Muchová na aktuálně probíhajícím Wimbledonu prošla už do třetího kola, kde se v pátek odpoledne jakožto světová devítka utká s Thajkou Sawangkaewovou, jíž náleží 164. pozice na žebříčku WTA. Česká tenistka by ráda navázala na povedený turnaj v německém Bad Homburgu, který v sobotu vyhrála. Šlo o její první triumf z travnatého podniku, celkově o třetí na okruhu. Ne vždy ale mohla být takhle na výslunní, kariéru 29leté tenistky brzdila vleklá zranění. „Nikdo si nedovede představit, jak je to náročné. Cítíte, že jste na vrcholu, a najednou nemůžete hrát. Něco vás zastaví a vy nevíte, jestli to je na tři měsíce, na půlrok. To nejde popsat. Musíte si to zažít,“ líčí Brulík v rozhovoru pro iDNES.cz. Karolínu znáte dlouho, v čem se osobnostně nejvíce změnila? Kája je dneska v každém případě dospělá dáma, která v tenisu zažila spoustu radostných i méně radostných věcí spojených zejména se zdravotními potížemi. V neúprosném světě tenisu je maximálně samostatná. Jako fotbalový agent v tomhle vidím velký rozdíl – kdo se v tenisovém prostředí neumí rvát, má to strašně těžké. Ale Karolína je opravdu silná osobnost, která by toho chtěla vyhrát co nejvíce. Zároveň ovšem ví, že na světě není jenom tenis. Pochází z fotbalové rodiny, nebyla i tohle pro ni cesta? V době, kdy se rozhodovalo, co bude dělat za sport, byl ženský fotbal v Evropě – a zejména v Česku – v plenkách. Ale Karolína nehrála jen fotbal, vyzkoušela mraky sportovních aktivit. Odmala byla pohybově neskutečně nadaná. A jsem si jistý, že to je dodnes vidět ve variabilitě její hry. Má tenista náročnější život než fotbalista? Paradoxně to vypadá, že tenista je svobodný. Že fotbalista má režim stanovený v klubu a tenista si cestuje po světě, jak se mu zlíbí. Omyl! Pokud jste vysoce postavená tenistka, spoustu turnajů máte mandatory (povinných). Je to něco, na co si hráčky obrovsky stěžují. Když chcete vynechat turnaj, protože jste unavení, nejste úplně zdraví nebo cítíte, že jste krátkodobě vyhořelí a chcete na týden od tenisu úplně vypnout, platíte okamžitě pokutu. Je to složité, ženský tenis v tomhle určitě nemá takovou podporu jako mužský. Pořadatelé turnajů tlačí na WTA. Za velké dotace chtějí u sebe nejlepší hráčky světa. A holky tam musí jezdit. Jasně, na grandslamy chce každá, ale pak přijde závěr sezony, holky jsou zbité a stejně musí neustále cestovat. Právě to a všelijaké změny jsou to nejtěžší. Ano, mají to tak i kluci, ale přece jenom, slečny jsou trochu křehčí stvoření. Takže pokud chtějí mít v tomhle nastavení soukromý život, jsou bohužel bez šance. Mluvíte o křehkosti, ale zrovna „křehká“ je přívlastek, který bych u Karolíny nepoužil. To je právě to, jak jste se mě ptal na začátku. Kde vidím její obrovskou vývojovou změnu? Tou je, že Karolína je dnes dospělá, silná dáma, která si jde za tím, co chce, jak nejlépe umí. Má ostré lokty, což je správně, jinak by neměla šanci v tak nelítostném prostředí uspět. Díky tomu zvládla i těžší období kariéry. Souhlasíte? Je to tak. To si nikdo neumí představit, co cítí, když nemůže hrát. Po prvních smutných dnech třeba absolvujete zákrok, pak se maximálně soustředíte na rekonvalescenci a návrat. Ale máte obrovské pochyby. Vrátím se zpátky ve formě? Budu moct hrát naplno, nebo mě zranění bude limitovat? Víte, že roky plynou. Přemýšlíte nad zraněním jinak, když je vám 19 a když 29. A hlavně vidíte, že ostatní holky každý den trénují, mají zápasovou praxi. Je to těžké. Na tenisových fórech zaznívá, že Karolína je jednou z nejlepších tenistek, které ovšem nevyhrály grandslam. Nastal letos čas tuto bilanci prolomit? Všichni bychom jí to přáli. Nejen já, blízcí, rodina. Myslím si, že jí v tomhle fandí fakt spousta lidí. Ale viděl jste to na letošním Roland Garros. To se prostě musí sejít. V Paříži vypadla spousta holek z první desítky, bohužel včetně Káji. Grandslam trvá dva týdny, je to sedm zápasů. Jde o sportovní klišé, ale musíte být naskočení na vlně. Karolína je schopná porazit každého. Bez pochyby. Tak to zažila na Roland Garros v roce 2023. Musí si to ale všechno sednout. Takže my Káje grandslam přejeme, ale nemluvíme o tom. Nemá cenu si tím komplikovat život. Ona dělá, co umí, aby to klaplo. Jaký je rozdíl v tom dělat agenta fotbalistovi a tenistce? Je to zásadní rozdíl. Fotbalista je v systému, kde ho někdo trénuje a kde jede podle předem nalajnovaného programu. Nevybírá si. V tenise je sportovec šéf týmu, protože ho celý platí. Je to o to složitější. Obdivuji to a mám k tomu obrovský respekt. Jako tenista máte trenéra, který by měl být sportovně vaším šéfem, ale zároveň je váš podřízený, protože mu dáváte výplatu. A to je pro sportovce leckdy těžké, najít v tomhle balanc. Protože když se vám nedaří, nejjednodušší myšlenka je, že vyměníte trenéra. Podívejte se na fotbalové MS, kolik tam skončilo koučů. A nemyslím jen našeho. Tenista takové rozhodnutí může udělat kdykoliv, ale v tu dobu neví, jestli jde správným směrem. To je příhodné, Karolína totiž loni změnu kouče udělala. Nejsem tenisový expert, ale při všem respektu k Emilovi Miškemu, který Karolíně pomohl a v těžkých obdobích působil uklidňujícím dojmem, Kája si nejspíš vyhodnotila, že potřebuje někoho, kdo má zkušenost s elitními světovými tenistkami. A její aktuální trenér Sven Groeneveld je nepochybně má. Kája chce být maximálně konkurenceschopná. A když nehrála kvůli zranění, stejně nechtěla, aby jí ujížděl vlak. Věřím, že Sven může Karolínu tenisově posunout ještě výš, a myslím, že se to daří. Do Karolínina tenisového života určitě přinesl to, co očekávala. Což je? To je mezi Karolínou a Svenem. Pro mě jako „netenistu“ je to tenký led. (směje se) Vy jako agent na trenérské změně participujete? Ne. Já řeším až věci spojené s konečným servisem a s honorářem. Ale šéfem týmu je Karolína. Takže ona má nějakou představu a s námi to konzultuje, nicméně konečné slovo má ona. A já to třeba dovyjednám. Ale rozhodnutí o podobě smlouvy, o fixní částce a o bonusech vychází z jejího rozhodnutí. Jaká je Karolína Muchová jako klientka? Je to silná osobnost, což do spolupráce přináší všechny možné polohy. Umí mít na všechno názor, což je super, ale ne vždy je to jednoduché. Leckdy byste byl raději, kdybyste měl klienta, co vám na vše bude přikyvovat. Ale to je nadsázka, to by samozřejmě nebyla cesta. Kája chce mít i normální život, pořád je v provozu. Když je v Praze, má doktory, fyzioterapie, tréninky, chce být s kamarády. Takže občas, když na něco potřebuji reakci, musím počkat. Ale už jsem si zvykl! Nakonec jsem zjistil, že nic není tak horké, aby to den nepočkalo. Ovšem tím, jaká je, může být lehčí shánět pro ni sponzory. Nebo? No, možná je to i o mně, že na to nejsem dobrý, ale není to v Česku úplně jednoduché, jsme malý trh. Máte dva zásadní partnery, jednoho na oblečení, druhého na raketu. Tím je v podstatě to základní dáno a vyřešeno. K dalším partnerům musíte pak hledat jiné cesty. A se vším respektem, i když jde o menšího sponzora, také očekává, že bude vidět, slyšet. A že se s Karolínou občas potká. Jenže vrcholový sportovec nemá moc času na nějaké další aktivity. V tomhle oceňuji přístup Karolíny. Nechce nikoho zklamat, takže přemýšlí, jestli do spolupráce vůbec jít. Je lepší s díky odmítnout než vzít všechno a pak partnery odbýt či zklamat. Pokud odpovíte ne, asi byste se střílel do vlastní nohy, ale fakt potřebuje tenistka manažera? To se asi musíte zeptat Karolíny. Je samostatná natolik, že si řeší i nějaké věci, o kterých jsem si myslel, že je budu vždy řešit já. Ale jsou zase momenty, kdy si myslím, že jsem jí pomohl. Vidím to také u fotbalových trenérů, že se bez agentů neobejdou. Je vždy otázka, co člověk očekává. Ale myslím, že každý vrcholový sportovec potřebuje někoho, kdo má nadhled a neběhá po hřišti. Kdo vám něco vysvětlí, kdo vám řekne, kde zatlačit a kde zase ubrat. Ale musíte agentovi důvěřovat. To Karolína dělá, přesto si spoustu věcí rozhoduje sama. A tak je to podle mě nejsprávnější. Dnes je členkou elitní světové desítky, ale ne vždy tomu tak bylo. Já se k ní dostal v roce 2023, to měla zdravotní problémy, na žebříčku WTA byla ve druhé světové stovce. Je to úsměvné, protože jsme si domluvili spolupráci s tím, že oficiálně začneme, až se v červnu vrátí z Roland Garros. A ona se tam dostala do finále! Takže to vypadalo, že jsem se k tomu dostal jak slepý k houslím. Předtím na ni měli zásadní vliv trenéři a rodiče, kteří ji vždycky maximálně podporovali. Občas i víc, než svedli. Ale pak jsme už věděli, že Karolína dokáže být výš, když jí vydrží zdraví. A po Roland Garros se do toho trefila a bylo jasné, že může dokázat velké věci. Jste spolu s Karolínou v pracovním kontaktu často? Záleží. Když jako sportovec prohrajete a jedete z turnaje domů, kolikrát ani nemáte chuť nějaké věci řešit. Četnost komunikace máme velkou, ale rozhodně to není tak, že se vidíme každý týden. Tím, že se známe dlouho, nám stačí jedna schůzka za pár týdnů. Řekneme si toho hodně a já podle toho pak funguju a Káju jen informuji, co se podařilo a co je v progresu. Karolína je na okruhu velmi populární hráčkou i u zahraničních fanoušků. Ať už díky pestrosti úderů nebo jejímu vystupování. Co ona a rozhovory, pozornost, mediální stránka? Hlavně ve složitějších dobách Karolína narážela na jisté nepochopení vašich kolegů. Když nehrála a nebyla zdravá, řešila jestli jít na operaci, tak se na mě a kolegyni občas obrátila, abychom médiím vysvětlili, že teď na rozhovory není nastavená. Odpovídala by pořád na stejné dotazy: To je škoda, že nejste zdravá, že? Každému sportovci by se na to těžko reagovalo. Jste bezmocný. Nevíte, co bude za týden, za tři, jestli budete muset na operaci, nebo ne. Nechcete nic predikovat, slibovat, plánovat. Ale při mediálních povinnostech na turnajích bývá Kája vtipná, skvěle mluví anglicky, chápe kontexty dotazů, takže bych řekl, že je u žurnalistů oblíbená. I když to není něco, co by vyhledávala.