Michael Polák 5 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: novinky
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Martin Půta | +1.00 ×1 · orientační | +0.67 | +0.95 | +0.24 | 2 · 129d |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
+0.10→Martin Půta (1 kauz); -0.10→proti Petr Král (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
+0.10→Martin Půta =(prostý +0.10, n=1); -0.10→proti Petr Král =(prostý -0.10, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 5
Převážně věcné podání mírně nahrává odpůrcům těžby: redakce jejich pozici spojuje s ochranou přírodních hodnot, zatímco druhou stranu představuje prostřednictvím potřeby suroviny. Článek však uvádí také vyjádření těžařů, podporu těžby v místním referendu a plán využívat železnici. Popis historických škod ani citované obavy samy o sobě nejsou důkazem tendenčnosti.
Věcný agenturní zpravodajský text (ČTK) referující o oznámení kandidatury Martina Půty na starostu Hrádku nad Nisou. Redakční hlas je neutrální, žádné hodnotící formulace mimo atribuci, žádná kritika ani chvála ze strany editora. Podání nenahrává ani nepoškozuje nikoho nad rámec standardního pokrytí oznámení.
Text je věcné zpravodajství o neplatném referendu v Úpici. Obě strany (investor ČEZ, obec) jsou podány fakticky, bez náklonu. Politický kontext (složení koalice) slouží jako standardní background.
Podání celkově nahrává Martinu Půtovi. Text sice podrobně uvádí faktické námitky Petra Krále a připouští, že kraj novou cisternu nezaplatil, Královu reakci však rámuje jako osobní boj a naznačuje, že jejím skutečným motivem je neoznámená senátní kandidatura. Půtu současně představuje jako úspěšného a aktivního politika a poskytuje mu prostor k vysvětlení sporného videa.
Podání rámuje lokální volbu starosty jako úspěch hnutí Motoristé sobě a zvyšuje jeho politickou viditelnost propojením s prezidentovou obcí; zároveň mírně zpochybňuje rozsah úspěchu uvozovkami kolem slova „téměř“ a prezidentovi připomíná kritiku kvůli volební neúčasti.