Prezident Petr Pavel si mezi českými politickými institucemi udržuje výrazně nejsilnější pozici. V červnu mu důvěřovalo 56 procent veřejnosti, zatímco vládě pouze 32 procent. Rozdíl tak činí 24 procentních bodů. Průzkum agentury STEM vznikl ještě před sporem o prezidentovu účast na summitu NATO v Ankaře. Důvěra v prezidenta se od nástupu Petra Pavla do úřadu v roce 2023 trvale drží nad hranicí 50 procent. Stejných 56 procent lidí mu věřilo také v lednu 2026. Výrazně tak překonává všechny ostatní instituce přímo spojené s výkonem politické moci. Vládě v červnu důvěřovalo 32 procent veřejnosti, Poslanecké sněmovně 36 procent a Senátu 43 procent. Vláda tak zůstává nejméně důvěryhodnou ze všech institucí sledovaných STEM. „Aktuální průzkum potvrdil a zachoval efekt výměny politické reprezentace po loňských volbách do Poslanecké sněmovny, kdy se proměnily skupiny těch, kteří mají v českou vládu důvěru,“ řekla analytička STEM Jitka Uhrová. Zatímco před volbami důvěřovali vládě především příznivci koalice SPOLU a hnutí STAN, po nástupu nového kabinetu jí věří zejména voliči ANO a SPD a v menší míře také Motoristů sobě. Celková důvěra se ale i po výměně vlády drží jen přibližně na třetině populace. Prezident má vedle téměř devadesátiprocentní důvěry mezi voliči SPOLU, STAN a Pirátů podporu také části příznivců stran současné vládní koalice. Věří mu 45 procent voličů Motoristů sobě a 29 procent voličů ANO. Mezi příznivci SPD má důvěru pouze deset procent lidí. Dotazování probíhalo od 16. do 21. června, tedy ještě předtím, než vláda oznámila složení české delegace na summit NATO v turecké Ankaře. Respondenti proto neznali rozhodnutí kabinetu o prezidentově neúčasti ani následné předběžné opatření Ústavního soudu týkající se jeho účasti. STEM současně upozornil, že důvěryhodnost institucí obvykle nereaguje na jednotlivé události skokově. Výrazněji se mění především při krizích nebo po silně nepopulárních rozhodnutích. Výsledky podle agentury neodrážejí pouze výkon institucí, ale také způsob, jakým se o nich mluví v politice, médiích a veřejném prostoru. Největší důvěru si nadále udržují instituce, které nejsou přímo spojovány s politickým soupeřením. Hasičskému záchrannému sboru věří 95 procent občanů, policii 81 procent, České národní bance 77 procent a armádě 76 procent. Z mezinárodních institucí má nejvyšší důvěru NATO se 62 procenty. Organizaci spojených národů věří 54 procent lidí a Mezinárodnímu měnovému fondu 52 procent. Evropská unie zůstává pod hranicí většiny se 47 procenty. Výzkum STEM se uskutečnil na reprezentativním vzorku 1352 obyvatel České republiky starších 18 let prostřednictvím internetového dotazování. S využitím ČTK.