📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

83524článků
7733hodnoceno
143193verzí obsahu
822610snímků
69sekcí
09.11.2026 19:05poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Mzda 9 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 29. 6. 2026 – 2. 11. 2026

Tag se dělí na 0 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (9) na jedné stránkované stránce →

Zatím žádná vícečlánková témata — je potřeba víc analyzovaných článků, které se potkají na téže události.

Ostatní články 9

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Podání mírně až středně nahrává stanovisku Jana Švejnara. Titulek a redakční perex přebírají jeho spornou interpretaci, že si Česko recesi a pokles životní úrovně způsobuje vysokými sazbami a přehnanou fiskální zdrženlivostí. Samotný rozhovor však obsahuje opakované kritické otázky a připomíná inflační i dluhová rizika, takže nejde o zcela jednostranné vedení rozhovoru.

Podání mírně nahrává zastáncům návratu karenční doby. Titulek, perex i značná část textu zdůrazňují úspory firem, rostoucí nemocnost a úlevu pro podniky a lékaře, zatímco finanční dopad na zaměstnance a možné sociálně citlivější varianty přicházejí až později. Text nicméně uvádí také náklady pro stát, alternativní výklad růstu neschopenek a dopad na nízkopříjmové pracovníky, takže nejde o výrazně jednostranné podání.

Podání výrazně nenahrává žádné straně. Rozhovor poskytuje Janu Dvořákovi prostor představit pohled na pracovní dovednosti a vzdělávání, ale redakce jej výslovně nechválí ani nepropaguje služby Gopasu. Prognózy, doporučení a výraznější hodnocení jsou rozpoznatelně názory respondenta. Samotný formát rozhovoru s jedním odborníkem nedokládá nevyváženost ani argumentaci autoritou.

Podání mírně oslabuje tvrzení Šťastného a vlády o nové zásluze za zvýšení limitů, ale zároveň oslabuje i Jurečkovu plošnou výtku; celkově jde o fakt-check s téměř vyváženým rámováním.

Podání mírně až středně nahrává expertům požadujícím vyšší financování školství. Jejich výpočty a kritické hodnocení vládních cílů určují titulek, strukturu i závěr článku, zatímco vláda ani ministr nedostávají prostor k reakci. Redakční metafora opakovaně líčí rozpočtové vyjednávání jako boj a sloveso „přiznával“ rámuje ministrovo vyjádření jako nepříznivé doznání.

Podání mírně nahrává projektu a jeho organizátorům příznivým titulkem, který dotace označuje za štědré. Převážná část článku však věcně vysvětluje podporované aktivity, částky a podmínky čerpání. Ministrova pozitivní vyjádření jsou jasně atribuována; jejich reprodukce ani popis finančních výhod samy o sobě nedokládají tendenčnost.

Text je převážně věcným shrnutím analýzy příjmů, ale v pasáži o slibu německých výdělků mírně nahrává kritikům Petra Fialy: připomíná kritiku, cituje skeptického analytika a nedává prostor Fialovu vysvětlení ani reakci.

Podání mírně podporuje zavedení transparentního odměňování: titulek je předem spojuje se spravedlností. Současně expresivně kritizuje pomalou českou implementaci. Většina článku však věcně vysvětluje povinnosti, připisuje varování konkrétním zdrojům a zahrnuje také výhrady zaměstnavatelů. Z těchto citovaných výhrad nelze odvozovat samostatný redakčně zvýhodněný či znevýhodněný tábor.

Text převážně věcně představuje přípravy zaměstnavatelů a jejich argumenty pro transparentnost pravidel odměňování. Jejich přístup dostává mírně příznivé vyznění, nevzniká však skutečný protiklad zaměstnavatelů a zaměstnanců. Dílčí redakční formulace spojují zveřejňování mezd s otevřeností a pořádkem a individuální vyjednávání rámují jako systém vyžadující nápravu. Ostré výroky o závisti či konfliktech jsou atribuované zdrojům, nikoli vlastní soudy redakce.