Miroslav Korecký 4 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: lidovky
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 100% z názorové sekce 4/4 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Žádná pólová entita s osou klastru — směr zatím nelze kalibrovat (autor nemá článek zapojený do porovnání kauzy).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| ODS | — | +0.61 | +0.82 | -0.49 | 2 |
| ANO | — | +0.01 | -0.16 | +0.17 | 2 |
Nejčastější techniky sustained
Články autora 4
Podání výrazně poškozuje především Piráty: jednotlivé případy spojuje rámcem stranické hanby a údajné morální nadřazenosti. Decroix zesměšňuje osobními nálepkami a zveličováním významu jejích komentářů; u Pavla naznačuje nevěrohodnost prostřednictvím jeho minulosti. Věcné informace doprovází odsuzující slovník a nadsázka. Pasáž o ANO zpochybňuje stereotyp jeho voličů, ale nepředstavuje jednoznačnou redakční chválu, která by zakládala samostatný zvýhodněný tábor.
Text je názorový komentář (Malostranský zápisník) jednostranně namířený proti ODS. Autor vlastním hlasem obviňuje současné vedení strany (Kupku, Fialu) z vědomého lhaní o historickém postoji ODS ke zrušení koncesionářských poplatků. Ironický tón, expresivní nálepky a morální soud (‚vědomě lžou') posilují dehonestující rám; faktické podklady (volební programy, hlasování) sice existují, ale jejich výběr a rámování slouží výhradně k osvědčení teze o pokrytectví. Nikdo jiný není líčen příznivě.
Glosa podává vládu rozporuplně: kritizuje její údajné ustupování od slibů, přístup k veřejným financím a politickou neprozíravost sporu o poplatky. Současně přijímá argumenty pro jejich zrušení jako platné a odpůrce tohoto kroku líčí posměšně a jako původce přehnaného konfliktu. Výsledné podání proto mírně nahrává vládní věcné pozici ve sporu o poplatky, ale nikoli její strategii ani celkovému hospodaření.
Článek je satirický sloupek, který si utahuje z aktuálních politických kauz a postav. Neobsahuje tendenční zpravodajství, ale humornou nadsázku, a proto není hodnocen na zaujatost.