Roman Joch 4 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: lidovky
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 100% z názorové sekce 4/4 zařazených čl. — u komentáře je vyšší intenzita/subjektivita legitimní (⌀ 0,55 vs zpravodajství 0,37); čísla výše ber v tomhle kontextu, ne jako faul.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Žádná pólová entita s osou klastru — směr zatím nelze kalibrovat (autor nemá článek zapojený do porovnání kauzy).
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| Ken Paxton | kriticky -0.50 ×2 | -0.67 | -0.33 | -1.00 | 1 · 5d |
| Donald Trump | kriticky -0.45 ×3 | +0.67 | +0.94 | -0.61 | 4 · 5d |
| Demokratická strana | neutrálně -0.09 ×2 | +0.67 | +0.67 | +0.67 | 2 · 8d |
| Lindsey Graham | +1.00 ×1 · orientační | +0.12 | -0.64 | -0.39 | 2 · 103d |
| Republikánská strana | +0.00 ×1 · orientační | -0.27 | +0.03 | -0.57 | 3 · 8d |
| Senát | — | +0.31 | +0.14 | +0.11 | 4 |
| Nejvyšší soud USA | — | +0.06 | -0.61 | -0.27 | 2 |
Nejčastější techniky sustained
Články autora 4
Podání výrazně nahrává Grahamovi: redakce jej soustavně chválí, spolupráci s Trumpem ospravedlňuje pragmatismem a závěrem jej symbolicky povyšuje mezi antické státníky. Demokraty naopak rámuje jako původce účelového blokování Kavanaughovy nominace a vytlačení Liebermana. Pietní charakter portrétu vysvětluje pochvalný tón, nikoli však automaticky kategorické soudy o motivech odpůrců.
Názorový text převážně poškozuje Donalda Trumpa: jeho postup rámuje jako selhání, připisuje mu neověřené pohnutky a přirovnáním ke Caligulovi jej osobně dehonestuje. Současně výslovně obhajuje rozhodnutí zaútočit a íránské velitele vykresluje jako fanatiky, s nimiž nelze dosáhnout dohody. Kritika Trumpa proto neznamená příklon k Íránu. Historické vzory a příznivě popsaní Kanaďané představují kontext a kontrast, nikoli samostatný hlavní tábor.
Podání se soustředí na Donalda Trumpa a Republikánskou stranu a předpokládá jejich slabší výsledek jako téměř nevyhnutelný; zároveň ale Trumpa nelíčí jako oslabeného a kritizuje i demokraty. Celkově mírně poškozuje republikánskou stranu/Trumpa, zejména přes Paxtona a 'nevynucenou chybu', ale nezvyšuje demokraty jako pozitivní stranu.
Podání silně obviňuje Trump a jeho spojence z porážek a používá silné pejorativní nálepky; zároveň varuje před radikálními demokraty a zvýhodňuje umírněné demokraty i anti-Trumpovské republikány.