Analytici z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) zmapovali 144 incidentů ve třinácti evropských zemích mezi srpnem 2024 a únorem 2026. V řadě případů se podle nich v blízkosti míst výskytu dronů pohybovaly lodě spojované s ruskou stínovou flotilou (starších a neprůhledně vlastněných tankerů), která pomáhá Moskvěobcházet západní sankce kvůli válce na Ukrajině, informoval server The Independent. Mezi sledovanými cíli byla podle odborníků i americká vojenská základna RAF Lakenheath v hrabství Suffolk, kde vzniká infrastruktura pro možné rozmístění amerických jaderných zbraní. Drony pronikly do jejího vzdušného prostoru už v listopadu 2024. Ve stejné době se objevily také nad třemi dalšími základnami – RAF Mildenhall v Suffolku, RAF Fairford v Gloucestershiru a RAF Feltwell v Norfolku. Podle autorů zprávy je vysoce pravděpodobné, že šlo o koordinovanou operaci řízenou Kremlem. „Vzorec incidentů napříč patnácti měsíci a třinácti zeměmi nelze vysvětlit pouhou náhodou ani chybnou identifikací,“ uvedl spoluautor studie a expert IISS pro strategii a národní bezpečnost Charlie Edwards. Dodal, že Ruskoopakovaně demonstrovalo schopnost pronikat do vzdušného prostoru členských států NATO, a to dokonce i nad objekty spojenými s jaderným odstrašením. „Rozdíl mezi schopnostmi Aliance a ochotou kolektivně reagovat se stává strategickou zranitelností,“ varoval Edwards. Podezření padá na loď HAV Dolphin Moskva přitom využívá takzvanou stínovou flotilu nejen k obcházení západních sankcí, ale podle expertů stále častěji i k dalším operacím. Ruská stínová flotila je zásadní pro financování války na Ukrajině a pomáhá udržovat ruskou ekonomiku. Podle britského ministerstva obrany ji tvoří více než 700 stárnoucích plavidel, která přepravují přibližně 75 procent ruské ropy zatížené západními sankcemi. Klíčovou roli ve zprávě IISS hraje nákladní loď HAV Dolphin s ruskou posádkou, plující pod vlajkou Antiguy a Barbudy. V době incidentů u britských základen kotvila poblíž města Hull, přibližně 160 kilometrů od RAF Lakenheath. Analytici ji označují za pravděpodobný zdroj bezpilotních prostředků. Loď se podle nich objevila také v souvislosti s dalšími případy narušení vzdušného prostoru v Německu a Nizozemsku v květnu roku 2025. Mezi cíli byla dle expertů také francouzská námořní základna Île Longue v Bretani, kde Francie soustřeďuje většinu svého jaderného arzenálu. Francouzská armáda uvedla, že případ nadále vyšetřuje, k možnému zapojení lodí z ruské stínové flotily se však odmítla vyjádřit. Experti se domnívají, že plavidlo převáželo drony typu Orlan-10 s doletem přesahujícím 480 kilometrů. Další lodě měly fungovat jako komunikační uzly nebo zajišťovat navigaci a zpravodajskou podporu. Cílem mohlo být testování obrany NATO Podle IISS nesloužily přelety pouze ke sběru informací, ale také k ověřování reakcí aliančních armád a protivzdušné obrany. „Incidenty s bezpilotními prostředky naznačují úmyslnou snahu otestovat integrované obranné mechanismy NATO,“ uvádí zpráva. Vlna podobných incidentů vyvrcholila na konci roku 2025 a vedla k dočasnému uzavření několika evropských letišť, mimo jiné v Německu, Španělsku a Dánsku, napsal server ABC News. Výzkumníci upozorňují, že evropská protivzdušná obrana byla po desetiletí budována především proti klasickým hrozbám, tedy letadlům nebo raketám operujícím ve velkých výškách. Malé drony vypouštěné z civilních plavidel však představují zcela odlišný problém. „Evropská protivzdušná obrana je uzpůsobena k odhalování a ničení tradičních hrozeb ve velkých výškách. Na levné drony podnikající skryté a těžko prokazatelné průniky pod prahem společné reakce NATO však připravena není,“ konstatují autoři studie. Špehování i během Zelenského návštěvy Další incident zaznamenaly úřady začátkem prosince 2025 u irského pobřeží během historicky první státní návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku. Nad irskou vojenskou lodí LÉ William Butler Yeats tehdy operovaly čtyři velké drony vojenského typu. Podle zprávy létaly ve vzduchu až dvě hodiny a zamířily směrem k irskému pobřeží. Server The Telegraph informoval, že se ve stejné oblasti pohybovala loď Vezhen plující pod maltskou vlajkou. Tu švédské úřady dříve vyšetřovaly kvůli poškození podmořského optického kabelu v Baltském moři. Další plavidlo mělo v době incidentu vypnutý identifikační systém, a bylo tak prakticky neviditelné pro okolní lodní provoz. Aliance je ve střehu, tvrdí NATO Severoatlantická aliance uvedla, že novým formám hrozeb věnuje zvýšenou pozornost. Zaměřuje se především na bezpilotní prostředky vypouštěné z moře nebo přímo z lodí. „Naše poselství všem aktérům zvažujícím nepřátelské aktivity je jasné: Spojenci sledují vše, co se odehrává v námořním prostoru, a disponují prostředky k odpovědi,“ vzkázali představitelé aliančního námořního velení. Podle nich se to týká jak případných pokusů o sabotáž podmořské infrastruktury, tak využívání dronů z námořních platforem.