📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

83510článků
7692hodnoceno
143179verzí obsahu
822427snímků
69sekcí
09.11.2026 18:35poslední snímek
← všichni autoři

Viliam Buchert 13 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

Zdroje: reflex

Intenzita manipulace směrově-agnostická

Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.

5.8signálů / článekmedián 1.7
10.00vážená závažnost / čl.medián 2.00
8%titulek ≠ textmedián 0%
0.84subjektivitamedián 0.39
0.71emotivitamedián 0.33

Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě

Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).

Andrej Babiš vs. ostatní +0.06 95% CI [-0.19, +0.32] ✗ neprůkazné · 2 spol. kauz · popisně -0.44 [-0.53, -0.35] · shrunk -0.31 · 2 kauz / 2 čl. · konzist. 100% · osc. ±0.09 · 50% dopočet neprůkazné vůči ostatním (jen 2 spol. kauzy — pod prahem 3 pro průkaznost)
◄ opak Andrej Babiš ► oscilace ±0.09 vychýlení -0.44, oscilace ±0.09 -0.44

Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc

Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.

Co znamená barva — u postoje hodnotí (pro/proti), u moci a aktérství jen ukazuje stranu škály:
  • zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
  • oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
  • šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
Hodnotící („straní / kritizuje") je hlavně postoj. U moci a aktérství zelená není pochvala — jen říká, na kterou stranu aktéra vykresluje. Ostrá kritika aktéra zrovna v kauze může být věcná — sledujeme vzorec napříč aktéry.
aktérpostojmocaktérství dopadvyjádření
Andrej Babiš kriticky -0.57 ×9 -0.08 +0.21 -0.40 16 · 2d
Petr Macinka kriticky -0.50 ×2 +0.21 +0.46 -0.32 8 · 113d
Petr Pavel kriticky -0.50 ×3 +0.03 +0.35 -0.10 6 · 113d
Tomio Okamura kriticky -0.50 ×2 +0.46 +0.66 -0.16 5 · 107d
Donald Trump kriticky -0.43 ×2 +0.77 +0.92 +0.02 7 · 0d
Marek Výborný +0.50 ×1 · orientační +0.11 +0.78 -0.11 3 · 129d
Olga Richterová -0.50 ×1 · orientační -0.56 +0.56 -0.22 3 · 129d
Věra Kovářová +0.50 ×1 · orientační +0.11 +0.78 +0.22 3 · 129d
Ústavní soud -0.50 ×1 · orientační +0.67 +0.67 +0.00 2 · 131d
NATO — +0.42 +0.07 +0.08 7
Poslanecká sněmovna — +0.06 -0.27 -0.27 5
ANO — +0.55 +0.31 -0.25 5
Vláda ČR — +0.02 +0.06 -0.53 5
SPD — +0.41 +0.66 -0.42 4
Martin Kupka — +0.22 +0.56 -0.22 3
Vít Rakušan — +0.22 +0.56 -0.22 3
Sudetoněmecké krajanské sdružení — -0.33 +0.78 +0.44 3
Mark Rutte — +0.12 +0.55 +0.21 3

Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)

Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.

-0.57→proti Andrej Babiš (2 kauz); +0.42→opoziční poslanci (1 kauz); -0.42→proti vláda Andreje Babiše a koaliční poslanci (1 kauz); -0.69→proti Tomio Okamura (1 kauz); -0.80→proti česká politická reprezentace (1 kauz); +0.47→Petr Pavel (1 kauz)

Narativní tlak směr × prominence na titulce

Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce (presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru. Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.

-0.46→proti Andrej Babiš ↑(prostý -0.44, n=2); +0.59→opoziční poslanci =(prostý +0.59, n=1); -0.59→proti vláda Andreje Babiše a koaliční poslanci =(prostý -0.59, n=1); -0.61→proti Tomio Okamura =(prostý -0.61, n=1); -0.80→proti česká politická reprezentace =(prostý -0.80, n=1); +0.35→Petr Pavel =(prostý +0.35, n=1)

Nejčastější techniky sustained

loaded_language ×20presupposition ×10metaphor_frame ×8hyperbole ×7labeling ×6ad_hominem ×5insinuation ×5source_imbalance ×3

Články autora 13

Podání škodí společně Pavlovi, Babišovi a Macinkovi: redakční hlas jejich spor o summit a obranné výdaje rámuje jako nedůstojnou, nebezpečnou a zbytečnou hádku. Text nemá skutečně příznivě líčenou protistranu; prosazuje vlastní výzvu ke shodě.

Podání poškozuje aktéry sbližování Česka s Čínou. Okamuru vykresluje jako naivního a čínský vliv jako prostředek podřízení partnerů. Kritické vyznění posilují metafory, kategorická zobecnění a neatribované přisuzování motivů. Evropa zde slouží jako kontext, nikoli jako redakcí vyzdvihovaný protitábor.

Podání je jednostranný autorský komentář: text rámuje neúčast ČR na cvičení Koalice ochotných jako ztrátu vlivu a připisuje ji politické neochotě vlády; Babišovi a Zůnovi je vyčítána pasivita až zbabělost, zatímco alianční cvičení je líčeno jako důležité.

Titulek ('Česko se chvěje') vnucuje dojem bezprostřední hrozby násilí v Česku, zatímco tělo okamžitě uvádí, že zvrhnutí protestů jako ve Francii je 'spíše nepravděpodobné'. Rám textu (titulek, perex s metáforou vichřice) asociuje české demonstrace s francouzským rabováním, i když explicitně hrozbu oslabuje. Podání nahrává těm, kdo chtějí delegitimizovat protesty v Česku asociací na násilí; škodí těm, kdo demonstrují.

Text je komentář; podání poškozuje Donalda Trumpa a republikány, protože je rámuje jako nevyzpytatelné a zuřivé, zároveň ale popírá jejich oslabení po volbách.

Článek rámuje spor o vedení delegace jako bizarní a zastiňující podstatu. Zvýrazňuje slabou pozici Česka a selektivně vypočítává selhání vlády, čímž nahrává vládní kritice (strana A). Současně absence hlasů aktérů a nálepka nesmyslnosti sporů do určité míry prospívá i vládnímu narativu o bezpředmětnosti sporu. Obecně text kritizuje politickou reprezentaci, avšak fakta o vládních neplněních prospívají prezidentově opozici.

Text výrazně hodnotícím a posměšným jazykem rámuje spor jako selhání české politiky. Mírně nahrává prezidentově straně tím, že zesměšňuje jednoho z kritiků soudního zásahu, zároveň však negativně vykresluje i Pavlův postup a spor jako celek.

Článek silně kritizuje Babišovu vládu za nepřipravenost na summit NATO a chronické neplnění spojeneckých závazků. Vybírá jen negativní fakta, používá expresivní jazyk a ironii, vládu zesměšňuje a nedává prostor jejím argumentům. Výsledkem je jednostranné vyznění ve prospěch kritiků vlády (spojenců, NATO).

Podání výrazně poškozuje Andreje Babiše tím, že jej hlasem autora líčí jako lháře, vyhýbavého řečníka a zdroj nekvalitních interpelací. Opozici text rovněž kritizuje za slabé otázky, nízkou účast a rezignaci, ale některé její představitele současně vyzdvihuje a radí opozici, jak proti premiérovi účinněji postupovat. Celkové rámování proto nahrává spíše opozici, byť nikoli bezvýhradně.

Komentář silně odsuzuje české politiky za hysterickou kritiku sudetoněmeckého sjezdu, vykresluje je jako iracionální propagandisty, zatímco sudetské Němce vyzdvihuje jako umírněné a smířlivé. Text systematicky nahrává sudetským Němcům a delegitimizuje jakýkoli odpor proti jejich akci.

Text je ironická politická glosa, která zesměšňuje vybrané politiky a instituce napříč spektrem. Nahrává kritickému pohledu na politické elity a justici, staví je do kontrastu s běžnými občany. Neobhajuje žádnou politickou stranu, útočí na jednotlivce jako na symptomy celkové absurdity.

Text výrazně nahrává Trumpovi a zejména kritice Andreje Babiše: Babiše opakovaně rámuje jako nekompetentního, nekonzistentního a servilního politika, zatímco Trumpův odstup prezentuje jako důsledek Babišových selhání. Jde o komentář s otevřeně hodnotícím podáním, nikoli neutrální referování.

Komentář výrazně poškozuje obraz Babiše a političek ANO zesměšňováním, osobními útoky a připisováním manipulativních úmyslů. Fialovu komunikaci také zpochybňuje, ale současně jej vykresluje jako slušnějšího, sečtělého a orientovaného na inteligentnější publikum. Tím mu podání relativně nahrává. Ironie je prostředkem argumentujícího komentáře, nikoli znakem satirického žánru.