Shrňme to i pro ty, kteří fotbal běžně nesledují. To, co jsme v posledních týdnech viděli kolem české reprezentace, totiž zdaleka není jen sportovní příběh. Je to docela přesný obraz fungování dnešní české společnosti. Na mistrovství světa ve fotbalu jsme přijeli s velkými očekáváními a odjeli s vědomím, že naše výkony byly opravdu špatné. Fotbal nebyl moderní, nebyl odvážný a často ani organizovaný. To není nadměrná kritika nebo urážka hráčů. To je prostý popis reality, kterou viděl každý divák. Zajímavější pro ty, kteří sport běžně nesledují, bylo to, co následovalo. Namísto otevřeného pojmenování problémů přišlo naprosto nevěrohodné vysvětlování. Hovořilo se o smůle, detailech, kvalitě soupeřů, generační obměně i o tom, že vlastně je na čem stavět. Když se ukázalo, že této verzi veřejnost ani fotbaloví odborníci příliš nevěří, rétorika se začala měnit. Ne však směrem k přijetí odpovědnosti, ale k hledání dalších vysvětlení. Tentokrát se poukázalo na slabou kvalitu hráčů. Sport však má jednu velkou výhodu. Pravda leží na hřišti a výkon i výsledek vidí všichni. V tomto ohledu se jedná o jednu z nejtransparentnějších aktivit. A to se týká i případů zmanipulovaných utkání. I v nich divák musel vidět „chyby“ určitých hráčů nebo rozhodčích. O to nápadnější je okamžik, kdy se vedení organizace pokouší vytvořit jinou realitu, než jakou všichni právě viděli. A právě tady se fotbal stává definicí společnosti víc, než by mnozí předpokládali. Je to totiž mechanismus, který důvěrně známe z mnoha jiných oblastí veřejného života. Výsledek je špatný, ale nikdo za něj vlastně nemůže. Odpovědnost se rozplyne mezi okolnosti, komise, „hluboké“ analýzy a přísliby, že příště už to bude lepší. Hlavně nic zásadního neměnit. Málokdo si troufne říci nahlas to, co si myslí soukromě. Veřejná kritika bývá považována za projev nekolegiality nebo nedostatku loajality. Skutečný problém není v tom, že lidé nevidí realitu. Oni ji vidí velmi dobře. Jen se ji bojí pojmenovat. Působí to skoro strašidelně, ale podobný přístup si pamatuji ze svého předlistopadového dětství a mládí. A to už není problém českého fotbalu, ale problém České republiky. Společenský model Česko, 2026 Stejný mechanismus nacházíme ve státní správě, akademickém prostředí, zdravotnictví i v řadě velkých institucí. Nejprve se dopracujeme k na první pohled nefunkčnímu a neudržitelnému stavu, potom se kolem něj pokusíme vybudovat přijatelné vysvětlení a nakonec se všichni shodnou, že nejrozumnější bude pokračovat dál. Do budoucna jistě vše změníme. V čele změny přitom budou stát sami architekti systému. Model je to samozřejmě zcela nevěrohodný a historicky dobře známý. Paradoxní přitom je, že žijeme v demokratické zemi s vysokou mírou svobody slova. Nikdo nám nezakazuje říkat pravdu. Přesto si sami vytváříme prostředí, v němž je bezpečnější mlčet, přikyvovat nebo formulovat kritiku tak opatrně, aby se nikoho příliš nedotkla. Josef Veselka Profesor vnitřního lékařství, kardiolog a vědec. Je autorem několika kardiologických učebnic a monografií a dvou stovek odborných článků v zahraničních časopisech. Založil a dvě dekády vedl motolské kardiocentrum. Posledních deset let publikoval své komentáře v Hospodářských novinách a dalších médiích. Napsal několik knih beletrie. V rámci popularizace vědy spoluzaložil a vedl NF Neuron. Může to být dědictví české historie a předávání zkušenosti s „bezpečným“ mlčením z generace na generaci. A možná kombinace obojího. Výsledek je však stejný. Místo přesné diagnózy vytváříme uklidňující příběhy. Proto si nemyslím, že největším problémem českého fotbalu je porážka na mistrovství světa. Horší je způsob, jakým ji vysvětlujeme a jak celou situaci chceme řešit. Dokud tedy budeme skutečnost nahrazovat příběhem, který se nám lépe poslouchá, budeme stejným způsobem prohrávat nejen na fotbalových stadionech, ale i v mnoha dalších oblastech veřejného života. Salah si troufl na Panenkův dloubák. Egypt je po penaltách v osmifinále Fotbalisté Egypta zdolali v prvním kole play off světového šampionátu Austrálii v penaltovém rozstřelu 4:2, když v normální hrací době i prodloužení skončil zápas 1:1. Africký tým tak poprvé postoupil do osmifinále MS. Australané při své premiéře ve vyřazovacích bojích na turnaji končí. Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645. Přes 50 tisíc lidí se stále pohřešuje Počet obětí dvou zemětřesení, která minulý týden zasáhla sever Venezuely, vzrostl na 2645. Předchozí bilance činila 2595 mrtvých. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně 15 tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou, napsaly s odvoláním na ministerstvo informací v pátek agentury Reuters a AFP. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje. Na ostrově Rhodos zemřel po srážce s vozidlem 19letý Čech Na řeckém ostrově Rhodos v pátek zemřel 19letý Čech, kterého osobním vozidlem srazil Řek. S odvoláním na policii o tom informoval web Rodiaki. Proti Češce použiju jakékoli zbraně, hlásí Krejčíková. Bartůňková ji ale zaskočila Znají se moc dobře. Často proti sobě trénují. Přesto se Barbora Krejčíková nestačila divit, jak rychle k ní ve třetím kole Wimbledonu lítají míče od Nikoly Bartůňkové. Nakonec ji porazila ve dvou setech, ale mladou krajanku dlouho chválila. ŽIVĚ Rusko na Ukrajině dále stagnuje. Frontová linie v červnu zamrzla Frontová linie na Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské invazi, zůstala v červnu převážně zamrzlá. Rusko ve své snaze o postup nadále stagnuje. Napsala to v pátek agentura AFP na základě analýzy dat amerického Institutu pro studium války. Ukrajina i Rusko získaly zhruba 30 kilometrů čtverečních území.