📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

85310článků
9740hodnoceno
146279verzí obsahu
841688snímků
69sekcí
12.11.2026 03:27poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Kulturní politika 10 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 27. 6. 2026 – 10. 11. 2026

Tag se dělí na 0 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (10) na jedné stránkované stránce →

Zatím žádná vícečlánková témata — je potřeba víc analyzovaných článků, které se potkají na téže události.

Ostatní články 10

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Podání poškozuje obraz ministerstva kultury a ministra Oto Klempíře: zdůrazňuje absenci publika a médií, označuje akci za narušení tradice a konání „na tajno“ a volí kritické citace z kulturní obce. Kulturní organizace nejsou redakčně favourizovány jako samostatná strana.

Podání nahrává kritikům Babiše a Fica: titulek a podnadpis je rámuji jako aktéry kořistnického stylu a ničení galerie, zatímco tělo článku tyto výtky nedokládá; přímá citace Babiše mírní strach ze Slovenska.

Podání věcně popisuje převzetí a odmítnutí cen, ale redakční výběr a formulace mírně zhoršují obraz ministerstva a jeho resortu; kritická stanoviska laureátů a příbuzných jsou atribuuována aktérům, nikoli ztotožněna s nimi.

Podání je mírně nepříznivé pro ministerstvo a ministra, protože zdůrazňuje protesty, absenci ministra a cituje kritiku, ale zůstává převážně faktické a bez explicitního morálního soudu redakce.

Podání je teasrem k rozhovoru a přenáší Marhoulovy citované názory; vlastní redakční hlas se nepřiklání na žádnou stranu sporu, ale bez kontextu nebo kontrareakce šíří Marhoulovu kritiku.

Text představuje pohled dočasné vedoucí na situaci Národní galerie. Expresivní přirovnání, obhajoba zaměstnanců i kritika poměrů jsou zřetelně připsány Kotkové. Titulek její výrok věrně shrnuje. Převaha jejího hlasu odpovídá upoutávce na rozhovor a sama nedokládá redakční náklon ani manipulaci.

Podání mírně nahrává kritikům Motoristů: redakce ověřuje a zdůrazňuje, že Šťastného návrh neodpovídá popsanému způsobu financování festivalu. Výroky Motoristů však převážně reprodukuje jako citace a dává jim prostor k vlastnímu vysvětlení.

Podání výrazně nahrává nezávislým divadlům a poškozuje Ministerstvo kultury. Text rámuje Klempířův krok jako útok na kulturu a nezávislá divadla jako ohrožené oběti, jejichž návštěva je prezentována jako akt obrany kritického myšlení. Redakce svým hlasem ministryni/ministra explicitně obviňuje, že jde 'proti kultuře', a zveličuje dopad na scénu (uzavření 'všech' domů, strach 'jestli se dožije příštího roku').

Podání výrazně nahrává kritikům Oty Klempíře a Motoristů: redakce opakovaně rámuje jejich jednání jako provokativní, přehnané a konfliktní a akcentuje odmítání kulturní scénou. Klempířovy obhajoby jsou sice uvedeny, ale text je obklopuje hodnotícími formulacemi a prognózami další izolace.

Názorový text výrazně nahrává odborné kulturní veřejnosti a poškozuje ministra i vedení resortu. Odborníky představuje jako pracovité a přehlížené, zatímco ministra vlastním hlasem označuje za arogantního a jeho vysvětlení za alibistické. Kritiku postupu a obsahu koncepce zesiluje zesměšňováním a karikaturou priorit Motoristů. Ministrův argument uvádí, ale bezprostředně jej znevěrohodňuje. Označení NÁZOR vysvětluje otevřeně hodnotící žánr, neodstraňuje však směrovost podání.