Trump otevírá dveře Íránu. Dopady mohou pocítit energetické trhy po celém světě - USA a Írán podepsaly memorandum, které má prodloužit příměří a obnovit provoz v Hormuzském průlivu. - Návrh počítá se zrušením sankcí, návratem íránské ropy na trh i uvolněním zmrazených aktiv. - Jaderný program zůstává otevřenou otázkou a konečná dohoda má vzniknout do 60 dnů. Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, které je jakýmsi předstupněm k mírové dohodě. Návrh dokumentu, jehož podobu zveřejnila agentura Bloomberg, obsahuje čtrnáct bodů a počítá s rozsáhlými ústupky na obou stranách. Pokud by byl následně převeden do závazné dohody, mohl by výrazně změnit situaci na energetických trzích, v mezinárodním obchodě i v celém regionu Perského zálivu. Hlavním cílem memoranda je prodloužit příměří a obnovit bezpečný provoz v Hormuzském průlivu, kterým prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou. Obě země se zároveň zavazují ukončit vojenské operace a během následujících 60 dnů vyjednat definitivní dohodu. Ekonomická část dokumentu ale budí největší pozornost. Washington se v návrhu zavazuje postupně zrušit sankce vůči Íránu, včetně omezení, která komplikují prodej ropy nebo přístup země k mezinárodnímu finančnímu systému. Již během přechodného období by americké ministerstvo financí mělo udělovat výjimky umožňující vývoz íránské ropy a související bankovní či přepravní služby. Návrat íránské ropy a stovky miliard dolarů pro ekonomiku Pokud by dohoda vstoupila v platnost, Írán by mohl znovu naplno prodávat ropu na světových trzích. To by znamenalo dodatečné dodávky suroviny na globální trh a potenciálně tlak na stabilizaci cen energií. Memorandum zároveň počítá s vytvořením programu hospodářské obnovy Íránu v hodnotě nejméně 300 miliard dolarů. Financování by mělo být zajištěno ve spolupráci USA a regionálních partnerů. Součástí návrhu je také odblokování íránských aktiv zmrazených v zahraničí. Odhady jejich objemu se pohybují od více než 120 miliard až po zhruba 170 miliard dolarů. Pro íránskou ekonomiku, která je dlouhodobě zatížena sankcemi a omezeným přístupem ke kapitálu, by šlo o jednu z nejvýznamnějších finančních injekcí za poslední desetiletí. Další významnou částí memoranda je obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Írán se zavazuje zajistit bezpečný průjezd obchodních lodí a tankerů. Dokument zároveň naznačuje, že v budoucnu by mohl vzniknout nový systém správy průlivu ve spolupráci s Ománem a dalšími státy regionu. Jaderný program zůstává otázkou Nejcitlivější částí jednání byl íránský jaderný program a ten memorandum definitivně neřeší. Teherán v dokumentu opakuje závazek, že nebude vyvíjet ani získávat jaderné zbraně. Otázka dalšího obohacování uranu a budoucnosti íránského civilního jaderného programu však má být předmětem dalších jednání. Právě zde se nabízí srovnání s jadernou dohodou z roku 2015, známou jako JCPOA, kterou uzavřela administrativa prezidenta Baracka Obamy společně s dalšími světovými mocnostmi. Tehdejší dohoda detailně stanovovala limity pro íránský jaderný program výměnou za zmírnění části sankcí. Současný návrh jde v některých ohledech ještě dál. Zatímco dohoda z roku 2015 rušila především sankce související s jaderným programem, nové memorandum hovoří o odstranění prakticky všech amerických i mezinárodních sankcí. Na druhé straně obsahuje podstatně méně konkrétních technických parametrů týkajících se jaderných aktivit. Dohoda zatím není definitivní Memorandum samo o sobě nepředstavuje konečnou mírovou smlouvu. Obě strany si stanovily šedesátidenní lhůtu na vyjednání definitivní dohody. Ta by měla být následně potvrzena rezolucí Rady bezpečnosti OSN.