O tom, kdo na Pražském hradě příště usedne, rozhodnou počátkem roku 2028 sami občané. V přímé volbě budou hlasovat teprve počtvrté. Kdy budou prezidentské volby Přesný termín voleb není zatím jasný. Konkrétní data vyhlašuje předseda Senátu, k čemuž by mělo dojít během podzimu 2027. Dodržet musí několik podmínek: - Konat se musejí v posledních šedesáti dnech volebního období. - Druhé kolo musí být nejpozději třicet dní před koncem mandátu. - Volby musí být v pátek a sobotu. Termín by tedy měl připadnout na rozmezí od 9. ledna do 8. února 2028. Předseda Senátu jej musí vyhlásit nejméně 90 dní před konáním voleb. Pavel obhajobu nevyloučil Současná hlava státu se k možné kandidatuře vyjádřila koncem ledna 2026 během debaty s obyvateli Hranic na Přerovsku. „Nevylučuji to,“ odpověděl Pavel na otázku z publika ohledně usilování o další funkční období. Tuto možnost během debaty připustil poprvé, dosud na obdobné dotazy odpovídal spíše vyhýbavě. Jen o den později se k tématu vrátil na další debatě v Prostějově. Tam už z jeho úst zazněly tři podmínky – kandidovat hodlá v případě, že ze strany veřejnosti bude cítit dostatečný zájem a podporu a nebudou jí bránit zdravotní problémy jeho či jeho rodiny. Pavel se zároveň nechal slyšet, že dvě volební období nejsou jeho ambicí a uvedl, že nemusí cítit potřebu kandidovat, pokud se do voleb přihlásí někdo, koho bude sám chtít volit. Do karet by mu nicméně mohla hrát tradiční výhoda stávající hlavy státu – politologové se shodují, že obhajující prezident bývá favoritem. Babiš kandidovat nehodlá Současný premiér Andrej Babiš už krátce po prohře ve volbách počátkem roku 2023 uvedl, že prezidentského klání se už znovu účastnit nemíní. Svůj postoj zopakoval například v lednu 2026 v příspěvku na sociální síti Instagram. „Já už kandidovat nebudu,“ nechal se slyšet a své příznivce ve videu naopak vyzval, aby mu navrhli vhodná jména. Babiš možnost své kandidatury nicméně popřel v minulosti už několikrát, například v roce 2014 v odpovědi novináři Eriku Bestovi na sociální síti X. Ve čtyři roky starém vysílání televize Nova také oznámil, že nehodlá kandidovat ani ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Namísto toho chtěl do dvou let v politice skončit. Svou strategii už nicméně naznačil. Na sněmu hnutí ANO koncem ledna 2026 prohlásil, že by společného kandidáta měly nabídnout současná vláda – tedy hnutí ANO, SPD a Motoristé. Přesto by podle Babiše nemělo jít o člena ani jedné z nich, ideálně ani přímo o politika, ale spíše o významnou osobnost. Kdo by mohl kandidovat Na tom, že souboj obou politiků z ledna 2023 se už spíše opakovat nebude, se shodují i politologové. „Pokud už by [Babiš] kandidoval, tak si myslím, že se definitivně rozhodne těsně před těmi volbami,“ řekl pro iDNES.cz už koncem prosince 2025 Pavel Šaradín, který působí na katedře politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jména obou favoritů minulých voleb ovšem nejsou jediná, která v souvislosti s těmi dalšími zaznívají. Šaradín se, společně s politologem Janek Kubáčkem, přednášejícím na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, pro iDNES.cz vyjádřili i k dalším jménům. Možností by podle nich byla i kandidatura tváře strany Motoristé sobě Filipa Turka, který je s Hradem dlouhodobě ve sporu. „Vůbec to není vyloučené, nepřekvapilo by mě to,“ řekl Kubáček. Šaradín však Turkovu kandidaturu kvůli vyhraněnosti nepovažuje za reálnou. Mezi jmény potenciálních kandidátů se objevuje například i bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, dvojka hnutí ANO Karel Havlíček nebo současná ministryně financí Alena Schillerová. Ve druhém kole prezidentských voleb v lednu 2023 drtivě zvítězil tehdejší generál ve výslužbě Petr Pavel. Současná hlava státu porazila Andreje Babiše s rozdílem téměř milionu hlasů. K urnám tehdy přišel rekordní počet voličů – účast ve druhém kole přesáhla sedmdesát procent. Nejnovější průzkum agentury STEM pro volby v roce 2028 favorizuje právě současného prezidenta, kterého by volilo 37 procent občanů. Na druhém místě průzkumu z listopadu 2025 se umístil předseda vlády se 17 procenty. Na třetí příčce je s dvanácti procenty moderátor Marek Eben. Jak se volí prezident Prezidenta republiky od změny Ústavy v roce 2012 určují v přímé volbě sami občané. Hlasování je dvoukolové: - Prvního kola se účastní všichni kandidáti na jednotné listině pro celou zemi. - Vítězem se stává ten, který získá nadpoloviční většinu hlasů – pokud žádný kandidát dostatek hlasů nezíská, koná se druhé kolo. - Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti a vítězem se stává ten, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Voličský průkaz a volba v zahraničí Prezidentské volby patří spolu se sněmovními k těm, v nichž mohou hlasovat také občané ze zahraničí. V roce 2028 budou moci volit osobně na zhruba stovce zastupitelských úřadů, zároveň půjde o první prezidentské volby, v nichž budou moci hlasovat také korespondenčně. Češi žijící v zahraničí, kteří hodlají svůj hlas odevzdat poštou, však musí v předstihu požádat o zapsání na zvláštní seznam voličů konkrétního zastupitelského úřadu. Naopak ti, kteří nebudou v dobo voleb v místě trvalého bydliště, mohou pro odevzdání svého hlasu v jiné volební místnosti využít voličský průkaz. Po předložení volební komisi pak budou moci smět volit v jakékoli místnosti v ČR i v zahraničí. O průkaz je nutné zažádat v předstihu.