. Těžko říct. Každý se samozřejmě snaží pošetřit co nejvíce sil, protože turnaj je dlouhý. Ideální je strávit na kurtu co nejméně času. Na druhou stranu je pravda, že pro chycení herního rytmu to může být fajn. S každým zápasem a tréninkem si na zdejší podmínky zvykám víc. Teď to bylo zase lepší než v prvním kole.