Hodnocení tagu: Národní galerie 47 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 29. 6. 2026 – 6. 11. 2026
Tag se dělí na 4 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Odborová organizace Národní galerie Praha zaslala ministru kultury Otu Klempířovi otevřený dopis, v němž žádá vysvětlení kroků kolem odvolání ředitelky a zrušení výběrového...
Ministr kultury Oto Klempíř zrušil výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha a vyhlásí nové s cílem najít osobnost se silnou mezinárodní vizí.
Uměleckohistorická společnost kritizuje ministra kultury Otu Klempíře za netransparentní a chaotické zrušení výběrového řízení na ředitele Národní galerie; ministr slíbil...
Na folklorním festivalu ve Strážnici byli publikem vypískáni ministři Motoristů Ota Klempíř a Petr Macinka, což spustilo ostrou kritiku jejich chování a obvinění vlády Andreje...
Ostatní články
29
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Glosa jednostranně kritizuje ministra kultury Klempíře, jeho tvrzení o splnění cílů označuje za lež a vykresluje ho jako nekompetentního a lživého. Silně nahrává oponentům vlády, zejména hlasům volajícím po vysvětlení (např. prezident Pavel).
Podání Milana Knížáka mírně poškozuje zejména charakterovými nálepkami v titulku a perexu a rámováním jeho vedení Národní galerie jako samovlády. Současně výslovně oceňuje jeho přínos proměně AVU a některá rozhodnutí v galerii. Jde o hodnotící nekrolog s ambivalentním portrétem, nikoli o podporu konkrétního soupeře.
Podání mírně poškozuje Knížáka souhrnným označením za mimořádně kontroverzní osobnost. Převážně však věcně rekapituluje spory, připisuje kritiku jejím původcům a uvádí také jeho výsledky, obhajobu a soudní ochranu před urážkou. Žádného jeho oponenta redakce nestaví do příznivého světla.
Nekrolog uznává Knížákův umělecký a pedagogický přínos, jeho veřejné a ředitelské působení však rámuje převážně negativně. Kritický náklon vzniká zejména neatributovanými soudy o autokratičnosti a aroganci a obrazem vedení proti všem. Text současně uvádí jeho úspěchy a výslovně odmítá připsat mu všechny problémy galerie. Žádného skutečného protivníka soustavně nestaví do příznivého světla.
Převážně věcný bilanční nekrolog představuje Knížákovy umělecké úspěchy i institucionální konflikty a poskytuje prostor také jeho vysvětlení. Mírně jej poškozuje hodnotící formulace o nákupu Votavových obrazů. Působení na AVU naopak redakce výslovně oceňuje. Fajt ani další zmínění aktéři nejsou soustavně zvýhodněným protitáborem.
Podání představuje Knížáka jako kontroverzní osobnost. Mírně jej poškozuje hodnotící charakteristika v perexu, která je však vyvážena zmínkou o otevřenosti. Rozhovor obsahuje také kritické protiotázky. Ostré soudy o dalších aktérech patří převážně Knížákovi a nejsou důkazem náklonu redakce proti nim.
Text je převážně věcný nekrolog s mírně oslavným podáním Knížákova uměleckého významu. Příznivému vyznění napomáhá hodnotící formulace v perexu. Výslovná chvála jeho pracovního nasazení a zásluh je však připsána Olze Kotkové, nejde o vlastní hodnocení redakce. Zmínky o politických vazbách nevytvářejí protistranu ani samy nedokládají manipulaci.
Podání je převážně vyvážené: připomíná Knížákovy umělecké a institucionální zásluhy i konflikty a kritiku jeho vedení galerie. Obsahuje jednotlivé pochvalné i kritické charakteristiky, ale soustavně mu nenahrává ani jej neznevýhodňuje. Jeho političtí a profesní odpůrci nejsou redakcí stavěni do role příznivě hodnocené protistrany. Ostré politické výroky jsou zřetelně připsány Knížákovi.
Text přináší převážně uznalé reakce na úmrtí Milana Knížáka, ale hodnocení důsledně připisuje jejich mluvčím. Zahrnuje také výhrady k jeho působení a rozporuplnosti odkazu. Titulek věrně reprodukuje připsané vyjádření ministra. Zřetelná tendenčnost redakčního podání není doložena.
Text přináší pietní reakce politiků na úmrtí Milana Knížáka. Pochvalné charakteristiky včetně úvodního rámce a titulku jsou v těle připsány konkrétním politikům. Redakční text doplňuje věcné životopisné informace. Samotný výběr vzpomínkových vyjádření v tomto žánrovém kontextu nedokládá manipulativní zvýhodnění Knížáka ani některé politické strany.
cnnprima
Paličák a radikální buřič, který bude české kultuře chybět. Politici reagují na úmrtí Knížáka
Text přináší převážně pochvalné vzpomínky politiků na Milana Knížáka. Charakteristiky z titulku i perexu jsou v těle přisouzeny konkrétním mluvčím. Příznivé vyznění odpovídá zprávě o reakcích na úmrtí; samo o sobě nedokládá tendenčnost redakce. Skutečná protistrana zde nevystupuje.
Rozhovor představuje příznivou vzpomínku Václava Klause na Milana Knížáka. Chvála i odmítání kritiky jsou jasně připsány Klausovi, včetně titulku. Redakce připomíná také kontroverze. Samotný vzpomínkový formát ani reprodukce osobních hodnocení nedokládají manipulativní zvýhodnění; současný prezident není samostatným táborem.
Podání žádnou stranu zřetelně nezvýhodňuje ani nepoškozuje. Věcně informuje o schválení pohřbu, souhlasu rodiny a podobě státních poct. Výroky představitelů jsou atribuované, životopisné údaje a historické příklady poskytují kontext. Opakování označení pohřbu slouží tématu a jeho upřesnění; citovaný ceremoniář vysvětluje postup, nepodporuje sporný hodnotící závěr.
Text převážně věcně informuje o připomínání Milana Knížáka a jeho profesním působení. Mírně příznivé redakční hodnocení jeho přínosu doplňuje zmínka o autoritativním řízení. Výraznější pochvaly jsou připsány konkrétním mluvčím a institucím. Podání nevytváří protistranu a neposkytuje přesvědčivý důkaz manipulativních technik.
Text věcně informuje o pohřbu Milana Knížáka a vysvětluje podobu státních poct. Příznivé vzpomínky jsou výslovně připsány Macinkovi a Klausovi; samy nedokládají náklon redakce. Podání aktérovi prokazatelně nepomáhá ani neškodí manipulačními prostředky.
lidovky
Poslední rozloučení s Knížákem bude příští pátek. Vláda schválila pohřeb se státními poctami
Text věcně informuje o pohřbu a vysvětluje podobu státních poct. Příznivé vzpomínky na Knížáka jsou jasně připsány Macinkovi a Klausovi; redakce je nepodává jako vlastní hodnocení. Nesouhlas vdovy s vystavením rakve zaznívá přímo. Podání nevykazuje doloženou manipulaci ani skutečný spor dvou táborů.
Podání je faktické a věcné; uvádí přihlášky finalistů, ministerstvem zrušený první výběr a kritiku komise, aniž by redakčně ospravedlňovalo nebo dehonestovalo kteroukoli stranu.
Podání je převážně věcné a vysvětluje rozhodnutí Evropské komise i procedurální argument pořadatelů. Ruské účasti vyznívá mírně nepříznivě kvůli akcentu na kritiku a protesty, jde však především o relevantní popis okolností odebrání grantu, nikoli o zřetelně manipulační rámování.
Podání je vůči Milanu Knížákovi mírně příznivé: redakce oceňuje jeho přínos akademii a zásluhy při vedení galerie. Současně připomíná konflikty, kritiku i neúspěchy. Jde převážně o věcný nekrolog; konkrétní manipulační techniky nejsou přesvědčivě doloženy. Politické a institucionální zmínky nevytvářejí protistranu.
Text je převážně věcný nekrolog s mírně oceňujícím podáním Knížákova uměleckého a pedagogického působení. Připomíná také kritiku jeho vedení galerie a jeho odmítavou reakci. Pochvalné výroky politiků jsou jasně atribuované. Konkrétní manipulační technika není dostatečně doložena.



