Miroslava Strnadová 4 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: idnes
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 100% z názorové sekce 4/4 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Žádná pólová entita s osou klastru — směr zatím nelze kalibrovat (autor nemá článek zapojený do porovnání kauzy).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující „tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu — nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Radim Laibl | 6 (1 čl.) | 5 | 1 | 0 | 17% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Radim Laibl | +0.50 ×1 · orientační | +0.33 | +0.33 | -0.19 | 2 · 124d |
| Krajský soud v Ústí nad Labem | — | +0.47 | +0.47 | -0.39 | 2 |
| Nejvyšší správní soud | — | +0.67 | +0.11 | +0.00 | 2 |
| Rydex | — | +0.00 | +0.05 | -0.19 | 2 |
Nejčastější techniky sustained
Články autora 4
Článek jednostranně referuje o opatření radnice, dává masivní prostor starostovi a jeho zdůvodněním, zatímco vlastníci nemovitostí dostávají jen minimální slovo (bývalý majitel). Hodnotově zabarvené výrazy („nehyzdily“, „nepřizpůsobivé“) podporují narativ, že město jedná oprávněně.
Podání je převážně faktické; mírně humanizuje Vocáska důrazem na délku věznění, ale současně zdůrazňuje povahu odsouzených zločinů. Celkově výrazně nenahrává žádosti o propuštění ani odporu vůči ní.
Převážně věcné zpravodajství poskytuje prostor argumentům obou stran. Podání mírně zvýhodňuje Veverku: Růžičkovu kritiku redakce expresivně označuje slovem „šije“ a informaci o odložení souvisejícího policejního případu uvádí až u konce, přestože policejní prověřování zmiňuje již dříve. Výraz „šílené propojení“ v titulku pochází z Růžičkova výroku, a proto sám nedokládá stanovisko redakce.
Podání je převážně věcné a žádnou stranu zřetelně nezvýhodňuje. Sleduje především nejistotu žatecké radnice a vysvětluje soudní rozhodnutí. Procesní úspěch města není redakční chválou a reprodukované závěry NSS nejsou vlastním odsudkem redakce. Rydex vystupuje jako účastník sporu, nikoli jako redakcí zvýhodněný protitábor. Obrat „zamotal hlavu“ stručně vystihuje popsanou nejistotu a sám nedokládá manipulaci.