Kateřina Gruntová 12 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: seznamzpravy
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 17%:
nejostřeji Petr Pavel (17%)
vs. nejneutrálněji Andrej Babiš (0%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Petr Pavel | 6 (4 čl.) | 5 | 1 | 0 | 17% |
| Andrej Babiš | 6 (5 čl.) | 6 | 0 | 0 | 0% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Jaromír Zůna | kriticky -0.74 ×2 | +0.53 | +0.63 | -0.01 | 4 · 7d |
| Andrej Babiš | kriticky -0.37 ×4 | +0.52 | +0.62 | -0.13 | 14 · 123d |
| Petr Pavel | vstřícně +0.27 ×4 | +0.11 | +0.42 | +0.03 | 13 · 123d |
| Vláda ČR | -0.50 ×1 · orientační | +0.64 | +0.79 | -0.13 | 14 · 7d |
| Armáda České republiky | +0.00 ×1 · orientační | -0.04 | +0.05 | -0.21 | 5 · 133d |
| NATO | — | +0.37 | +0.15 | -0.18 | 20 |
| Donald Trump | — | +0.87 | +0.37 | +0.25 | 8 |
| Jiří Šedivý | — | -0.08 | +0.18 | -0.18 | 7 |
| Petr Macinka | — | +0.19 | +0.34 | -0.05 | 7 |
| česká delegace | — | -0.13 | -0.12 | -0.26 | 5 |
| Volodymyr Zelenskyj | — | +0.08 | -0.09 | -0.25 | 4 |
| Ministerstvo obrany | — | +0.04 | +0.02 | -0.42 | 4 |
| ANO | — | +0.29 | +0.18 | -0.25 | 4 |
| Jan Jireš | — | -0.08 | +0.00 | +0.00 | 4 |
| Jindřich Forejt | — | -0.08 | +0.00 | +0.00 | 4 |
| Recep Tayyip Erdoğan | — | +0.67 | +0.44 | +0.22 | 3 |
| Miroslav Feix | — | +0.17 | +0.67 | +0.00 | 2 |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.29→Petr Pavel (4 kauz); -0.29→proti Andrej Babiš (4 kauz); +0.00→spolupráce s Ukrajinou (1 kauz); +0.00→teritoriální obrana (1 kauz); +0.00→Ministerstvo vnitra (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.32→Petr Pavel ↑(prostý +0.22, n=5); -0.32→proti Andrej Babiš ↑(prostý -0.22, n=5); -0.23→proti spolupráce s Ukrajinou =(prostý -0.23, n=1); +0.23→teritoriální obrana =(prostý +0.23, n=1); +0.05→Ministerstvo vnitra =(prostý +0.05, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 12
Text podává schválení armádní koncepce převážně jako kritiku vlády a resortu obrany; dává prostor generálu Feixovi a redakční otázky zvýrazňují rozpor mezi výroky vlády a rozpočtem. Vládní strana není přímo zastoupena, takže podání mírně poškozuje aktuální vládu a resort obrany.
Text primárně sleduje rozpor mezi Zůnovým chlubením se rekordním náborem a skutečností, že armáda nemá kam řadu nováčků umístit. Lehký kritický nádech ("si pochvaluje", uvozovky kolem "detail") míří na resort/ministra; ostatní aktéři (Fialova vláda, Černochová, mluvčí, Šárka) slouží jako neutrální kontext či zdroj, nikdo není redakčním hlasem příznivě zvýrazněn → single, bez odvozeného beneficienta.
Podání je převážně věcné; titulek s formulací „až po roce 2030“ a výběr kritických hlasů mírně zvýrazňují odklad financování, což škodí obrazu vlády a ministra Zůny a nahrává skeptikům. Redakce však přímo neodsuzuje ani nechválí žádnou stranu.
Text věcně popisuje rozvoj územní obrany, její úkoly i personální a legislativní limity. Nevykazuje dostatečný doslovný důkaz redakční tendenčnosti ve prospěch či neprospěch některé strany sporu.
Podání mírně nahrává vládě a Andreji Babišovi: spor opakovaně rámuje jako organizační komplikaci spojenou s účastí prezidenta a dává výrazný prostor expertům, kteří potvrzují vládní pojetí vedení delegace. Pavelova argumentace je zmíněna, ale rozvedena podstatně méně.
Podání převážně věcně popisuje vývoj veřejných postojů a žádnou stranu výrazně nezvýhodňuje. Titulek zdůrazňuje růst menšinového názoru, který tělo dokládá čísly; zároveň uvádí i vyšší podíl zastánců utlumení pomoci a obavy z uprchlíků. Vysvětlení příčin a příznivá hodnocení uprchlíků jsou připsána analytikovi, nikoli vydávána za stanovisko redakce. Politické strany zde vystupují jako kontext výzkumu.
Podání mírně nahrává straně prosazující rozšíření pravomocí proti dronům. Rozhovor nabízí pouze pohled náměstka ministerstva, zdůrazňuje časovou naléhavost a přebírá tvrzení o stále častějším narušování bez uvedení dat. Převážná část textu je však věcným popisem navrhované úpravy a ostrá tvrzení jsou čtenáři zřetelně předložena jako výroky dotazovaného.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: vládní postup kolem delegace je rámován jako chaotický a vládní vysvětlení odmítnutí společné cesty je zpochybněno. Text zároveň výrazně rozvíjí pro Česko nepříznivý kontext neplnění obranných výdajů, aniž by obdobně rozvedl vládní vysvětlení.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: zdůrazňuje jeho mezinárodní přijetí a schůzky, zatímco spor o delegaci a nekoordinaci rámuje hlavně jako problém vlády a Babiše. Negativní informace o nízkých obranných výdajích jsou však podány převážně věcně.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: jeho výhrady k tempu obranných výdajů dostávají výrazný prostor a článek je doplňuje fakty o nízkých českých výdajích. Přímé kritické soudy jsou však většinou řádně atribuovány Pavlovi, zatímco Babiš dostává prostor k vlastnímu vyjádření.
Podání výrazně nahrává straně B: redakce rámuje jednání Babišovy vlády jako vyhýbavou taktiku a PR snahu uklidnit spojence, zatímco Pavlovu debatu o obraně staví do kontrastu jako věcnější a odpovědnější.
Podání je vesměs faktickou reportáží o simulaci; mírně zvýhodňuje pořadatele a účastníky, když jim v titulku připisuje roli odvracejících válku, dramaticky líčí fiktivní hrozby a neuvádí hlas současných vládních politiků.