Josef Dyntr 14 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 71% z názorové sekce 10/14 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Macinka | 12 (4 čl.) | 12 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Macinka | -0.50 ×1 · orientační | +0.46 | +0.58 | +0.09 | 17 · 129d |
| Andrej Babiš | +0.50 ×1 · orientační | +0.72 | +0.62 | +0.24 | 13 · 400d |
| Vláda ČR | -0.50 ×1 · orientační | +0.82 | +0.78 | -0.16 | 9 · 111d |
| Petr Fiala | +0.00 ×1 · orientační | -0.67 | -0.44 | -0.33 | 3 · 400d |
| Filip Turek | +0.00 ×1 · orientační | +0.33 | +0.83 | -0.67 | 2 · 117d |
| Petr Pavel | — | -0.50 | -0.18 | -0.29 | 11 |
| Ústavní soud | — | +0.76 | +0.76 | +0.00 | 10 |
| NATO | — | +0.07 | -0.22 | +0.00 | 9 |
| Motoristé | — | -0.27 | +0.01 | +0.00 | 8 |
| Viktor Orbán | — | -0.75 | -0.13 | -0.71 | 8 |
| Anita Orbánová | — | +0.75 | +0.54 | +0.33 | 8 |
| Fidesz | — | -0.76 | -0.71 | -0.62 | 7 |
| Péter Magyar | — | +0.95 | +0.48 | +0.71 | 7 |
| Tisza | — | +0.86 | +0.86 | +0.62 | 7 |
| Hrad | — | -0.33 | +0.57 | -0.24 | 7 |
| STAN | — | +0.78 | +1.00 | +0.56 | 5 |
| Maďarská vláda | — | +0.67 | +0.00 | +0.67 | 4 |
| Piráti | — | -0.33 | +0.10 | -0.33 | 4 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.33→Robert Plaga (1 kauz); -0.40→proti Filip Turek (1 kauz); -0.63→proti Andrej Babiš a Robert Plaga (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.25→Robert Plaga =(prostý +0.25, n=1); -0.53→proti Filip Turek =(prostý -0.53, n=1); -0.70→proti Andrej Babiš a Robert Plaga =(prostý -0.70, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 14
Podání nahrává straně B. Titulek, perex, mezititulky i většina vybraných vyjádření zdůrazňují neúčinnost, obtížnou kontrolu a údajnou gestičnost plošného zákazu. Argumenty vlády a pozitivní zkušenosti s omezením text uvádí, ale dostávají podstatně menší prostor než kritické hlasy.
Text je převážně věcným historickým přehledem. Titulek mírně znevýhodňuje Petra Pavla: nižší počet vet podává jako zaostávání, aniž srovnání vztáhne k délce výkonu funkce. Historické prezidenty přitom redakce výslovně morálně nevyzdvihuje a samotnou úspěšností vet označuje jejich legislativní výsledek.
Podání mírně poškozuje Petra Macinku tím, že jeho kritiku předchozí vlády rámuje jako osobní rýpnutí a vedle současné vstřícnosti k nové maďarské vládě výrazně připomíná jeho dřívější mimořádně oslavný výrok o Viktoru Orbánovi. Text však nikoho z Macinkových politických soupeřů redakčním hlasem výslovně nechválí.
Podání mírně škodí Petru Macinkovi. Redakce jeho současnou spolupráci s novou maďarskou vládou staví do kontrastu s jeho dřívější mimořádně silnou podporou Viktora Orbána a jeho kritiku bývalé české vlády označuje jako „rýpnutí“. Žádný skutečný protitábor však redakční hlas výslovně nechválí ani neobhajuje.
Text mírně nahrává straně vlády a Andreje Babiše tím, že v titulku a většině prostoru nejprve rozvíjí Macinkův popis vedlejší role prezidenta. Hrad dostává závěrečnou reakci s alternativním vysvětlením nákladů.
Text převážně věcně popisuje spor o vedení delegace a náklady cesty. Dává prostor výkladu ministra i protiargumentu Hradu; samotné podání výrazně nenahrává žádné straně.
Text věnuje více prostoru námitkám proti návrhu, čímž mírně znevýhodňuje Okamuru a Babiše. Jejich stanoviska však uvádí přímo a kritiku převážně připisuje konkrétním mluvčím nebo vysvětluje věcnými souvislostmi. Titulek reprodukuje jejich návrh. Výrazné odsudky pocházejí z citací; samy nedokládají tendenčnost redakce ani její příklon k jinému politickému táboru.
Text je standardní interview s ministrem Šťastným; redakční hlas nezasedá na žádnou stranu sporu (arbitráž × vládní zákaz). Titulek i perex jasně atribuuje Šťastnému („říká Šťastný
Text podává pražská koaliční jednání věcně a bez zřetelného hodnotícího náklonu. Mírně výrazněji zaznamenává výroky a kroky STAN a SPOLU, zatímco postoje Prahy sobě a Pirátů nejsou podpořeny jejich vlastním vyjádřením; jde spíše o mírnou zdrojovou nerovnováhu než o otevřenou tendenčnost.
Podání je věcné a bez zjevného náklonu; popisuje koaliční vyjednávání v Praze, přičemž STAN a SPOLU mají větší prostor pro vlastní vysvětlení, ale jejich stanoviska nejsou rámována jako morálně lepší.
Text je převážně věcný; mírně nahrává koaliční straně, protože rozhodnutí vysvětluje jako přirozené a vyloučení Prahy sobě podává jako důsledek neshod, aniž by jí dala výrazný prostor.
Článek mírně nahrává vítěznému bloku ANO/Motoristé/SPD (strana A) a zlehčuje neúspěch strany Stačilo!. Expresivní výrazy v titulku a perexu („pohořelo“, „pouhých“) vyznívají ve prospěch koalice SPOLU, STAN a Pirátů (strana B), které se z neúspěchu Stačilo! radují. Rámování Fialova výroku slovesem „připustil“ ho staví do slabší pozice, což nahrává straně A. Celkově je však text převážně věcný, s prostorem pro vyjádření všech stran.
Text zdůrazňuje naléhavou potřebu dat o vzdělávání pomocí emotivních výrazů („zoufale chybí“, „trpí“) a rámuje nové registry jako nutné řešení, čímž implicitně posiluje pozici ministerstva. Obavy škol uvádí, ale oponuje jim vyjádřením resortu a celkové vyznění tak nahrává prosazení registrů.
Podání mírně nahrává straně B. Redakce opakovaně zdůrazňuje Turkovu jízdu v rozporu se značením a jeho pozdější popření rámuje jako odporující videozáznamu. Článek však současně uvádí nepřehlednost značení, dodatečné úpravy i Turkovu vlastní obhajobu, takže nejde o výrazně jednostranné podání.