Hodnocení tagu: Rozvod 9 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
📅 Období: 30. 6. 2026 – 3. 11. 2026
Tag se dělí na 0 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.
Zatím žádná vícečlánková témata — je potřeba víc analyzovaných článků, které se potkají na téže události.
Ostatní články
9
Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.
Podání mírně nahrává mužům tím, že je rámuje jako méně viditelné oběti rozchodů, současně je však kritizuje za citovou uzavřenost, závislost na partnerce a pohodlnost. Text pracuje především s kategorickými genderovými zobecněními a nepodloženým tvrzením o průzkumech; ženy zase stereotypně vykresluje jako emocionálně sdílné, pečující a odpovědné za jasné sdělování problémů.
Podání nahrává Brooksovým a jejich vztahové teorii: představuje je jako inspirativní autority, jejich genderově zobecňující výklad podává převážně bez odstupu a nenabízí kritický či odborně alternativní pohled. Titulek a perex navíc slibují jednoduché tajemství dlouhodobé lásky, přestože text stojí hlavně na názorech a osobní zkušenosti jednoho páru.
Text převážně věcně popisuje soudní rozhodnutí a výslovně omezuje jeho obecnou platnost. Mírně znevýhodňuje bývalého manžela rámováním psa jako oběti rozvodu, na které navazuje informace o mužově odmítnutí dalšího kontaktu. Bývalou partnerku redakce výslovně nechválí ani neospravedlňuje.
Podání je převážně faktické, ale mírně poškozuje Jaroslava Foldynu: zařazuje rozvod do kontextu podezření z domácího násilí a používá distancující formulace. Žádná protistrana není příznivě zvýhodněna.
idnes
Exmanželka mi nechtěla dovolit odcestovat se synem. Jak na prázdniny po rozvodu? Zapojují se i soudy
Text je převážně věcný poradenský článek bez soustavného zvýhodňování některého rodiče. Mírně dramatizuje situaci rozvedených rodin slovem „útrapy“ v perexu. Titulek reprodukuje zkušenost otce; samotné její uvedení nedokládá redakční příklon proti matkám. Doporučení a výraznější soudy jsou přisouzeny mediátorce.
Podání zřetelně nenahrává žádné straně. Titulek přebírá Pleslův výklad prezidentova veta, ale označuje jej jako hodnocení komentátorů. Tělo přináší také Hudemovy bezprostřední námitky a alternativní vysvětlení prezidentova postupu. Ostrá hodnocení patří citovaným diskutujícím; redakce sama prezidenta neodsuzuje ani vládu nestaví do příznivého světla.
Podání je převážně věcné a žádné straně zřetelně nenahrává. Informuje o rozhodnutích Senátu, uvádí náklady i omezení změn a zachycuje rozdílná stanoviska. Hodnotící výroky jsou připisovány konkrétním aktérům. Opakování úvodních informací odpovídá stavbě zpravodajského přehledu, nikoli prokazatelné manipulaci.
Text celkově nahrává kritikům znovuzavedení trestnosti neplatičů výživného. I když zmiňuje argumenty zastánců (splnění volebního slibu, placení dluhů při pobytu ve vězení), věnuje výrazně více prostoru odborné kritice, zdůrazňuje vysoké náklady a nízkou efektivitu věznění a předkládá alternativní opatření (odebrání zbrojního pasu, priorita výživného). Už volbou a řazením informací tak článek vyznívá spíše jako varování před unáhleným návratem k trestní represi.
Podání podporuje Horsmonovu autoritu a jeho představu žádoucího mužství. Redakce příznivě popisuje jeho osobní proměnu a některé hodnotící představy o mužích předkládá vlastním hlasem jako samozřejmost. Skutečná protistrana chybí; samotné citované rady ani jejich podrobné reprodukování nejsou důkazem tendenčnosti.


