„Ukrajinský státní příslušník Serhij K. je dostatečně podezřelý ze spolupachatelství válečného zločinu, a to útoku na civilní objekty, způsobení výbuchu, ničení budov a narušování veřejného provozu,“ stojí v obžalobě. Obžaloba tvrdí, že Serhij K. byl od roku 2022 důstojníkem v ukrajinské armádě. „Po zahájení ruské agrese vypracoval spolu s dalšími vojenskými pracovníky, jednajícími jménem ukrajinských státních orgánů, plán na zničení plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, které vedou z Ruska přes Baltské moře do Lubminu v Německu,“ popisuje dokument. Cílem bylo podle německé prokuratury trvale přerušit dodávky plynu a zabránit Rusku ve využívání příjmů z prodeje zemního plynu k financování svého válečného úsilí. Obžaloba popsala i způsob, jakým podle nich skupina kolem Serhije K. jednala. Šlo o tým složený z několika profesionálních potápěčů, experta na výbušniny a lodního kapitána. V na začátku září 2022 vstoupil obžalovaný na území Německa přes Polsko s padělaným ukrajinským pasem a se svou skupinou se nalodili na pronajatou jachtu. „Obviněný a jeho komplici jachtu používali k přepravě velkého množství vysoce výkonných výbušnin vhodných pro vojenské použití v mezinárodních vodách do blízkosti dánského ostrova Bornholm,“ uvedlo státní zastupitelství a dodalo, že v těchto místech skupina připevnila výbušná zařízení na plynovody podél mořského dna. Výbušniny s časovým rozněcovačem explodovaly až 26. září 2022. Plynovodem Nord Stream 1 v době explozí plyn neproudil, což Rusko tehdy zdůvodňovalo nutnou údržbou. Již ve středu o tom s odkazem na své zdroje společně informovaly veřejnoprávní stanice ARD, deník Süddeutsche Zeitung a týdeník Die Zeit. Trojice zmíněných médií uvedla, že vyšetřovatelé mají přesvědčivé důkazy. Ukrajinec se podle těchto informací sám usvědčil, když o útocích na plynovody telefonicky hovořil s příbuznými z vydávací vazby v Itálii. Vyšetřovatelé rovněž nalezli důkazy v jeho mobilním telefonu, které účast na útocích naznačují. Dalšího muže podezřelého z podílu na sabotážní akci zadržela policie loni v září v Polsku. Tamní soud však odmítl jeho vydání do Německa a propustil jej z vazby. Poškození plynovodů Nord Stream vyšetřovaly vedle Německa také Dánsko a Švédsko. Obě země už vyšetřování ukončily. Švédská prokuratura předloni v únoru uvedla, že nemá pravomoc se záležitostí zabývat. Dánsko pár dní nato oznámilo, že považuje poškození plynovodů za úmyslné, ale že neexistují dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání v Dánsku.