Tři čtvrtiny obyvatel Evropské unie považují „sedmadvacítku“ za místo stability v neklidném světě. Rekordních 74 procent zároveň hodnotí členství své země v EU jako přínosné. Podpora Unie roste společně s obavami z válek, mezinárodního napětí a dalšího vývoje světové ekonomiky, ukázal jarní Eurobarometr Evropského parlamentu. Evropané jsou stále pesimističtější ohledně budoucnosti světa, nikoli však Evropské unie. Negativní očekávání má 58 procent dotázaných, zatímco optimisticky se na další světový vývoj dívá 38 procent. Podíl pesimistů se od podzimu 2025 zvýšil o šest procentních bodů. Budoucnost samotné Evropské unie naopak hodnotí optimisticky 59 procent respondentů. Výsledky tak podle serveru Politico naznačují, že přitažlivost evropského bloku roste souběžně s obavami z mezinárodních otřesů a válek. Celkem 75 procent Evropanů považuje EU za místo stability ve světě plném problémů, což představuje nárůst o osm procentních bodů od podzimu 2025. Jde o druhý nejvyšší výsledek za posledních deset let. Za přínosné pro svou zemi považuje členství v Unii 74 procent dotázaných. Je to nejvyšší hodnota od roku 1983, kdy se otázka v průzkumech objevila poprvé. Stejného výsledku dosáhl Eurobarometr pouze v roce 2025. Za největší výhodu členství lidé označují příspěvek EU k ochraně míru a posilování bezpečnosti. Mezi tři nejvýznamnější přínosy ho zařadilo 40 procent respondentů, o tři procentní body více než na jaře 2025. Lepší spolupráci mezi členskými zeměmi zmínilo 34 procent lidí. „V době globální nejistoty Evropané stále více vnímají Evropskou unii jako maják stability. V neklidném světě je tato důvěra největším evropským aktivem,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Důvěru podle ní doprovází jasné očekávání, že Unie bude rozhodněji zajišťovat bezpečnost, prosperitu a příležitosti pro své obyvatele. Podle europoslance Giorgia Goriho z Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D) však rekordní podpora Evropské unie vyrůstá především z obav o další vývoj světa. „Budoucnosti světa se obává 58 procent lidí, zatímco optimistických je 38 procent. Největší starostí zůstávají životní náklady, které uvedlo 47 procent respondentů, před zaměstnaností a ekonomikou. Je to známka toho, že EU je v těžkých časech stále častěji vnímána jako útočiště,“ napsal Gori. Podle europoslankyně Stine Bosseové z liberální frakce Renew Europe průzkum vedle obav ukazuje také výraznou míru naděje. „Evropané mají obavy. Celkem 58 procent lidí se domnívá, že se svět ubírá špatným směrem. Nejistota je pocitem, který si většina z nich nejčastěji spojuje s dobou, v níž žijeme. Téměř stejně mnoho lidí ale odpovídá, že cítí naději,“ napsala Bosseová. Nejistotu označilo za pocit nejlépe vystihující současnou dobu 44 procent respondentů. Naději zvolilo 43 procent lidí. Podpora členství se však mezi jednotlivými státy výrazně liší. Na Maltě, v Dánsku, Lucembursku a Portugalsku považuje členství v EU za prospěšné více než 90 procent lidí. V Řecku, Rakousku, Francii a Bulharsku se podíl pohybuje kolem 60 procent. Evropané od Unie očekávají především větší schopnost samostatně reagovat na bezpečnostní a hospodářské otřesy. Pro posílení svého postavení ve světě by se podle 39 procent respondentů měla EU soustředit na obranu a bezpečnost. Energetickou nezávislost označilo za prioritu 35 procent lidí, o šest procentních bodů více než na podzim 2025. Následovaly konkurenceschopnost a ekonomika. Posílení role EU při ochraně obyvatel před globálními krizemi a bezpečnostními riziky podporuje 68 procent dotázaných. Celkem 73 procent požaduje, aby měla Unie k řešení světových výzev více prostředků. Devět z deseti respondentů si přeje větší jednotu členských zemí a prosazování mezinárodního práva vůči všem státům. Navzdory obavám ze světového vývoje hodnotí většina Evropanů svou současnou kvalitu života pozitivně. Spokojenost vyjádřilo 83 procent respondentů. U lidí, kteří mají potíže s placením účtů po většinu času, však podíl klesá na pouhých 40 procent. Téměř tři z deseti Evropanů očekávají, že se jejich životní úroveň v příštích letech sníží. Polovina předpokládá, že zůstane stejná, a pouze 18 procent věří v její růst. Největší obavy z propadu mají lidé ve Francii, kde ho očekává 44 procent respondentů. Následují Portugalsko s 39 procenty a Rakousko s Německem, shodně s 38 procenty. Ekonomické obavy se promítají také do očekávání od Evropského parlamentu. Inflaci, rostoucí ceny a životní náklady označilo za jeho hlavní prioritu 47 procent dotázaných, o šest procentních bodů více než na podzim. Následovaly ekonomika a vytváření pracovních míst s 35 procenty a obrana a bezpečnost EU se 34 procenty. Spokojenost s fungováním demokracie v Evropské unii vzrostla na 59 procent. Oproti listopadu 2025 jde o nárůst o pět procentních bodů a vyrovnání dosud nejvyšší hodnoty zaznamenané v roce 2022. Průzkum pro Evropský parlament provedla agentura Verian od 9. dubna do 4. května 2026 ve všech 27 členských státech. Celkem se ho zúčastnilo 26 421 lidí.