Krize ve vztazích mezi Varšavou a Kyjevem vypukla poté, co polský prezident Karol Nawrocki 19. června odebral nejvyšší polské vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Stalo se tak v reakci na pojmenování jednotky ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření. Nacionalisté z UPA se totiž za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků. Ukrajinci v současnosti vnímají příslušníky UPA především jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti. Sybiha v úvodu svého příspěvku na síti X připomněl postoj Polska, které Ukrajinu podpořilo po ruské invazi v únoru 2022. „Polsko je pro Ukrajinu klíčové stejně jako Ukrajina pro Polsko. Sdílíme společného nepřítele – Rusko – a společnou výzvu: ruskou agresi,“ napsal ministr. Ukrajina podle něj v současné době brání nejen svou vlastní bezpečnost, ale také bezpečnost Polska a celé Evropy. „Máme dostatek moudrosti, poučení z naší společné historie a politické vůle, abychom ukončili jásot v Moskvě, která se raduje z jakéhokoli narůstajícího napětí mezi dvěma nejbližšími sousedy,“ uvedl Sybiha. „Je načase odložit emoce stranou,“ dodal. Pokud jde o pojmenování jednotky, volba názvu podle Sybihy neměla žádný „protipolský záměr“. Ukrajina podle šéfa ukrajinské diplomacie zůstává otevřená rovnocennému a upřímnému dialogu. Sybiha navrhl „balíček protikrizových opatření“, jako je zahájení konzultací mezi ukrajinským a polským ministerstvem zahraničí nebo uspořádání setkání historiků specializujících se na druhou světovou válku. Polský premiér Donald Tusk v pátek v souvislosti s jednáním ministrů obou zemí uvedl, že Ukrajina si uvědomila, že je zapotřebí poctivý rozhovor – i o minulosti – a že je třeba neeskalovat napětí poškozující zájmy Polska i Ukrajiny. Polsko-ukrajinské vztahy zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí.Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.