Karel Výborný 7 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: parlamentnilisty
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 100% z názorové sekce 7/7 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Žádná pólová entita s osou klastru — směr zatím nelze kalibrovat (autor nemá článek zapojený do porovnání kauzy).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Vláda ČR | kriticky -0.60 ×5 | +0.61 | +0.42 | -0.25 | 8 · 103d |
| ČEZ | kriticky -0.50 ×2 | +0.56 | +0.44 | +0.30 | 4 · 103d |
| Hynek Beran | vstřícně +0.50 ×2 | +0.45 | +0.67 | -0.12 | 3 · 112d |
| Ministerstvo životního prostředí | -0.50 ×1 · orientační | +0.60 | +0.60 | +0.00 | 2 · 130d |
| Zuzana Mrázová | -0.50 ×1 · orientační | +0.67 | +0.67 | -0.03 | 2 · 112d |
| Evropská unie | — | +0.76 | +0.14 | +0.00 | 3 |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | — | +0.53 | +0.53 | +0.20 | 3 |
Nejčastější techniky sustained
Články autora 7
Podání výrazně nahrává straně A. Redakční perex přebírá Beranův hodnotící rámec o slepém zavádění zdrojů a okrádání občanů jako samozřejmost. Rozhovor poskytuje rozsáhlý prostor jeho obviněním a volebním doporučením, zatímco vláda, regulátor ani další kritizované subjekty nedostávají možnost reagovat. Některé otázky navíc předpokládají platnost Beranových tezí už ve své formulaci.
Podání poškozuje vládu a předkladatele návrhu především návodnými otázkami, které přebírají respondentova tvrzení o nezákonnosti, zanedbaném průzkumu a nevhodných lokalitách jako výchozí skutečnosti. Většina ostrých odsudků však patří Beranovým odpovědím, nikoli redakci; také titulek reprodukuje jeho varování. Samotné označení respondenta za experta ani prostor pro jeho argumentaci neznamenají redakční chválu a nezakládají další tábor.
Text mírně nahrává kritické straně B: titulkem a jednostranným výběrem otázek soustředí pozornost na možné nedostatečné objasnění státní části projektu, aniž by přinášel odpověď vlády či dotčených institucí. Většina silnějších výhrad je ale řádně připsána Janě Bobošíkové.
Článek jednostranně prezentuje názory Hynka Berana kritizující vládu a energetické zájmy za údajné předražování elektřiny a korupci, bez vyjádření protistrany. Redakční perex a otázky používají emotivní a předpojaté formulace, které Beranově narativu nahrávají.
Text je jednostranným rozhovorem s lékařem a kandidátem do Senátu Markem Obrtelem, který varuje před poškozením pacientů větrnými elektrárnami. Redakce rámuje projekt jako hrozbu, zveličuje rizika bez ověření nezávislými autoritami, užívá emotivní nálepky („větrní baroni“, „zločin za bílého dne“) a klade sugestivní otázky. Vláda, investoři ani odborníci z druhé strany nedostávají prostor. Text proto soustavně nahrává odpůrcům větrných parků a diskredituje zastánce.
Článek jednostranně prezentuje názory odpůrců větrných elektráren bez jakékoliv protiváhy. Pomocí emotivního jazyka, sugestivních otázek a vynechání kontextu konstruuje obraz plánované zástavby jako hrozby, čímž nahrává oponentům a staví vládu, ministerstvo a developery do role bezohledných narušitelů.
Podání výrazně nahrává starostovi a dotčeným obcím. Redakční otázky předkládají jako samozřejmost obcházení samospráv, ničení půdy a neúčinnost petic; postup vlády navíc spojují s kolektivizací a pochybnostmi o demokracii. Kritické výroky samotného respondenta ani atribuovaný titulek nejsou samy o sobě redakční manipulací. Tendenčnost zde dokládá především vlastní rámování tazatele.