Američané varují Varšavu před ruským útokem. Přijít by mohl nečekaně brzy
Spojené státy varovaly Varšavu před možnou ruskou vojenskou akcí na polském území. Útok by mohl cílit na kritickou infrastrukturu, vyloučen však není ani přechod ruských jednotek přes hranice NATO. Cílem případné provokace by bylo vyostřit napětí a přimět Západ k zastavení pomoci Ukrajině. Podle ...
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/americane-varuji-varsavu-pred-ruskym-utokem-prijit-by-mohl-necekane-brzy/r~aaa292c1558217cb915f021abf46fdeb
Poprvé viděn 03.07.2026 14:31 · naposledy 04.07.2026 04:45
Text článku aktuální verze · 03.07.2026 14:42 · 814 slov
Spojené státy varovaly Varšavu před možnou ruskou vojenskou akcí na polském území. Útok by mohl cílit na kritickou infrastrukturu, vyloučen však není ani přechod ruských jednotek přes hranice NATO. Cílem případné provokace by bylo vyostřit napětí a přimět Západ k zastavení pomoci Ukrajině. Podle bezpečnostních zdrojů může být operace spuštěna v řádu měsíců.
Washington před tímto scénářem varoval Varšavu opakovaně, jak potvrdili lidé z okolí prezidenta Karla Nawrockého. Zdroje polského serveru Onet rovněž uvedly, že Kreml zvažuje dronové nálety na strategickou infrastrukturu nebo fingované vzdušné údery, které by Polsko donutily aktivovat protivzdušnou obranu.
Zpravodajské služby však nevylučují ani přímý ozbrojený vpád ruských či běloruských vojáků. Rusko by to mohlo prezentovat jako neúmyslný incident způsobený selháním GPS navigace, případně jako nouzovou záchrannou misi s cílem vyzvednout poškozený vrtulník. Jako odrazový můstek pro operaci by mohla posloužit ruská exkláva v Kaliningradu nebo Bělorusko.
Moskva podle deníku The Telegraph počítá s tím, že by Varšava v takové situaci pod tlakem Spojených států přistoupila na vyjednávání místo vojenské konfrontace.
Pokud by se Rusové z polského území stáhli na základě dohody, a nikoli silou, považoval by to Kreml za své vítězství. Podmínkou pro stažení by navíc mohlo být například ukončení západní podpory Kyjevu.
Polsko jako ideální cíl
V souvislosti s možným testováním obranyschopnosti NATO se dlouhodobě zmiňuje také Pobaltí či ostrovy v Baltském moři. Úder proti Polsku by však byl podle zdrojů Onet strategicky výhodnější – země je klíčovým logistickým uzlem, přes který proudí většina západní pomoci na Ukrajinu. Jakákoliv destabilizace by tak měla přímý dopad na situaci na frontě.
Kreml navíc může zneužít aktuální napětí mezi Kyjevem a Varšavou vyvolané historickými spory či ekonomickými třenicemi okolo zemědělství. Panují proto obavy, že se Moskva pokusí tyto rozpory ještě prohloubit a mohla by přijít s tvrzením, že za celou provokací stojí Ukrajina.
Britský bezpečnostní analytik Tony Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS) v Tallinu však nabízí střízlivější pohled a připomíná, že podobná prohlášení nejsou neobvyklá. Hrozbu provokace ze strany Moskvy však nevylučuje.
„Určitě existuje možnost hybridního útoku, ale to není nic nového. A státy na východním křídle NATO jsou proti tomuto druhu akcí a aktivit poměrně odolné. Nikdy však není snadné posoudit, co si o těchto jednotlivých varováních myslet a jaké mohou být motivy lidí, kteří je vydávají. Řekl bych, že se situace nijak zvlášť nezměnila,“ uvedl Lawrence pro Aktuálně.
Aliance hrozí tvrdou odpovědí
Vedení polského ministerstva obrany pro Onet potvrdilo, že s rizikem ruské provokace počítá. Polská armáda proto již uspořádala vojenská cvičení, která měla Moskvě demonstrovat, že případná odpověď NATO by byla drtivá. Zdroje rovněž dodávají, že Moskva se k akci zatím definitivně nerozhodla.
The Telegraph v této souvislosti upozornil, že aliance by mohla reagovat přímými údery na Kaliningrad. Ten nedávno označil za potenciální cíl i šéf německého letectva Holger Neumann, který mezi další možné terče zařadil námořní základy v Petrohradu, poloostrov Kola s koncentrací jaderných zbraní a ruskou Černomořskou flotilu.
Momentka z rozhovoru s britským bezpečnostním analytikem Tonym Lawrencem o dronu, který v březnu 2026 narazil do estonské elektrárny v Auvere
S Macinkou v Maďarsku: Návrat tam, kde chválil Orbána. Teď navazuje kontakty s jeho „katy“
Ještě než ministr zahraničí Petr Macinka vyrazí příští týden s premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem na ostře sledovanou a diskutovanou cestu na summit NATO do Turecka, vydal se v pátek ráno z letiště v pražských Kbelích do Maďarska. Cestu menším dopravním letadlem L 410 s ním absolvuje i Aktuálně.cz.
Kvůli pádu lanovky na Ještěd v Liberci jsou obžalováni tři lidé a České dráhy
Kvůli pádu lanovky na Ještěd podal státní zástupce obžalobu na tři lidi a právnickou osobu. Obviněni jsou z přečinu obecného ohrožení z nedbalosti. Právnickou osobou jsou České dráhy, které lanovku dříve vlastnily. Opakovaně dříve uvedly, že s obviněním nesouhlasí a jsou připravené se proti němu bránit.
ŽIVĚ Bulharsko odmítne protiruské sankce. Nechce trestat Lukoil ani Kirilla
Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Bulharský premiér při tom argumentoval bulharskými národními zájmy v energetice. Bulharská vláda odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
Rok bez Kláry Kolouchové. „Zůstala tam, kde to milovala. Stát se to nám, přáli bychom si totéž,“ říkají horolezci
Od tragické smrti české horolezkyně Kláry Kolouchové na Nanga Parbat uplynul rok. „Nechodíme do hor hledat smrt. Jdeme tam žít,“ říkají horolezci Miri Jirková a Jan Trávníček, kteří se s Klárou znali. V rozhovoru vzpomínali na svou kamarádku a otevřeně promluvili o riziku, odpovědnosti i rozhodnutích, která musí každý horolezec dělat sám.
Prodává se za 170 tisíc, Škoda uvažuje o jeho dovozu z Indie do Evropy. Čeká ale ‚na rozhodnutí Bruselu‘
Automobilka už analyzuje, zda se vyplatí přivézt do Evropy modely vyráběné v Indii. Podle člena představenstva Martina Jahna bude rozhodující budoucnost emisních pravidel i obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Indií. Generální ředitel Škody Klaus Zellmer připouští, že právě indický Kylaq by mohl zaplnit cenovou mezeru pod Fabií.
Pozice na titulní straně v čase
Výdrž a pozice
| sekce | výskytů | výdrž | nej. poz. | prům. poz. | lead |
|---|---|---|---|---|---|
| Titulní strana | 45 | 14.2 h | 1 | 4.9 | ✔ |
| Zahraniční | 44 | 14.2 h | 1 | 4.8 | ✔ |
Historie verzí obsahu 1
03.07.2026 14:42
814 slov · hash
bd44acfb4a2b
první verze