Nedávno mi moje kamarádka vyprávěla, jak jí zavolal jakýsi policista a oznámil jí, že její finance jsou v ohrožení. Model podvodu, se kterým jsem se setkala poprvé už vloni. Před pár dny jsem v jednom televizním zpravodajství zaznamenala zprávu o dokonaném podvodu, který začínal právě podobným telefonátem. Jak probíhal telefonát, který jsem před rokem absolvovala? Bizarně. Zavolal muž, který se představil policejní hodností. Působil přesvědčivě, omluvil se, že mě vyrušuje, ale že jde o vážnou věc. Zeptal se mě, zda znám člověka jménem XY. Když jsem řekla, že nikoliv, oznámil mi, že dotyčný úvěroval jakýsi projekt na mé jméno ve výši 250 tisíc korun. V hovoru nechal pauzu, zřejmě očekával mou reakci obav a strachu. Po pauze mi sdělil, že je třeba jednat. Já mu řekla, že si mě samozřejmě mohou pozvat na policii, protože nevím, jak věc řešit po telefonu. To volajícího očividně trochu nadzvedlo a uvedl, že hrozí nebezpečí, že dotyčný si „na mě“ bude brát další úvěry. Řekla jsem, že vše je možné, ale zlu nelze vždy účinně zabránit, a že pokud to udělá, budu se s ním soudit. To jsem stále ještě neměla jistotu, že jde o podvod. Údajný policista se mě však zeptal: „Kde teď jste, jste doma?“ A to pro mě byl jasný signál. Okamžitě jsem mu sdělila, že takovou informaci mu nebudu dávat, že je to velmi osobní, a naznačila jsem, že v hovoru už nechci pokračovat. Jeho to tak rozhodilo, že zavěsil. A bylo jasno. Protože volal z neskrytého čísla, okamžitě jsem volala na 158, kde mě přepojili na obvodní policii. Nahlásila jsem jim číslo, oni jen lakonicky poděkovali a sdělili mi, že šlo o podvodný telefonát. Podvodníci to umí, ale ne dost dobře Vystupování dotyčného podvodníka bylo zprvu velmi profesionální, nedivím se tedy, že může nejprve oběť vylekat, nicméně si neumím představit situaci, kdy bych se nechala zmanipulovat k jakémukoliv úkonu souvisejícím s penězi. Proto jsem byla ze zprávy o dokonaném podvodu telefonátem, jehož obětí byla dospělá žena, která ochotně vybrala velký obnos peněz a hodlala ho předat, docela šokována. Měla jsem během tohoto roku ještě jeden podobný telefonát ze Slovenska, ale to už jsem reagovala docela rychle a hovor ukončila. Věřím, že zvláště senioři mohou být zaskočeni. Nicméně vyřizování některých agend po telefonu je naprosto absurdní. To by si snad každý mohl uvědomit. V televizích navíc běží řada reklam, které na to upozorňují. Přesto se stále objevují nové a nové oběti. Tak si říkám, zda to, že někdo takto naletí, není spíše reakcí na skutečnost, že oběti trpí frustrací z nedostatečného zájmu o sebe. A to je o dost vážnější než ztráta nějakého obnosu peněz. Čtěte také: Vše je možné aneb K čemu je dobré, když vám uletí letadlo? Tahle Praha není pro český Soudy, odpuštění a smíření