lidovky · (bez spolehlivého autora) 275 článků
Jak číst tato čísla meze měření
- Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
- Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
- „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
- Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
- Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.
Plné meze a metodika: statement k projektu.
Zdroje: lidovky
Intenzita manipulace směrově-agnostická
Jak silně autor tlačí — ne kam (směr je níž). Vyšší = víc. Čísla nejsou kalibrovaná na absolutní práh „dobré/špatné"; medián u každého je prostřední hodnota napříč PODEPSANÝMI novináři (≥3 čl.; bez politiků s bylinem a nepodepsaných textů redakcí), takže poznáš, jestli je autor nad/pod obvyklým. Ostrý komentář smí mít vysoká čísla legitimně — samo o sobě to není faul.
Žánr (deterministicky ze sekce webu, kde vyšel): 6% z názorové sekce 15/275 zařazených čl.
Dlouhodobý směr rámování na ose klastru, vůči pólové entitě
Jednotkou je kauza, ne článek — články jedné kauzy se zprůměrují. vs. ostatní (peer-Δ) = o kolik se autor v téže kauze odchyluje od mediánu ostatních zdrojů; jen tohle číslo odděluje „jak psal“ od „jaká ta kauza byla“ a jen o něm se smí mluvit jako o vychýlení. Popisně = průměr přes kauzy bez srovnání (bod na ose, pás = oscilace mezi kauzami).
Asymetrie uvození volba uvozovacího slovesa per aktér (§5a/2)
Bere autor jednomu aktérovi neutrální „řekl/uvedl" a druhému distancující
„tvrdí/údajně/prý"? Ne-neutrální podíl = kolik % uvození aktéra je distancujících nebo
bulvárních. Vysoký rozptyl mezi aktéry uvnitř tvorby autora = selektivní jazyk odstupu —
nejpřímější autorský podpis (jeho volba slova, ne redakční agregát).
Rozptyl 29%:
nejostřeji Oto Klempíř (29%)
vs. nejneutrálněji Policie ČR (0%).
| aktér | uvození | neutrálních | distancujících | bulvárních | ne-neutrální podíl |
|---|---|---|---|---|---|
| Oto Klempíř | 7 (5 čl.) | 5 | 2 | 0 | 29% |
| Martin Kupka | 15 (9 čl.) | 11 | 4 | 0 | 27% |
| Filip Turek | 23 (11 čl.) | 17 | 6 | 0 | 26% |
| Vít Rakušan | 5 (3 čl.) | 4 | 1 | 0 | 20% |
| ODS | 5 (4 čl.) | 4 | 1 | 0 | 20% |
| Zdeněk Hřib | 6 (3 čl.) | 5 | 1 | 0 | 17% |
| Donald Trump | 21 (12 čl.) | 19 | 2 | 0 | 10% |
| Petr Pavel | 45 (21 čl.) | 41 | 4 | 0 | 9% |
Jak se autor staví k aktérům příznivost rámování + konotace, novější váží víc
Postoj = jak příznivě, nebo nepříznivě autor aktéra vykresluje — zvýrazňuje na něm spíš dobré, nebo špatné (van Dijkův ideologický čtverec, −1 vyloženě proti … +1 vyloženě pro). Tohle je to „pro/proti" a pokrývá i aktéry, kteří nejsou pólem kauzy. Moc / aktérství / dopad jsou popisné konotace (kam ho autor staví na škále, ne pochvala/kritika). Vážené časovým útlumem — novější články váží víc (poločas ~45 dní). Číslo ×n u postoje = z kolika vyjádření; verdikt (vstřícně/kriticky) tvrdíme až od 2, jedno vyjádření je jen orientační číslo (šedě). Kladné „vyznění", kde aktér na své straně jen materiálně těží (dostal dotace…), zatímco jeho spojenec je líčen kriticky, do postoje nepočítáme — značíme ⚑ opraveno.
- zelená Postoj: vykresluje ho vstřícně (zdůrazňuje dobré) · Moc: jako mocného/vlivného · Aktérství: sám aktivně jedná · Dopad: jeho konání prospívá.
- oranžová Postoj: kriticky (zdůrazňuje špatné) · Moc: jako slabého/bezmocného · Aktérství: pasivně se mu děje (spíš objekt/oběť) · Dopad: škodí.
- šedá uprostřed / smíšeně — bez jasného náklonu.
| aktér | postoj | moc | aktérství | dopad | vyjádření |
|---|---|---|---|---|---|
| občanská společnost | kriticky -0.75 ×2 | +1.00 | +1.00 | +0.33 | 2 · 111d |
| Evropská unie | kriticky -0.67 ×3 | +0.35 | +0.15 | -0.09 | 25 · 114d |
| Tomio Okamura | kriticky -0.50 ×4 | +0.18 | +0.37 | -0.16 | 28 · 5d |
| Opozice | kriticky -0.50 ×2 | -0.11 | +0.36 | -0.24 | 11 · 3d |
| Alena Schillerová | vstřícně +0.50 ×2 | +0.53 | +0.48 | +0.12 | 9 · 115d |
| Václav Klaus | vstřícně +0.50 ×2 | +0.09 | +0.02 | -0.10 | 7 · 105d |
| Kateřina Konečná | kriticky -0.50 ×2 | +0.33 | +0.64 | +0.21 | 4 · 0d |
| Rusko | kriticky -0.50 ×3 | — | — | — | 3 · 2d |
| Jan Hus | vstřícně +0.50 ×2 | -0.51 | -0.33 | -1.00 | 2 · 127d |
| Česko | vstřícně +0.50 ×2 | -0.17 | -0.50 | -0.00 | 2 · 105d |
| Marla Svenja Liebichová | kriticky -0.50 ×2 | -0.67 | -0.33 | -1.00 | 2 · 116d |
| Donald Trump | kriticky -0.46 ×15 | +0.41 | +0.58 | -0.34 | 46 · 0d |
| Petr Fiala | kriticky -0.42 ×2 | +0.12 | +0.48 | -0.04 | 16 · 5d |
| Ministerstvo kultury | kriticky -0.42 ×2 | +0.65 | +0.57 | -0.19 | 10 · 9d |
| Petr Macinka | kriticky -0.39 ×5 | +0.40 | +0.59 | +0.06 | 43 · 115d |
| SPD | kriticky -0.39 ×4 | +0.01 | +0.26 | -0.16 | 28 · 10d |
| Karel Havlíček | kriticky -0.36 ×2 | +0.30 | +0.52 | +0.02 | 15 · 10d |
| Boris Šťastný | vstřícně +0.36 ×3 | +0.38 | +0.81 | -0.20 | 10 · 118d |
Rámování redakce bez obsahu citací (bias-v3)
Směr počítaný jen z autorského hlasu — výběr, pořadí a formulace redakce. Věrně reprodukovaná citace aktéra se sem nepočítá (její obsah patří mluvčímu). Rozdíl vůči celkovému směru výše ukazuje, nakolik zdroj rámuje sám vs. nakolik jen platformuje ostré výroky jiných.
-0.08→proti Andrej Babiš (13 kauz); +0.18→Petr Pavel (11 kauz); -0.49→proti Filip Turek (2 kauz); +0.10→Petr Macinka (2 kauz); -0.05→proti Tomio Okamura (2 kauz); +0.00→Miloš Zeman (1 kauz); -0.50→proti Ústavní soud (1 kauz); -0.42→proti Oto Klempíř (1 kauz); -0.40→proti Filip Endal (1 kauz); -0.17→proti Platforma pro sociální bydlení (1 kauz); +0.17→Ministerstvo pro místní rozvoj (1 kauz); +0.00→Ředitelství silnic a dálnic (1 kauz); +0.00→Nová pravidla pro práva cestujících v letecké dopravě (1 kauz); +0.17→Ivona Remundová (1 kauz); -0.17→proti Jakub Svoboda (1 kauz); +0.00→Petr Fiala (1 kauz); +0.17→Andrej Babiš a Petr Pavel (1 kauz); +0.00→Senát a vedení ČT (1 kauz); +0.41→Martin Beneš (1 kauz); -0.28→proti Filip Dvořák (1 kauz); +0.28→Martin Kupka (1 kauz); +0.00→Soukromý subjekt (1 kauz); +0.00→Státní orgán (1 kauz); -0.77→proti ODS (1 kauz); +0.60→Policie ČR (1 kauz); -0.75→proti Tomáš Zdechovský (1 kauz)
Narativní tlak směr × prominence na titulce
Směr vážený tím, jak dlouho a jak vysoko článek visel na titulce
(presence × 1/log2(pozice+1), lead ×2). ↑ = vychýlené články tlačil
nahoru, ↓ = spíš zahrabával, = beze změny vůči prostému průměru.
Převzaté agenturní texty (wire-copy) vyloučeny.
-0.23→proti Andrej Babiš ↑(prostý -0.08, n=17); +0.27→Petr Pavel ↑(prostý +0.22, n=14); -0.52→proti Filip Turek =(prostý -0.52, n=3); -0.13→proti Petr Macinka ↑(prostý -0.05, n=2); +0.12→Tomio Okamura =(prostý +0.13, n=2); +0.02→Miloš Zeman =(prostý +0.02, n=1); -0.45→proti Ústavní soud =(prostý -0.45, n=1); -0.34→proti Oto Klempíř =(prostý -0.34, n=1); -0.40→proti Filip Endal =(prostý -0.40, n=1); -0.26→proti Platforma pro sociální bydlení =(prostý -0.26, n=1); +0.26→Ministerstvo pro místní rozvoj =(prostý +0.26, n=1); +0.00→Ředitelství silnic a dálnic =(prostý +0.00, n=1); +0.00→Nová pravidla pro práva cestujících v letecké dopravě =(prostý +0.00, n=1); +0.12→Ivona Remundová =(prostý +0.12, n=1); -0.12→proti Jakub Svoboda =(prostý -0.12, n=1); -0.18→proti Petr Fiala =(prostý -0.18, n=1); +0.12→Andrej Babiš a Petr Pavel =(prostý +0.12, n=1); +0.00→Senát a vedení ČT =(prostý +0.00, n=1); +0.45→Martin Beneš =(prostý +0.45, n=1); -0.28→proti Filip Dvořák =(prostý -0.28, n=1); +0.28→Martin Kupka =(prostý +0.28, n=1); +0.00→Soukromý subjekt =(prostý +0.00, n=1); +0.00→Státní orgán =(prostý +0.00, n=1); -0.86→proti ODS =(prostý -0.86, n=1); +0.50→Policie ČR =(prostý +0.50, n=1); -0.75→proti Tomáš Zdechovský =(prostý -0.75, n=1)
Nejčastější techniky sustained
Články autora 275
Komentář výrazně nahrává straně požadující vyšetření a politickou odpovědnost. Turka a Macinku vykresluje pomocí soustavných morálních soudů, zesměšňování a spekulativních náznaků jako arogantní a bezvýhradně loajální aktéry. Jejich umírněnější výroky sice zmiňuje, ale vzápětí je oslabuje nebo převádí do negativního rámce.
Komentář výrazně znevýhodňuje ODS a Martina Kupku: jejich politické působení rámuje jako programově prázdné, pasivní, moralizující a méně schopné než za Petra Fialy. Tím nepřímo nahrává Babišově vládě, přestože její jednání výslovně nehájí a některé výhrady ODS vůči ní označuje za legitimní a potenciálně závažné.
Podání výrazně nahrává Babišově vládě: představuje ji jako terč koordinované a početně silnější protivládní kampaně, zatímco občanskou společnost, Hrad, média a soud rámuje jako manipulativní aktéry usilující o svržení vlády.
Podání výrazně poškozuje Jeronýma Tejce a související politický okruh. Autor věcnou polemiku s požadavkem vlády propojuje s osobním zesměšňováním, zpochybňováním odbornosti a kategorickými morálními nálepkami. Jde o útočný názorový text s ironickými prostředky, nikoli o satiru. Šámal, Ústavní soud a Sobotka zde slouží především jako kontext kritiky; text nestaví samostatný příznivě vykreslený protitábor.
Text je silně subjektivní fejeton (Poslední slovo) jednostranně útočící na Babiše a jeho spojence. Redakční hlas je výhradně kritický: Babišovo jednání je rámováno jako pomsta, loupež a zastrašování. Nikdo na straně Babiše není líčen příznivě. Mediálním týmům (Rozhlas, ČT) text drží palmy, ale nejde o politickou protistranu, nýbrž o autorovu vlastní skupinu.
Text je autorská glosa, která jasně a opakovaně hájí financování kultury před kritickými čtenářskými hlasy a ostře kritizuje vládní koalici (Klempíř, Babiš) za škrty na kulturu, zatímco podle autora pokračuje v dotování Agrofertu a fondu audiovize. Podání jednoznačně nahrává straně A (kultura, umělci), stranu B (vláda) líčí jako pokryteckou a destruktivní.
Článek systematicky vykresluje opozici (včetně prezidenta Pavla) jako slabou, žalostnou a odkázanou na negativní kampaň vůči Andreji Babišovi, zatímco vláda ANO navzdory kritice médií posiluje. Text selektivně zdůrazňuje fakta svědčící ve prospěch Babiše (náskok v průzkumech, proplacení dotací EU) a bagatelizuje či zpochybňuje protiargumenty. Výsledné podání tak nahrává vládě Andreje Babiše a oslabuje legitimitu opozičních subjektů.
Jde o názorový komentář k faktickým událostem, nikoli o satiru jako celek. Podání především poškozuje evropské instituce a prostředí kolem vykazování ESG: autor je zesměšňuje a připisuje jim zištné udržování zbytečné agendy. Omezení povinností vítá, zároveň však vládě upírá zásluhu za jeho iniciování. Okamuru i Vystrčila ironicky vykresluje jako neúspěšné při navazování ekonomických vztahů. Žádný jejich skutečný protivník není soustavně stavěn do příznivého světla; kritizovaní aktéři proto netvoří protilehlé tábory.
Podání výrazně poškozuje SPD a Tomia Okamuru. Autor doplňuje rozbor ústavního výkladu osobním znevažováním ministrů i voličů SPD, přejmenováním strany na demagogickou a zobecněním její údajné chybovosti. Petr Pavel ani jiný politický soupeř nejsou vlastním hlasem autora soustavně líčeni příznivě, proto nejde o dva zvýhodňované a znevýhodňované tábory. Ostré citace právníků samy o sobě nejsou manipulací autora.
Komentář nahrává Tejcovi a Babišově vládě: jejich postup ospravedlňuje využitím procesního práva, zatímco kritiky rámuje jako přehánějící, nechápající soudní řízení a podléhající nervozitě. Tendenčnost spočívá zejména v dehonestujícím podání kritiků a v kategorickém přisuzování důsledků jejich kritice, nikoli v samotném vysvětlení námitky podjatosti. Ostrý citát europoslankyně je jejím výrokem, nikoli hodnotícím hlasem autora.
Text je komentář, který jednostranně staví ekonomický úspěch proti neliberálním politikům. Kritizuje Orbána, Fica i Babiše a doporučuje vládám, aby podnikatelům nepřekážely; podání těmto aktérům škodí, aniž by příznivě vykreslilo konkrétní protistranu.
Podání výrazně nahrává vládě Andreje Babiše a Motoristům: vládu rámuje jako oběť koordinované institucionální a mediální kampaně, zatímco občanskou společnost, Hrad a Ústavní soud líčí jako početně silné, manipulativní a nedemokraticky jednající protivníky. Jde o polemický komentář, nikoli o neutrální referování.
Podání kriticky rámuje Trumpovu administrativu a působení Gabbardové v čele zpravodajských služeb jako příčinu zpomalení sdílení informací a vnitřních sporů. Experti a Kongres jsou pozicováni jako varující/obětované strany. Administrativa dostává krátké vyjádření, ale její popření je narativně podminováno (Clayton si váží rady „více než předchůdkyně“). Podání škodí straně A, neposkytuje jí účinnou obhajobu.
Podání nahrává vládě a Andreji Babišovi: spor rámuje jako Pavlovu prohru, prezidentovy kroky zlehčuje jako stížnosti a závěrem přisuzuje Pavlovi nevhodné vměšování Ústavního soudu do politiky. Vedle toho uvádí právní výklad podporující vládní kontrolu mandátu.
Podání jednoznačně povyšuje Josefa Mašína a jeho spolubojovníky na hrdiny; kritiky prezidenta a neoznačené odpůrce staví do negativního rámce, zatímco podporovatelé jsou pojmenováni a oceněni.
Názorový text výrazně poškozuje prezidentův návrh. Autorka jej rámuje jako nezodpovědný experiment a možné účelové získávání snadno ovlivnitelných voličů. Negativní vyznění zesiluje historickým spojením s komunistickou mobilizací mládeže a varováním před ohrožením celé republiky. Žádný konkrétní soupeřící tábor příznivě vykreslen není.
Podání jednostranně pozitivně rámuje Babišův kabinet a vládní ANO jako energické, sebevědomé a plnící sliby; opozici naopak líčí jako hysterickou a nezodpovědnou. Text tak nahrává vládě a oslabuje kritiku rušení televizních poplatků.
Podání rámuje volební noc jako historický úspěch demokratů; titulek, kauzální vysvětlení neúspěchu i zařazené hodnotící shrnutí o prezidentovi Trumpovi zvyšují pravděpodobnost, že text nahrává straně A a negativně ukazuje stranu B.
Podání nahrává Petru Macinkovi a česko-izraelské spolupráci: přebírá do perexu jeho sporné spojení bezpečnosti s absencí migrantů jako neatributované vysvětlení, neposkytuje k němu oponentní ani odborný pohled a hospodářské i obranné vztahy popisuje převážně oslavným slovníkem.
Podání zlehčuje dopad volebního neúspěchu pro Trumpa a GOP, demokraci líčí jako radikální levi a vyjadřuje souhlas s pravicovým posunem republikánů; celkově tak spíše nahrává straně A.
Podání škodí především Ústavnímu soudu, jehož postup autor rámuje jako nepřípustné přebírání zákonodárné pravomoci. Právní argumentaci doprovází znevažující přirovnání a náznak ohrožení demokracie. Perex navíc mění omezenou osobní znalost autorů v kategorické tvrzení. Jde o zřetelný názorový text; samotná kritika rozhodnutí, citace předpisů ani uvedení autorovy kvalifikace nejsou manipulačními signály. Žádný skutečný protitábor není příznivě vykreslen.
Text v hlase autora systematicky dehonestuje Konečnou jako oportunistku (přesedlání z mrtvého koně, směr větru, suterén, hecování) a zlehčuje její politickou činnost jako agitaci založenou na nenávisti. Babiš je rovněž zesměšňován (kanafas, unavený), ale hlavním cílem je Konečná. Podání jí výrazně škodí; žádná protistrana není příznivě vyzdvižena natolik, aby tvořila tábor.
Komentář nahrává kritikům Filipa Turka. Bez ohledu na budoucí rozhodnutí policie či soudu autor vydává Turkův styl jízdy za jistě „papalášský“, spojuje jej s bezohledností a okázalým finančním egem a předjímá ztrátu veřejné důvěry. Závěr toto vyznění mírně vyvažuje tvrzením, že Turek reaguje dobře a může ještě hodně udělat.
Titulek a formulace na úkor muslima El-Sayeda mírně zvýhodňují El-Sayedův tábor tím, že z podpory Rogersa činí překvapivou újmu muslimskému kandidátovi; tělo článku je převážně faktické a uvádí kritiku i podporu Stevensové.
Podání je kritické k vládě a ministru obrany: vládní armádní koncepci rámuje jako nerealistickou a neschopnou. Prezident Pavel je uveden hlavně jako zdroj odmítavého postoje, bez vlastního zvýraznění jeho dobroty.
Podání primárně věcně shrnuje volební výsledky, ale perex a část autorské leksiky ('verdikt nad vládou', 'debakl', 'triumfovala', 'uzmula') mírně nahrávají demokratům a zhoršují obraz republikánů a Donalda Trumpa.
Podání mírně nahrává vládě a představitelům ANO. Přebírá jejich vysvětlení úspěšnosti regulace, jejího ukončení i připravenosti zasáhnout, zatímco provozovatelé a distributoři nedostávají vlastní prostor. Schillerová a Babiš jsou rámováni jako ochránci zákazníků před možným neúměrným zdražováním.
Podání je volební zpravodajství s mírně triumfálním rámcem pro demokraty: titulek a některé formulace zdůrazňují pád republikánů a historická prvenství nových guvernerek, zatímco samotné výsledky jsou doplněny převážně fakticky.
Podání favorizuje Markétu Gregorovou a delegaci EU, čínské úřady text líčí jako agresivní a zastrašující, zatímco čínská strana nedostává vlastní prostor.
Text zvýrazňuje kritiku dětského ombudsmana a odborníků vůči návrhu na plošný zákaz mobilů; opoziční hlasy dostávají podstatně více prostoru než argumenty předkladatelů. Tím nahrává odpůrcům zákazu.
Text převážně věcně informuje o objasnění útoku a promlčení případu. Mírně poškozující rámování pachatele představuje neatributované označení útoku za bezdůvodný. Zdůraznění jeho národnosti doplňuje redakční výběr vzpomínky spojující lidi zpoza hranic s kriminalitou. Ostré hodnocení rodiny ani pochvala policie v citaci samy o sobě nejsou postojem redakce.
Podání mírně nahrává kritikům návratu ruských hokejistů: redakční hlas používá označení agresor a zvýrazňuje nepříznivý paradox s ukrajinskými sportovci, zatímco stanovisko Tomia Okamury je uvedeno stručně.
Podání mírně poškozuje Donalda Trumpa a Republikánskou stranu: zdůrazňuje chlubivost, vyhýbání se volebnímu výsledku a zpochybňuje tvrzení o projektu. Nevytváří zřetelně příznivě líčenou protistranu.
Podání mírně nahrává vedení ODS proti Filipu Dvořákovi. Titulek prezentuje jeho majetek jako „záhadu“ a text připomíná několik dřívějších podezření a kauz. Vyznění částečně vyvažují rozsáhlé Dvořákovy citace a výslovná informace, že není vyšetřován a žádné z dřívějších podezření se neprokázalo.
Článek kombinuje citace Turka, které ho ukazují jako arogantního a lživého (označení lidí za hlupáky, bagatelizace zranění), s nedostatečně vysvětleným kontextem o úpravě jízdního pruhu a srovnáním s oficiálními informacemi, čímž podkopává jeho důvěryhodnost. Podání nahrává médiím a oficiálním zdrojům, které Turka nepřímo vykreslují jako viníka nehody a nevěrohodného politika.
Podání převážně nahrává straně B: Trumpova tvrzení soustavně rámuje jako nepodložená a jeho postup jako tlak na média, zatímco protiargumenty institucí, agentur a demokratů skládá do podpůrného korektivního rámce. Číně dává prostor k odmítnutí obvinění, ale hlavní hodnotící kontrast míří proti Trumpovi.
Článek je neutrální zprávou o úmrtí náměstka, bez tendenčnosti. Uvádí fakta a vyjádření šéfa strany; nenahrává žádné straně sporu.
Podání znevýhodňuje Petra Pavla: jeho argumentaci rámuje jako cestu k rozšiřování vlastní pravomoci prostřednictvím historické analogie a metafor samostatného otevírání dveří. Jde o argumentační komentář s dílčí ironií, nikoli satiru. Vláda není samostatně vykreslena příznivě, proto text nemá druhý tábor. Samotná kritika prezidentova výkladu není manipulačním signálem.
Článek je relativně vyvážený: uvádí výroky vládních poslanců i jejich kritiky (Hřib, Grolich, moderátorka Tománková). Titulek volbou Turekova výroku mírně favorizuje narativ strany A, zatímco perexové 'tvrdí' a 'prý' mírně distancují. Celkově jde o věcné zpravodajství s drobným náklonem k vládnímu rámci v nadpisu.
Podání mírně nahrává demonstrantům a iniciativě Veřejnoprávně: přebírá jejich argumenty a citace, naopak vládní koalici zmíní stručně a bez vlastní argumentace; text ale zůstává převážně zpravodajský.
Podání je převážně neutrální a věcně informuje o připravovaném pořadu České televize. Okolnosti Moravcova odchodu i jeho kritické zdůvodnění jsou jasně atribuovány, takže text výrazně nepomáhá ani neškodí hlavnímu aktérovi.
Základní popis nehody je převážně věcný a dává prostor Turkově verzi i údajům policie a záchranářů. Podání však mírně znevýhodňuje Filipa Turka připojením staršího případu rychlé jízdy a kategorickým mezititulkem, který jeho tehdejší rozporná vyjádření rámuje jako úmyslnou lež.
Text je převážně věcný a dává prostor oběma bezprostředně dotčeným stranám. Mírně nahrává SPD, protože redakční formulace rámuje pokračování muniční iniciativy jako rozpor vlády s předvolebními prohlášeními, tedy jako nekonzistenci koalice.
Text je převážně věcný, ale titulek zdůrazňuje stagnaci a primátorovo obvinění, čímž mírně poškozuje stranu A (Jan Wolf a koalice). Redakce nikoho výslovně nechválí a SPD není líčena příznivě, proto jde o jednostranné podání bez skutečné protistrany.
Podání rámuje Trumpa jako člověka, který se v den voleb věnuje okrajovým tématům, zatímco voliče podle průzkumů trápí ekonomika. Nahrává kritickým interpretacím jeho jednání a poškozuje Trumpa jako hlavního aktéra.
Podání soustředí redakční pozornost na požadavky odpůrců ředitele Moravce a jeho správy; jeho i ministrův postoj jsou uvedeny stručněji. redakční výběr a některé hodnotící formulace působí ve prospěch kritiků a proti Moravcovi.
Podání textu nahrává demokratům: jejich volební úspěchy jsou rámovány jako triumf a historická prvenství, republikáni se objevují hlavně jako poražení a spojenci Trumpa.
Komentář Šamana vyznívá jednostranně pro zákaz alkoholu ve Sněmovně. Kritizuje dostupnost alkoholu, nedodržování zákoníku práce a privilegia poslanců. Označení kampaně STAN za „starostenskou předvolební kampaň“ sice zlehčuje snahu navrhovatelů, celkové vyznění ale nahrává zastáncům zákazu a zostuzuje oponenty.
Text poskytuje značný prostor Klempířovu vysvětlení a jeho pozitivním výrokům o festivalu, ale celkové podání mírně nahrává jeho kritikům. Po zprávě o návštěvě Karlových Varů připojuje několik negativních kauz spojených s Klempířem a Motoristy, včetně vypískání ve Strážnici a sporu o financování veřejnoprávních médií. Současně interpretuje Ebenův obecný žert jako možnou narážku na ministra, přestože tato souvislost nebyla výslovně potvrzena.
Podání mírně poškozuje restauraci Sabaidy emotivním titulkem a redakčním úsudkem o přístupu provozovatelů k úklidu. Většina textu však věcně popisuje hygienické nálezy a opatření inspekce; samotná závažnost těchto zjištění není tendenčnost. Inspekce není redakcí vyzdvihována jako samostatný příznivě líčený tábor.
Podání mírně nahrává straně A: zvýrazňuje ocenění Melanii Trumpové a její zásluhy o humanitární pomoc a příměří; Rusko je rámováno jako okupant/strana válce.
Podání mírně nahrává demokratům: zdůrazňuje historickou symboliku, ocenění Jeffriese a umírněnost strany, zatímco text připisuje republikánskému vedení podíl na chaotických stavech Sněmovny. Zůstává převážně faktický a zahrnuje i Trumpovu kritiku.
Podání mírně nahrává straně B. Obavám prezidenta a veřejnoprávních médií věnuje konkrétní údaje o rozpočtových škrtech, propouštění a omezení výroby, zatímco ujištění vlády o zachování nezávislosti zůstává převážně obecné. Formulace, že se Klempíř novinářům „vyhnul“, jej navíc staví do lehce nepříznivého světla.
Text mírně nahrává vedení ODS, zejména rozsáhlým připomenutím dřívějších podezření a konfliktů spojených s Filipem Dvořákem a hodnotícím označením jeho někdejšího nástupu do funkce za „vnitrostranický puč“. Současně však poskytuje Dvořákovi značný prostor pro obhajobu a výslovně uvádí, že dřívější podezření nebyla prokázána.
Podání mírně nahrává straně B: titulek prezentuje návrat ceny nafty nad 40 korun jako jistý a rámuje jej jako konec levného období, zatímco tělo článku používá opatrnější prognózy analytiků. Text však poměrně rozsáhle uvádí také důvody vlády, evropské srovnání cen a plán dalšího monitorování trhu, takže celkové vychýlení je malé.
Text je převážně vyvážený: opakovaně připisuje závažná obvinění ministerstvu a poskytuje prostor neziskovým organizacím i Ivanu Bartošovi k odmítnutí. Mírně nahrává straně ministerstva tím, že titulek líčí prověřované subjekty jako ty, které „mají trable“, a Bartošovo vyjádření uvádí rámujícím slovesem „se hájí“.
Podání mírně znevýhodňuje široké pojetí prezidentských pravomocí: opakovaně je spojuje s osobními výsadami a dokazováním významu úřadu. Jde však převážně o otevřenou právněpolitickou argumentaci, která uznává také legitimní a prospěšnou roli prezidenta. Text nepřipisuje konkrétnímu prezidentovi doložené pochybení a vládu nestaví do role chválené protistrany.
Podání je převážně věcné. Ostré charakteristiky Fideszu a prezidenta jsou připsány Magyarovi nebo dalším mluvčím; redakce uvádí také kritiku Magyarových změn. Magyar není vlastním hlasem redakce vyzdvihován, proto není veden jako zvýhodněná protistrana. Dílčí poškození Fideszu představuje nepřesný mezititulek o konci předsedy strany, přestože tělo popisuje odstoupení předsedy poslaneckého klubu. Hlavní titulek odpovídá tělu a obvinění výslovně připisuje premiérovi.
Text převážně věcně popisuje ústavní změnu a připisuje ostré výroky jejich mluvčím. Mírně znevýhodňuje Orbána tím, že jeho odsouzení autokracie bezprostředně konfrontuje s kritikou jeho vlastního vládnutí. Magyar přitom není hlasem redakce výslovně chválen ani ospravedlňován; označení prezidenta za loutku je jasně připsáno premiérovi.
Text převážně věcně popisuje automatizaci manažerských činností a možné dopady na kariérní růst. Uvádí také přínosy AI pro efektivitu; citované obavy nejsou samy o sobě tendenčností redakce. Mírně negativní rámování posiluje mezititulek, který možný budoucí nedostatek manažerské praxe představuje jako již probíhající generační trend. Žádný skutečný protitábor text příznivě nevykresluje.
Podání je převážně věcné. Kritika podpory v titulku i perexu je připsána Babišovi; redakce vysvětluje také účel změn a zpřísnění některých podmínek. Mírně nepříznivě vůči vládě působí závěrečné spojení termínu jednání o penzích s komunálními volbami, které může naznačovat volební motiv.
Podání je věcné zpravodajství o Tuskově obvinění opozice. Mírně převažuje vysvětlování pozice vlády (odůvodnění verdiktem Soudního dvora EU, popis neúspěchu a překážek) oproti prostému zaznamenání reakcí PiS. Editorialní hlas v kauzálním rámci přisuzuje hlavní příčinu selhání vládě nepřímo přes prezidentská veto spjatá s PiS. Žádná strana není redakcí otevřeně chválena ani dehonestována.
Text z velké části atribuuje tvrzení Vance a Trumpa; redakčně zdůrazňuje souvislost volebního neúspěchu Republikánů s válkou s Íránem a s nízkou popularitou prezidenta. Podání mírně poškozuje Republikánskou stranu a Trumpa, zatímco Vance je podán jako skeptický vůči zahraničním intervencím.
Článek jednostranně přebírá pohled ministerstva, že omezení akceleračních zón výrazně snížilo jejich negativní dopady, a neuvádí žádný jiný úhel pohledu. Tím nahrává pozici ministerstva a vyznívá jako souhlas s krokem.
Text podává Babišova vyjádření převážně věcně a připisuje hodnotící soudy jemu. Nevytváří redakční rám, který by mu výrazně nahrával nebo škodil.
Článek informuje, že EU proplatila květnové dotace Agrofertu, čímž implicitně potvrzuje, že Babišův svěřenský fond vyhověl pravidlům. Titulek 'Agrofert se dočkal' a zdrojová nerovnováha (přímá citace mluvčí SZIF, opozice jen parafrázována) mírně nahrávají Babišovi.
Podání je převážně faktické a zahrnuje různé české reakce, ale mírně nahrává výkladům, které Trumpovu vládu odsuzují; jeho vlastní reakce je zařazena až po řadě kritických komentářů. Žádná strana není redakcí explicitně vychvalována.
Podání je převážně věcné zpravodajství o raketových zkouškách; mírně negativně rámuje KLDR/Kim Čong-una formulací „dává na odiv“ a zdůrazněním neodezvy na nabídky jednání, aniž by explicitně zvýhodňovalo protistranu.
Podání skrze odpověď AI a autorův dodatek rámuje demonstranty a organizátory jako rozpačité a nostalgické; Kaiserovo vystoupení je prezentováno spíše jako vtipná provokace, což v tomto rámci škodí straně A.
Text podává Trumpovo přiznání jako doznání viny (‚přiznal', ‚připustil'), podkopává ho vzápětí Millerovým jmenováním a uzavírá kritikou demokratů a připomínkou úmrtí. Rámec i řazení mírně zhoršují Trumpovo podání, aniž by explicitně chválily druhou stranu.
Podání je převážně vyvážené. Podrobně představuje obavy odborů i Lašákovo působení v ČSA, ale zároveň dává značný prostor stanovisku ministerstva, ministryně a letiště, včetně opakovaného ujištění, že protest neomezuje provoz. Hodnotící výroky jsou většinou jasně připsány jejich původcům.
Text věcně podává potvrzení trestů a právní vysvětlení; mírně poškozuje odsouzené hasiče, úřednici a firmu Energoaqua, nikomu jinému nenahrává.
Text převážně informuje prostřednictvím vyjádření obou táborů. Mírně nahrává straně A tím, že spor v titulku a mezititulku dramatizuje jako vnitřní var SPD, ačkoli část oslovených poslanců jeho závažnost zlehčuje.
Komentátor kritizuje Turka za opakované prohřešky a nečinnost, čímž nahrává mírně Babišově a opoziční výzvě k rezignaci. Zároveň ale ironizuje politické využití nehody a odhaluje pokrytectví ANO, takže podání nepreferuje jednoznačně žádnou stranu. Celkově text lehce posiluje negativní obraz Turka, ale kritizuje i jeho kritiky.
Článek neutrálně informuje o zveřejnění zdravotní zprávy prezidenta Pavla. Výběr citátů a zdůraznění splnění slibu může mírně vyznít pozitivně pro prezidenta, avšak text neobsahuje manipulativní techniky – pouze reprodukuje fakta a lékařskou zprávu. Není patrná žádná tendenčnost vůči žádné straně sporu, neboť žádný spor neexistuje.
Text je převážně věcný a obraz nehody opírá o video a atribuovaná vyjádření. Mírně znevýhodňuje Filipa Turka dramatickým titulkovým slovesem a zdůrazněním průběhu střetu. Současně mu částečně nahrává tím, že závažnější informace o vícečetných poraněních, která koriguje jeho líčení lehkého zranění, uvádí až v posledním odstavci.
Text mírně nahrává zastáncům posílení státní podpory českého podnikání na Ukrajině. Představuje jejich návrhy, očekávané přínosy a příznivé obchodní údaje, zatímco případné náklady, rizika nebo kritické stanovisko nezaznívají. Podání je však převážně věcné a většina hodnotících tvrzení je řádně připsána konkrétním mluvčím.
Podání je převážně věcné. Mírně znevýhodňuje Turka titulkovým slovesem „rýpl“, které jeho vyjádření rámuje jako slovní výpad. Prezidentovy výhrady i Turkovy argumenty jsou připsány jejich mluvčím; text je nepřebírá jako vlastní hodnocení. Pavel není redakčním hlasem líčen příznivě.
Podání shrnuje výpovědi vládních i opozičních politiků a expertů o vulgárních útocích, výhrůžkách a vyhrocené atmosféře v Poslanecké sněmovně; redakce přímo neobhajuje ani neodsuzuje konkrétní tábor.
Podání je převážně věcné; mírně škodí obžalovaným tím, že jejich kroky rámuje jako přiznání (sloveso 'připustil') a podrobně uvádí svědecká obvinění, zatímco jejich vinu jen stručně popírají.
Podání mírně nahrává protestujícím veteránům: dává jim výraznější prostor, vybírá morálně nabitá argumenta a negativní dopady Trumpových změn ve Washingtonu; Trumpova pozitivní sebechvála je až na konci. Není to otevřená agitace, spíš sympatizující reportáž.
Podání mírně nahrává kritickému pohledu na Margitu Balaštíkovou; titulní formulace ji staví do role osoby, jejíž kauzy média odkrývají.
Text je věcný přepis debatní show (Partie) s vyváženým prostor pro obě strany. Macinka i Lipavský dostávají více citací, obě pozice (pro-Trump/proti-Trump, armáda vs. ostatní výdaje) jsou prezentovány přímo z úst aktérů. Redakční hlas je minimální, žádné výrazné náklonění nelze prokázat.
Podání je převážně faktické a atribuční. Mírná skepse vyjádřená slovem tvrdí a formulace o konfrontačním přístupu mírně poškozuje Trumpa a jeho spojence. Ostré výroky šílená levice jsou v textu připsány Trumpovi, nikoli redakci.
Text věcně referuje o spolupráci české a slovenské strany při pořizování vojenské techniky. Oběma ministrům poskytuje prostor v souvislosti s jejich vlastními kompetencemi a žádnou stranu sporu výrazně nezvýhodňuje.
Podání je převážně věcné a vyvážené. Popisuje odlišná stanoviska premiéra a prezidenta k vedení delegace a účasti na summitu, aniž by některé straně zřetelně přisuzovalo vinu nebo používalo manipulační rámování.
Text je faktické zpravodajství ČTK. Mírný strukturní důraz na absenci ministra a protesty v leadu (místo na samotné udělení cen) jemně zvýrazňuje kritický úhel, ale obě strany (ministerstvo i kritici) dostávají prostor k vysvětlení. Redakční hlas se nevyjadřuje hodnotícím způsobem; negativita pochází z citátů protestujících.
Podání je relativně vyvážené: dává prostor ministrovi i opozičním poslancům. Mírně škodí resortu tím, že uvádí kritiku rozpočtu na pěstouny, ale zároveň přináší ministrovu reakci.
Text převážně cituje Zelenského a uvádí ruské údery a ruskou delegaci; mírně nahrává ukrajinské straně a požadavkům na americkou podporu, ruskou stranu staví do role agresora, ale většina ostrých formulací je atribrována.
Text je převážně věcný, mírně však nahrává straně B tím, že Turkovu obhajobu uvádí slovesem „naznačoval“, které ji může rámovat jako méně určitou či důvěryhodnou. Jinak článek popisuje nepříznivé okolnosti nehody, policejní zjištění i Turkova stanoviska bez výraznější manipulační techniky.
Podání mírně nahrává Babišově straně sporu: jde převážně o jeho rozhovor, v němž dostává výrazně více prostoru pro obvinění i vlastní interpretaci konfliktu. Pavel dostává věcnou, ale kratší reakci; redakce jinak sporná tvrzení převážně připisuje jejich mluvčím.
Podání výrazně nahrává současné vládě a vládní koalici: prezidenta a opozici rámuje jako aktéry prosazující krajní, mandátem nepodloženou politiku a zužující si voličskou základnu, zatímco vládní pozici podává jako demokraticky legitimní ochranu národního rozhodování.
Věcné zpravodajství o trestném stíhání. Text attribuuje všechny tvrdé výroky zdrojům (ČT, Seznam Zprávy, policie) a opakovaně uvádí Balaštíkovou vinu popírající citace. Podání mírně negativní k obviněné, ale to vyplývá z povahy zprávy o obvinění; redakční hlas neobsahuje hodnotící komentář.
Článek jednostranně upřednostňuje perspektivu prezidenta Pavla a spojenců Ukrajiny. Rusko je vykresleno jako agresor a zdroj problémů bez prostoru pro vlastní vyjádření. Zařazení podrobností o palivové krizi a civilních obětech posiluje negativní obraz Ruska a nahrává podpoře další pomoci Ukrajině.
Převažuje věcné servisní podání bez zřetelného stranění ve sporu o otevírací dobu. BILLA ČR získává prostor k představení svých prodejen, ale její vyjádření je připsané mluvčímu a redakce společnost výslovně nechválí. Zmínky o odborech a senátorech nezakládají zvýhodněný protitábor. Závěrečná historická pasáž hodnotově vyzdvihuje Husovu oběť.
Text převážně věcně vysvětluje otevírací dobu během svátků a zákonná pravidla. Regulaci ani její zastánce či odpůrce výrazně nezvýhodňuje nebo neznevažuje. Zmínky o senátorech, soudu a odborech slouží jako kontext; nevytvářejí redakčně podporovaný protitábor. Opakování názvu svátku je tematické a zmínka o soudu nepředstavuje argument autoritou.
Text je věcnou zprávou o vystoupení prezidenta Zelenského na Fóru obranného průmyslu v Ankaře. Nepřináší vlastní komentář ani neupřednostňuje žádný tábor, pouze reprodukuje výzvu a popisuje setkání. Není tendenční.
Článek je věcným zpravodajstvím o technických komplikacích při stavbě dálnice D6. Podání je neutrální, nenahrává žádné straně a neobsahuje tendenční prvky.
Podání je převážně agenturní a uvádí vyjádření obou stran. Titulek však americké tvrzení o odvetném charakteru úderů podává jako hotovou příčinnou souvislost, což mírně nahrává Spojeným státům a znevýhodňuje Írán.
Podání mírně nahrává zastáncům nových práv cestujících, protože soustřeďuje pozornost na jejich praktické výhody. Jde však převážně o věcný popis přijatých opatření; kritika Rady EU je jasně připsána Markétě Gregorové a redakce ji nepodává jako vlastní závěr.
Text věcně informuje o Babišově krátkém kontaktu s Donaldem Trumpem a dalších jednáních na summitu; nenahrává rozpoznatelně žádné straně sporu.
Podání výrazně nenahrává žádné straně. Věcně vysvětluje procesní úspěch Jiřikovského i jeho omezený dopad: soud neposuzoval důvodnost vazby a Jiřikovský v ní zůstává. Konstatování porušení práva reprodukuje závěr Ústavního soudu, nepředstavuje vlastní morální hodnocení redakce. Opakování informace o pokračující vazbě slouží k objasnění účinků nálezu; samo nedokládá manipulaci.
Text převážně věcně referuje o sporu uvnitř koalice a dává prostor kritice SPD i vysvětlením Zůny, Babiše a Macinky. Samotné zdůraznění Zůnovy neinformovanosti odpovídá tématu rozhovoru a není doloženo jako tendenční rámování ve prospěch některé strany.
Článek systematicky znevažuje obhájce současného financování a nezávislosti veřejnoprávních médií, označuje je za uzurpátory a šiřitele hysterie, a tím nahrává kritikům stávajícího systému, včetně autora samotného. Argumentaci staví na předpokladu, že tato média jsou a vždy byla státní, a jakákoli obava z politického vlivu je přehnaná. Debatě o smyslu médií dává rámec racionálního postoje proti iracionálnímu strašení.
Satirický komentář, jenž s nadsázkou děkuje exprezidentu Zemanovi za nechtěný přínos k odhalení sexuálních predátorů.
Článek je věcný, vyváženě cituje obě strany. Nevykazuje jasnou tendenčnost, pouze mírné distancování od pojmu „kombinovaná výuka“ v perexu pomocí „takzvané“.
Podání výrazně nahrává kritikům Danuše Nerudové. Redakční hlas její hlasování a následnou komunikaci představuje jako chybnou, bizarní a směšnou, využívá hyperbolu, ironii a zesměšňující metafory. Nerudové vysvětlení je pouze stručně parafrázováno, zatímco kritický výklad dostává celý prostor.
Článek je věcnou a vyváženou zprávou o oznámení vládního projektu výstavby malých modulárních reaktorů; nijak nenahrává žádné straně sporu.
Podání je převážně věcné a neprokazuje zřetelnou tendenčnost. Titulek zdůrazňuje Turkův zájem o zraněného, zatímco tělo podrobně popisuje průběh a vážné následky nehody; obě roviny jsou doloženy citacemi nebo obrazovým záznamem.
Text je převážně věcný popis vojenské přehlídky a historického kontextu; bez patrného stranění některé ze stran sporu.
Podání mírně nahrává justičním a policejním orgánům proti Liebichové. Zdůrazňuje její odsouzení, nenastoupení do vězení a neúspěšnou obranu proti vydání, zatímco její obavy sice uvádí, ale bez další podpory a bezprostředně je konfrontuje s hodnocením soudkyně, že byly účelové. Sporné tvrzení o účelovém využití zákona je však připsáno německým médiím, nikoli prezentováno jako vlastní zjištění redakce.
Podání je převážně věcné a nenahrává zřetelně žádné straně. Uvádí potvrzený kontakt českých diplomatů se zadrženým, rozlišuje nepotvrzené informace převzaté od jiného média a doplňuje kontext obdobného českého trestního případu bez hodnotícího rámování.
Text je převážně neutrálním referováním výsledků statistického šetření. Nevymezuje soupeřící strany a jeho podání žádnému táboru zřetelně nenahrává.
Text je převážně faktický, avšak mírně nahrává policejnímu pohledu: použitím etnického označení „Turek“ a zdůrazněním islámské fráze v titulku vytváří obraz cizího, potenciálně nábožensky motivovaného pachatele, což podporuje narativ o důvodném policejním zásahu.
Článek věcně informuje o možných právních důsledcích nehody pro Filipa Turka, cituje advokáta, zástupce nemocnice, záchranky i politiky. Podání je neutrální a nevykazuje tendenčnost.
Text převážně věcně připisuje hodnocení jednotlivým mluvčím a dává prostor vládnímu postupu, opozici, expertům i čínské straně. Nevytváří patrné redakční nadržování některé ze stran sporu.
Text mírně nahrává kritikům zákona tím, že zdůrazňuje kritiku Amnesty International a výrazný výrok lídra strany Chega. Současně ale uvádí bezpečnostní zdůvodnění kompromisního návrhu i zmírnění sankcí, takže podání zůstává převážně věcné.
Text mírně nahrává KDU-ČSL tím, že bez protiváhy reprodukuje její kritiku současné vlády a představuje její plánované priority. Hodnotící formulace proti vládě jsou však převážně řádně atribuované citace aktérů, nikoli hlas redakce.
Text věcně referuje o náboru a personálních plánech armády. Příznivé interpretace připisuje ministrovi a nepřebírá je jako vlastní hodnocení. Převaha jediného zdroje zde sama o sobě nedokládá tendenčnost; konkrétní zvýhodňující ani poškozující redakční prostředky nejsou patrné.
Text převážně věcně informuje o pokutě a jejím důvodu. Uvádí nepravomocnost rozhodnutí, hodnocení úřadu i stanovisko ministryně. Připomenutí dřívějších kontroverzí posiluje kritický kontext, ale zahrnuje také její vysvětlení a Babišovu obhajobu. Samotné negativní informace nedokládají tendenčnost; opozice není redakčním hlasem zvýhodněna.
Text přináší převážně příznivé vzpomínky na Milana Knížáka, jejich hodnocení však jasně připisuje jednotlivým politikům. Titulek i perex shrnují jejich vyjádření. Výběr kondolencí odpovídá zprávě o reakcích na úmrtí; sám o sobě nedokládá redakční manipulaci. Politici zde netvoří soupeřící tábory a zmínky o Knížákových odpůrcích jsou součástí citací.
Podání zřetelně nenahrává žádné straně. Text připisuje podporu privatizace i ostrá hodnocení konkrétním mluvčím a uvádí také ekonomické podmínky a nevýhody prodeje. Negativní informace o Lašákově působení mají věcnou podobu; spojení se zánikem ČSA připisuje odborům. Samotné citované postoje nezakládají redakční náklon ani samostatný protitábor.
Podání zřetelně nenahrává žádné straně. Babišovo spojení útoku s migrací je v titulku, perexu i těle připsáno premiérovi, nikoli předloženo jako závěr redakce. Další politici vystupují jako kontext reakcí na útok, nikoli jako redakcí zvýhodněná protistrana. Opakování Babišova vyjádření odpovídá stavbě zprávy; samo nedokládá manipulaci.
Text věcně informuje o Pavlově kondolenci a okolnostech útoku. Hodnotící formulace v titulku, perexu i těle jsou výslovně připsány Pavlovi; jejich reprodukce sama neznamená souhlas redakce ani zvýhodnění prezidenta. Doložitelné manipulační signály nejsou patrné.
Podání je převážně věcné: obvinění i hodnotící výroky připisuje konkrétním zdrojům a uvádí také Beránkovo vysvětlení. Mírně nepříznivý účinek vůči aktérům kauzy má zdvojení pasáže o závažných obviněních. Text redakčním hlasem nechválí žádný protilehlý tábor.
Text věcně informuje o zamýšleném pohřbu Milana Knížáka a podmínce souhlasu rodiny. Příznivá osobní hodnocení jsou jasně připsána Macinkovi a Klausovi, nikoli redakci. Zmínka o Knížákově vlivu na výtvarnou scénu je profesní charakteristika. Podání nevykazuje doloženou tendenčnost; opakování názvu typu pohřbu ani citování vzpomínek samo o sobě není manipulací.
Podání žádnému z hlavních aktérů zřetelně nenadržuje ani neškodí. Text věcně popisuje jmenování, připisuje Pavlovo varování prezidentovi a uvádí Tejcovo zdůvodnění omezení počtu kandidátů i výhrady Soudcovské unie. Kritika a hodnotící výroky jsou přisouzeny jejich původcům; titulek odpovídá obsahu.
Podání je převážně věcné a žádné straně zřetelně nenahrává. Připomíná předchozí problémy eDokladů a popisuje připravované ověření technických úprav. Pekarová Adamová vystupuje jako konkrétní příklad postižené uživatelky; žertovné připsání viny Pirátům je jasně atribuováno. Citace ředitele DIA vysvětluje účel testu a sama nedokládá redakční podporu.
Text věcně referuje o Babišových rozpočtových plánech a jeho argumenty zřetelně atribuuje. Titulek přebírá jeho vyjádření, které tělo dokládá. Podání vládu redakčním hlasem nechválí ani neodsuzuje; zmínka o prezidentově vetu nezakládá samostatný příznivě rámovaný tábor. Samotné soustředění krátké zprávy na premiérovo oznámení není doloženou manipulací.
Podání je převážně věcné a žádnou stranu zřetelně nezvýhodňuje. Text uvádí důvod odložení prověřování, nepravomocnost rozhodnutí i Turkovu obhajobu a zpochybnění části výroků Motoristy. Negativní kontext souvisí s předmětem kauzy; výroky státního zástupce a prezidenta jsou atribuované. Deník N není hlasem redakce vyzdvihován jako příznivý protipól.
Podání žádné straně zřetelně nenahrává. Text věcně informuje o jmenování a reorganizaci, představuje profesní zkušenosti Protopopové a připisuje hodnocení konkrétním mluvčím. Uvádí kritiku přesunu agend i odpověď vlády. Kritici nejsou redakcí samostatně vyzdvihováni jako příznivý protitábor. Titulek odpovídá obsahu; doložitelná manipulační technika nebyla zjištěna.
Podání je převážně věcné a žádné straně zřetelně nenahrává. Argumenty pro vyšší rozpočet jsou připsány Hlaváčovi, kritika vlády Fischerovi. Také kritický mezititulek je jasně atribuovaný. Informace o neplnění závazků samy o sobě nepředstavují tendenčnost; redakce Fischera nechválí ani jeho hodnocení nepřebírá jako vlastní.
Podání zřetelně nenahrává žádné straně. Titulek přebírá Pleslův výklad prezidentova veta, ale označuje jej jako hodnocení komentátorů. Tělo přináší také Hudemovy bezprostřední námitky a alternativní vysvětlení prezidentova postupu. Ostrá hodnocení patří citovaným diskutujícím; redakce sama prezidenta neodsuzuje ani vládu nestaví do příznivého světla.
Text věcně informuje o pohřbu a vysvětluje podobu státních poct. Příznivé vzpomínky na Knížáka jsou jasně připsány Macinkovi a Klausovi; redakce je nepodává jako vlastní hodnocení. Nesouhlas vdovy s vystavením rakve zaznívá přímo. Podání nevykazuje doloženou manipulaci ani skutečný spor dvou táborů.
Podání výrazně nenahrává žádné straně. Bezpečnostní hodnocení včetně titulku jsou přisouzena ministerstvu a jeho zprávám. Text upozorňuje na absenci SPD i odchody autorů dokumentu, ale současně uvádí ministrovo vysvětlení. Tyto informace samy o sobě nedokládají manipulativní rámování ani zvýhodnění politické protistrany.
Věcná zpráva o volebních výsledcích. Podání je vyvážené: oběma táborům přiznává nedostatek většiny, počty mandátů uvádí fakticky. Výroky Likudu o „krádeži voleb
Titulek přebírá ruskou emoční perspektivu („nám ničí
Text věcně referuje o zamítnutí Titzovy stížnosti a o obviněních v kauze; nenahrává zřetelně žádné straně, pouze popisuje negativní procesní výsledek pro obžalovaného advokáta.
Podání výrazně převažuje hlasy kritizující rozhodnutí CAS (deset politiků s ostrými morálními výroky), zatímco jediný respektující hlas (Okamura) je umístěn až na konec s jedním odstavcem. Titulek přednostně vyjadřuje nejextrémnější metaforu (Kupkovo „plivnutí do obličeje
Článek je věcná agenturní zpráva o programu oslav 17. listopadu. Rozdíl mezi neschválením dotace ministerstvem a úspěchem veřejné sbírky je podán fakticky, odůvodnění ministra je atribuováno. redakční hlas nikoho neodsuzuje ani nechválí; jde o neutrální referát.
Věcné referování o prvním prohlášení odsouzené po neúspěšné popravě. Redakce dává Pikeové prostor pro vlastní slovo (bolest, vděčnost, lítost k rodině oběti), kontext zločinu uvádí neutrálně. Jedinou výraznější redakční volbou je označení „vražedkyně
Text je věcný report o ceremoniálu; podání ani nepomáhá, ani neškodí aktérům, chvály jsou atribovány mluvčím.
Text věcně referuje o volebních stížnostech, lhůtách a výsledcích; podání ani nepomáhá, ani neškodí žádné politické straně ani soudu.
Text je převážně faktický přehled volebního výsledku a koaličních možností, ale několik redakčních formulací mírně nahrává opozici a národní jednotě: zdůrazňuje Netanjahuovu „vinu
Text věcně referuje Babišovy výroky z TV Nova. Titulek i perex citují jeho obvinění opozice (‚Opozice lže', ‚Připravili si to…'), což je jeho rámec, nikoli hlas redakce. Redakční text je převážně neutrální; opozice nedostává slovo, ale jde o report z Babišovy mediální vystoupení. Podání mírně poskytuje Babišovi platformu pro nevznesené obvinění bez protiváhy, ale bez zjevného redakčního náklonu.
Text je věcný a vícezdrojový; mírně zvýrazňuje postoje zastánců změn a kritiku Nawrockého, ale bez výrazné redakční náklonnosti.
Text věcně referuje o telefonátu Trumpa a Netanjahua a o vnitřním rozdílu v taktice (Netanjahu tlačí na údery, Trump chce počkat). Všechny hodnotící formulace (náročný, přímý, obrovský tlak) jsou atribuovány zdrojům (Axios, AFP). Editorialní hlas nenahrává žádné straně; Írán ani Izrael nejsou redakcí hodnoceni.
Text je věcný soudní report: obžaloba a státní zastupitelství prezentují tvrzení, obžalovaní vinu odmítli a dnes nekommentovali. Podání je převážně atribuované a žádný tábor není zřetelně zvýhodněn ani odsouzen.
Text věcně referuje o výsledcích volebního průzkumu s negativním skóre pro koaliční vládu; negativita pochází z dat průzkumu a z citovaných výroků politologa a analytičky, nikoli z redakčního rámování. Podání mírně negativní k vládě, ale odpovídá obsahovaným faktům.
Podání je vyvážené: přináší pochybnosti opozice i závěry ochranné služby a vyjádření Jiřího Bartáka. Titulek a perex mírně zvýrazňují opoziční nesouhlas, ale tělo textu uvádí obě strany bez jednoznačného náklonu.
Podání převážně reprodukuje komentář Mirka Topolánka k financování médií. Neobsahuje zjevný redakční náklon; ostatní aktéři nejsou přímo citováni, což je u reportáže z jednoho komentáře běžné.
Podání věcně referuje o problémech nastavení superdávky, jejích úpravách a zpoždění výplat; mírně negativně tak dopadá na vládní instituce, ale nevyjadřuje zjevný náklon ani neposkytuje příznivý protipól.
Podání mírně poškozuje Turka: čelně zdůrazňuje pochybnosti, chyby diplomu a jeho smazání, zatímco potvrzení školy uvádí až na konci. Přes toto rámování text přímo neobviňuje z falzifikace a přináší obranné citace.
Text podává Trumpovo oznámení a jeho tvrzení atribučně; žádná strana není otevřeně zvýhodňována ani dehonestována.
Text věcně referuje o konci vykázání, Foldynových tvrzeních a podezření; nikdo není redakčně příznivě líčen, podání mírně zatěžuje Foldynu faktem o podezření, ale neobsahuje explicitní morální soud.
Podání je převážně faktické; žádná protistrana není příznivě líčena. Text zaznamenává politickou odpovědnost a rezignaci Óscara Puenteho, aniž by ho výrazně dehonestoval nebo mu nahrával.
Věcné podání vnitrostranického sporu v KSČM: text referuje Konečné rozhodnutí odejít ze strany, uvádí její důvody (citace) i reakce předsedy Rouna (citace) a kritiky (Krajča, KSM). Redakční hlas nezaujatý; ostré formulace (lynč, neúspěšní jedinci) jsou výhradně v uvozovkách mluvčích.
Podání je vyvážené: uvádí Ficovu reakci i výroky opozice, přičemž ostré formulace jsou atribuvány mluvčím. Redakce sama v textu nevynáší vlastní soud ani jasně nepřisuzuje vinu.
Text věcně referuje o Obamově reakci na volební výsledky. Titulek přebírá Obamovo pozitivní rámecování, ale atribuuje ho ('komentoval Obama'). Redakční hlas neodsuzuje ani nechválí žádnou stranu; negativní formulace o administrativě jsou v Obamových citátech. Podání je v podstatě neutrální.
Text věcně referuje o summitu prezidentů V4 a o plánovaném jednání Babiše s Tuskem. Nevytváří reálný spor ani nenaznačuje protistranu, žádného aktéra nechválí ani neodsuzuje; podání působí neutrálně.
Text věcně referuje o výzvě odborů ND a reakcích vlády; mírně zvýrazňuje prezidentovo tvrzení, že kritika ministra je legitimní, ale neobsahuje jasnou tendenčnost.
Podání je převážně věcné a referenční; mírně zvýrazňuje stížnosti diváků na průběh stávky, ale zároveň uvádí důvody stávky i argumenty vládní koalice, takže výrazně nenahrává ani jedné straně.
Podání je věcné a neutrální; popisuje průběh summitu, jeho účastníky a témata bez výrazného náklonu ke straně nebo osobě.
Text vyváženě referuje o reakcích íránské strany na volební vítězství demokratů v USA. Obě strany (íránské vedení i Trump/výsledky z USA) dostávají slovo v přímých citacích; redakční hlas se hodnotícím rámcováním prakticky neprojevuje. Podání nenahrává výrazně žádné ze stran.
Věcné referování o bezpečnostním incidentu (bombová výhrůžka na pražském letišti) s citacemi úřadů a kontextem evropských hrozeb. Text nenahrává žádné straně ani žádnou nekritizuje; podání odpovídá neutrálnímu referátu.
Text věcně referuje o očekávání Ukrajiny po amerických kongresových volbách. Rámování Ruska jako agresora a Ukrajiny jako bránící se strany odpovídá faktickému právnímu zařazení invaze a je standardní u agenturního referátu. Rusku i Trumpovi je dáno slovo (Peskovův výrok, zmínka o Trumpových mírových snahách). Podání je vyvážené, mírný primát má ukrajinská perspektiva, protože ta je předmětem článku.
Text věcně informuje o plánované obchodní misi na Ukrajinu; podání nijak zjevně neposiluje ani nepoškozuje žádnou stranu.
Text věcně referuje o volebním modelu agentury NMS; žádnou straně zprávy nenahrává ani ji neznevažuje, pouze popisuje změny podpory podle průzkumu.
Věcné zpravodajství ze summitu prezidentů V4. Oba prezidenti (Pavel i Pellegrini) jsou prezentováni neutrálně, jejich výroky jsou atribuovány, žádná strana není redakčním hlasem zvýhodněna ani poškozena. Článek podává shodu i nuance mezi prezidenty bez hodnotícího rámování.
Text věcně referuje o Pavlově vyjádření a o návrhu na jmenování evropského vyjednavače; podání nikomu zjevně nenahrává ani neškodí.
Text je věcný a soustředí se na rezignaci prezidenta v souvislosti s bankovním skandálem a zahájeným procesem sesazení; žádná strana není zřetelně zvýhodňována.
Podání je převážně faktické: uvádí schválené částky a cituje stanoviska aktérů. Žádná strana není v redakčním hlasu zřetelně zvýhodněna ani poškozována.
Text věcně referuje o chystané mezioborové schůzce ministrů a o jejich stanoviscích k rozhodnutí CAS. Vládní koalice (Šťastný, Macinka, Metnar, Babiš) a prezident Pavel jsou prezentováni jako hlavní aktéři; odlišný názor Tomia Okamury je zmíněn jednou větou a následně odkázán na odpovědnost koaličního partnera. Podání je prakticky neutrální, mírně preferuje vládní rámec prostým faktem, že vláda je subjektem události.
Podání je převážně věcné; text podrobně uvádí organizátory demonstrace a neuvádí stanovisko vlády, čímž mírně nahrává straně A.
Text je věcné zpravodajství o vládním oznámení dat ÚZIS a podpoře regulace kratomu. Podání je převážně neutrální – citáty ministry a ředitelky sekce jsou atribuované, data jsou faktická, srovnání s úmrtími na legální návykové látky na konci提供了 kontext. Podání mírně posiluje vládní narativ o nutnosti regulace tím, že alarmující kratomová data jsou v leadu a komparativní kontext (17 úmrtí vs. 16 000–18 000 od kouření) až na samém konci, což je však standardní struktura zpravodajského článku. Žádná strana není redakčním hlasem chválena ani dehonestována.
Text podává zrušení plánované investice věcně, s přímými citacemi firmy, ministra i starosty. Redakce žádnou stranu příznivě ani nepříznivě nezvýrazňuje; podání je neutrální.
Podání věcně přepisuje debatu; Hřibovy kritické výroky jsou většinou atribuvány, Turek dostává prostor pro obranu. Perex zdůrazňuje kauzu s diplomem, takže celkový dojem mírně zatěžuje Turka.
Text referuje výhradně Hodgesovy výroky s atribucí; redakční hlas nepřidává vlastní hodnocení. Titulek i perex citují nejostřejší formulaci, ale vždy s přiznáním zdroje ('řekl', 'tak se vyjádřil'). Podání je věcným reportem jednoho mluvčího bez redakčního náklonu.
Text věcně referuje o protestu i protiprotestu a uvádí stanoviska vlády i opozice; podání je vyvážené a bez zjevného zvýhodnění jedné strany.
Text je věcné zpravodajství o tragické střelbě v Krakově a reakcích českých politiků. Všichni dotčení politici jsou podáni rovnocenně, přímými citáty podobného rozsahu a charakteru. Neexistuje zde reálný spor ani stranický náklon; podání je neutrální.
Text věcně referuje o neplatnosti referenda kvůli nízké účasti; nepodporuje ani nepoškozuje žádnou stranu, jen uvádí neutrální kontext voleb a koalice.
Podání věcně referuje plán premiéra navštívit Izrael a přebírá jeho argumenty pro posílení protivzdušné obrany; bez výrazného kritického rámu nebo protihlasu, mírně tak nahrává Babišově interpretaci.
Text věcně referuje volební průzkum Kantaru; nikomu výrazně nenahrává ani nepoškozuje. Negativní formulace o neplnění slibů a slabém vedení jsou citací analytičky, ne redakčním soudem.
Text podává oznámení o účasti evropských zemí na jednání věcně; je orientován na evropskou perspektivu, ale bez zřetelného náklonu nebo dehonestace jiné strany.
Článek je věcné referování o pověření Eisenkota sestavením vlády. Přirozeně dominuje perspektiva protagonisty události (Eisenkota), Netanjahuova reakce je okrajová. Oba tábory dostávají slovo, žádné silné manipulační techniky nejsou přítomny. Podání mírně benefituje Eisenkotovi tím, že je centrálním subjektem, ale jde o přirozenou strukturu zprávy o jeho pověření.
Věcné zpravodajství o interním zasedání SPD, která hodnotila vlastní volební neúspěch. Text přebírá výhradně stanoviska zástupců SPD (Okamura, Foldyna, Hrnčíř, Fiala) a doplňuje faktická data o výsledcích. Redakční hlas nepřidává vlastní hodnocení, neospravedlňuje ani neodsuzuje; žádné manipulativní techniky v autorském rámci nebyly identifikovány.
Věcná zpráva o podání dovolání Nejvyššího státního zastupitelství. Text přináší pouze citace mluvčího NSZ a Bradáčové; SPD jako obžalovaný subjekt nemá vlastní hlas. Podání je faktické, bez zřetelného redakčního náklonu na kteroukoli stranu.
Text referuje Ficovo prohlášení o zfalšování referenda a dává mu i prostor k obhajobě (Facebook, kontext nízké účasti). Redakční rámec (‚aniž předložil jakékoliv důkazy', zavírací věta o nepodání podnětu, ‚údajné „úpravy
Text věcně referuje o schůzce a uvádí kritické i věcné výroky Petra Pavla i Miroslava Hlaváče k armádní koncepci; podání neprokazuje výrazný redakční náklon.
Podání je převážně věcné; mírně zvýhodňuje kandidátku a její vládní podporovatele tím, že uvádí nominaci a očekávanou podporu z vnitrostranických zdrojů a německých médií, zatímco potenciální odpůrce zmiňuje bez jejich argumentace.
Věcné zpravodajství o úpravě vojenské koncepce na základě úkolu vlády. Text atribuuje změnu premiérovi Babišovi (podle citovaného serveru), uvádí kontext předchozí koncepce vlády Petra Fialy a zahrnuje korekční poznámky (neověřené detaily, nespecifikované změny). Podání je vyvážené, nikdo není chválen ani odsuzován.
Text věcně referuje o agendě vládního zasedání (referendum, ceny energií, ochrana proti dronům). Obě strany – vládní koalice i opozice – jsou citovány přímo a bez hodnocení redakčním hlasem. Podání je prakticky neutrální; mírná dominance perspektivy vlády je dána tím, že jde o zprávu o jejím jednání, nikoli o náklon.
Podání je převážně věcné. Závěrečná zmínka o prověřování projektů Haratkových podřízených může bez explicitního tvrzení naznačovat vazbu na kauzy, čímž mírně nahrává odvolávající straně.
Nekonfliktní nekrologické zpravodajství podává úmrtí a profesní dráhu Jaroslava Zvěřiny převážně věcně. Kladná hodnocení pocházejí z jasně označeného prohlášení odborné společnosti, nikoli z neatributivního hlasu redakce; konkrétní známky redakční tendenčnosti proto nejsou patrné.
Podání mírně nahrává Radku Vondráčkovi: staví do popředí Zemanovu výrazně pozitivní charakteristiku a poskytuje prostor pouze Vondráčkovi a jeho podporovateli, aniž by nabídlo jiné hodnocení možného kandidáta. Hodnotící výroky jsou však zřetelně připsány jejich mluvčím, nikoli vydávány za stanovisko redakce.
Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že převážně rozvíjí jeho výklad ochrany právního státu a jeho kritiku zpochybňování justice. Postoj vlády je uveden stručněji, převážně jako kontext pro Pavlovo obecné varování.
Text podává věcnou informaci o programu návštěvy Tomia Okamury v Číně; bez patrného zvýhodňování některé strany.
Text mírně nahrává odborům a zaměstnancům galerie především konfrontačním titulkem, který jejich věcně formulovanou kritiku představuje jako tepání ministra. Tělo článku je podstatně vyváženější: rozsáhle cituje kritiku odborů, ale poskytuje také vysvětlení ministra a ministerstva.
Podání mírně nahrává německým úřadům a zastáncům zpřísnění zákona. Liebichová je převážně představena skrze odsouzení, útěk, údajně účelovou změnu pohlaví a odmítnuté námitky, zatímco rozhodnutí věznice dostává příznivý hodnotící citát ministryně. Text však uvádí i obavy Liebichové a stanovisko organizací hájících zákon, takže nejde o výrazně jednostranné podání.
Text spadá do žánru humorného politického fejetonu, a proto se jeho tendenčnost nehodnotí.
Text je převážně věcný, ale mírně nahrává Babišově a vládní straně. Titulek popisuje dřívější odpor Prahy emotivním slovesem „cupovala“ a Babiš dostává výrazně více prostoru v přímých citacích. Stanovisko někdejšího vedení Prahy je však uvedeno včetně jeho podmínek, takže celkové vychýlení je slabé.
Článek převážně věcně informuje o otevírací době a zákonných pravidlech. Závěr mírně zvýhodňuje obraz Jana Husa morálním oceněním jeho smrti jako nejvyšší oběti za přesvědčení. Citace společnosti BILLA sama neprokazuje redakční podporu obchodníkům ani odpor k regulaci.
Článek tendenčně rámuje vládní hodnocení plnění programu jako marketingový PR tah. Vybírá výhradně kritické hlasy politologů a ignoruje vyjádření vládních představitelů, čímž nahrává narativu, že jde o neupřímnou a předčasnou akci vlády.
Text nahrává zejména současné vládní koalici, neboť vykresluje možné vítězství hnutí ANO jako 'ovládnutí' Sněmovny, což může vyvolávat obavy. Zároveň neobratná formulace 'současná koalice ANO...' může mylně sugerovat existenci takové koalice, což by naopak nahrávalo opozici. Celkově je však text spíše neutrálním přehledem volebního modelu.
Podání je faktický nekrolog; zdůrazňuje pozitivní profil Patrika Eichlera, jeho vazby na sociální demokracii, Masarykovu demokratickou akademii a Listy a cituje soustrastné výroky. Nikoho výrazně nepoškozuje ani nekritizuje.
Podání dává protestní straně A mnoho prostoru, ale redakční formulace „vyhrocený“, „schvalování komunismu“ a „překotná změna“ stranu A mírně poškozují a stranu B mírně podporují.
Podání je převážně věcné a zpravuje o zamítnutí dovolání a platnosti omluvy. Mírně znevýhodňuje Babiše výběrem faktů o opakovaných omluvách a citací Stanjurovy kritické reakce, aniž by výrazně chválilo druhou stranu vlastním hlasem redakce.
Podání je převážně neutrální. Podrobněji popisuje újmu tvrzenou Remundovou, ale současně uvádí hlavní argumenty Svobodovy obhajoby a požadavky soudu na dokazování vůči oběma stranám. Ostré výrazy pocházejí především z reprodukovaných výroků účastníků, nikoli z hodnotícího hlasu redakce.
Text mírně nahrává evropským lídrům (strana B), kteří jsou prezentováni jako zodpovědní aktéři řešící problematický dar. Erdoganovo stanovisko či motivace zcela chybí, což navozuje dojem nevhodného daru bez možnosti obhajoby.
Text mírně nahrává opoziční straně ODS a prezidentovi Pavlovi, protože titulkem i výběrem citací vykresluje Filipa Turka jako nedospělého politika hrajícího si na ministra, zatímco Černochovou jako tu, která to uvádí na pravou míru. Turek dostává prostor k obraně, ale celkový rámec článku jej staví do negativního světla.
Podání je převážně vyváženým referováním o sporu: ostrá obvinění jsou přisouzena konkrétním politikům a prostor dostávají oba tábory. Mírně proti vládní straně působí titulkové sloveso „přiznala“, které její očekávání veta rámuje jako odhalující doznání. Citované útoky samy o sobě redakční náklon nedokládají.
Text je v zásadě vyvážený: ministerstvu a Moravcovi dává prostor k rozvedení auditních zjištění a plánovaných kroků, naopak kritické hlasy (Patková, Khol, Sobotka, petice) dostávají samostatnou sekci s přímými citáty. Redakční hlas zůstává věcný, hodnocení jsou atribuována mluvčím. Mírný sklon k opozičnímu rámci spočívá v užití opozičního pojmu 'kouřová clona' jako nadpisu sekce a v závěrečné akumulaci negativního kontextu (napjatá atmosféra, nápisy, petice) bez protiargumentu.
Text podává rozhodnutí Evropské komise a žádost ministerstva vnitra věcně a uvádí proti sobě Okamuru a reakce Kupky s Fialou. Jediný mírný náklon lze spatřit v redakční formulaci „Kupka s Fialou se brání“, která je může stavět do defenzívy a tím nepatrně nahrávat kritice.
Podání je převážně reportážní: střídavě uvádí výroky Petra Macinky a Jana Lipavského, přičemž titulek kontrastuje Macinku s Lipavského ekonomickou kritikou. Redaktorský rámec je mírný, bez zjevného jednostranného náklonu.
Text rámuje politický spor jako opakující se divadlo a používá hanlivé výrazy, které sice znevažují Babišovo tvrzení („vyprávěnka“), ale celkově spíše nahrává Babišovi tím, že líčí Pavla jako účelového kampaníka a podporovatele Bruselu („kope za Brusel“).
Text glorifikuje Klause a Mečiara a jejich zásluhy, přičemž bez protiváhy poskytuje prostor Klausově kritice progresivismu, čímž nerovnováhou zdrojů a rámováním nahrává jejich pohledu na události a současnost.
Text je převážně věcnou zprávou o vyjádřeních Petra Pavla. Mírně nahrává jeho perspektivě tím, že rozsáhle reprodukuje jeho hodnocení summitu i výhrady vůči vládě, aniž by u těchto výhrad přinášel reakci vlády; odpovídá to však také běžnému formátu reportu z prezidentova vystoupení.
Článek poskytuje vyvážený prostor oběma stranám sporu, ale drobně nahrává odpůrcům novely (strana B), zejména prezidentu Pavlovi, závěrečným oceněním jeho ochoty a rámováním změny jako pokusu o omezení pravomocí.
Podání je převážně vyvážené: uvádí posměšné reakce opozičních politiků i Babišovu obsáhlou odpověď a odkaz na video. Hodnotící a útočné formulace jsou převážně jasně atribuovány citovaným aktérům, nikoli předkládány jako stanovisko redakce.
Podání je převážně věcné a vyvážené. Přirozeně věnuje více prostoru žalobám a institucionálním závěrům nepříznivým pro Agrofert a Andreje Babiše, zároveň však uvádí jejich odmítavé stanovisko i pozdější závěr SZIF ve prospěch možnosti Agrofertu čerpat dotace. Nejsou patrné dostatečně doložené manipulační techniky redakce.
Podání výrazně nahrává vládě ČR: opakovaně vymezuje prezidentovo vystupování jako institucionální problém a zdůrazňuje výlučnou politickou odpovědnost vlády. Nejde o neutrální referování, ale o argumentační komentář proti zvolenému způsobu prezidentova veřejného vystupování.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: poskytuje mu rozsáhlý prostor k vysvětlení programu a bezpečnostních priorit a jeho nepřítomnost u hlavního stolu kontrastuje s označením „ústavní jednička“. Částečně jej však znevýhodňuje uvozovací sloveso „přiznal“, které z pozdního sestavení programu vytváří dojem problematického doznání.
Jde o otevřeně argumentační text podporující stranu B. Přímou volbu rámuje jako nefunkční zdroj ústavních rozporů a její zastánce či nečinné politiky jako obtížně obhajitelné, zatímco návrat k parlamentní volbě představuje jako logické a demokraticky legitimní řešení. Prostor pro věcnou obhajobu strany A je minimální.
Text se deklarativně hlásí k otevřené debatě a připouští rizika obou koncepcí, avšak jeho podání nahrává straně B. Strategii spojovanou s Petrem Pavlem opakovaně rámuje jako trvalé nepřátelství a politiku založenou na převaze, zatímco alternativu spojuje s hledáním skutečné spolupráce. Z tohoto rámce pak vyvozuje, že Pavel nemůže vládu v dané oblasti plnohodnotně zastupovat.
Podání je převážně věcné a nevykazuje jasnou redakční tendenčnost. Negativní obraz Filipa Turka plyne především z tématu a z pravomocných rozhodnutí stavebního úřadu. Text současně uvádí jeho obhajobu i skutečnost, že obě stavby následně získaly dodatečné povolení.
Převážně věcný nekrolog s mírně příznivým rámováním Milana Knížáka, zejména při hodnocení jeho působení na AVU. Text zároveň uvádí kritiku jeho řízení galerie i soudem uloženou omluvu. Macinkova pochvala a Knížákovy útoky na jiné osobnosti jsou jasně atribuované; nezakládají náklon redakce ani samostatné tábory.
Text je převážně věcné referování o Trumpově příspěvku o AI a výsledcích voleb. Obě strany dostávají hlas (Trumpova citace, Hinojosaová, demokraté). Mírný editorialismus v perexu (‚debakl') a v autorském rámcování íránského konfliktu jako ‚rozpoutaného' Trumpovou administrativou mírně poškozuje stranu A; jinak je podání vyvážené.
Text je převážně věcný a jen mírně nahrává prezidentu Pavlovi tím, že spor rámuje přes původní vyřazení prezidenta z delegace a zásah Ústavního soudu. Zároveň však dává prostor i Babišovu odůvodnění a jeho citovaným námitkám.
Článek je věcným zpravodajským oznámením o přestěhování úřadu ministra pro sport a Národní sportovní agentury do budovy v Jindřišské ulici. Neobsahuje známky redakční tendenčnosti, pouze reprodukuje tvrzení ministra o budoucí úspoře. Text nevyhrazuje žádný spor, a proto nejsou definovány strany.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: článek soustředěně vybírá zahraniční komentáře, které spor rámují jako selhání vlády či Babišův osobní konflikt s prezidentem. Převážně jde ale o věrně citované a atribuované výroky zahraničních médií, nikoli o hodnotící soudy redakce.
Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi proti Andreji Babišovi: redakční komentář Babiše opakovaně vykresluje jako konfliktního a účelového politika a jeho voliče hodnotí znevažujícím způsobem. Prezident je místy zpochybněn, zejména závěrečnou otázkou o jeho kandidatuře, celkové vyznění je však pro Babiše nepříznivější.
Podání mírně nahrává vládě: její postavení ospravedlňuje odpovědností za zahraniční politiku, zatímco prezidentův návrh rozebírá především jako možné rozšiřování pravomocí. Jde o argumentační komentář s výhradami a podmíněnými závěry. Nejvýraznější hodnotící rám představuje závěrečný obraz soudu vytvářejícího „druhou“ Ústavu; samotné právní argumenty ani popis možných důsledků nejsou automaticky manipulací.
Text je převážně faktické referování sporu mezi odbory ND/demonstranty a ministrem/vládou. Mírně zvýhodňuje stranu B, protože titulek zvýrazňuje Klempířovu poznámku o miliardě, což může výzvy k demisi podávat jako reakci na obavu z peněz, zatímco body sporu jsou atributy aktérům.
Text mírně nahrává Borisi Šťastnému tím, že zdůrazňuje podezřelost nálezu a neoznámení bezpečnostním složkám, zatímco jeho vysvětlení a žertovné komentáře dostávají značný prostor. Současně ale uvádí i vysvětlení vlády a Úřadu vlády.
Podání mírně nahrává kubánské straně: už v titulku vykresluje Kubu jako ostrov v americké nemilosti, embargo bez atribuce označuje za zásadní příčinu zhoršení situace a zdůrazňuje tvrdé dopady sankcí. Současně však věcně uvádí také poruchu elektrárny, zastaralou a nedostatečně udržovanou infrastrukturu a nedostatek paliva, takže nejde o zcela jednostranné vysvětlení.
Podání mírně nahrává Petru Pavlovi: titulek a úvod předřazují Pellegriniho popis zahraničního nepochopení Babišova vedení delegace před Babišovou protichůdnou interpretací. Většina silně negativních soudů o Pavlovi je však řádně atribuována Babišovi, nikoli vydávána za hlas redakce.
Podání mírně nahrává opozici a Petru Pavlovi. Článek poskytuje Miloši Vystrčilovi rozsáhlý prostor pro tvrzení, že Andrej Babiš a vládní koalice prezidenta účelově oslabují, aniž přináší jejich reakci na toto konkrétní obvinění. Kritická hodnocení jsou však řádně připsána Vystrčilovi a redakční jazyk zůstává převážně věcný.
Text rozděluje odpovědnost mezi strojvedoucího a Ministerstvo dopravy, ale výrazně větší prostor věnuje systémovému pochybení ministerstva. Podání tak mírně nahrává straně RegioJetu a strojvedoucího, zejména zjednodušujícím tvrzením o provozu „bez zabezpečení“ a absencí reakce ministerstva. Hlavní závěry jsou však zřetelně opřeny o návrh zprávy Drážní inspekce.
Text mírně nahrává Petru Pavlovi. Jeho stanovisko, důvody odkladu rozhodnutí i obvinění z Babišovy antikampaně předkládá prostřednictvím několika přímých citací, zatímco Babišův názor pouze stručně parafrázuje a nedává mu prostor reagovat na Pavlovo obvinění. Většina ostatních formulací je věcná.
Podání mírně až středně nahrává straně A. Přijímá problémový rámec Prahy 1, zdůrazňuje rušení obyvatel, neodvedené poplatky, podporu v referendu a vyšší sazby v zahraničí. Dotčené platformy ani provozovatelé nedostávají prostor k reakci. Titulek navíc rozšiřuje tvrzení o nocujících v krátkodobých pronájmech na turisty obecně.
Podání mírně nahrává kritikům současného vedení knihovny. Redakce obsáhle uvádí odchody zaměstnanců a sponzorů, ztrátu důvěry Dagmar Havlové i údajné ohrožení existence instituce, zatímco stanovisko vedení k příčinám této krize chybí. Samotné odstranění log a policejní kvalifikace jsou popsány převážně věcně.
Podání mírně nahrává centrálnímu vedení ODS: jeho požadavek na Dvořákův odchod určuje titulek i perex a text připomíná několik starších kontroverzí spojených s Dvořákem. Současně však uvádí Dvořákova odmítnutí, podporu místní organizace i skutečnost, že dřívější podezření nebyla prokázána, takže výsledná tendenčnost je slabá.
Text přebírá rámování amerických médií o silném potrestání Trumpa a republikánů; demokraté jsou prezentováni jako vítězové a potenciální kontrolní síla. Většina ostrých výroků je atribuuje médiím, ale titulní rámec a výběr citací mírně nahrávají straně B a škodí straně A.
Titulek a první část výrazně exponují Babišovu kritiku Pavla, ale jasně ji připisují Babišovi. Celkové podání mírně nahrává Pavlově straně: redakční kontrast představuje Babiše jako útočícího aktéra a Pavla jako aktéra usilujícího o uklidnění a spolupráci; závěr navíc uvádí právní a diplomatický kontext Pavlovy účasti.
Podání mírně nahrává vedení ODS, zejména připomenutím starších podezření a zrušení místní organizace spojené s Dvořákem. Text však vyvažuje tento rámec Dvořákovými rozsáhlými vyjádřeními a výslovně uvádí, že není obviněn ani vyšetřován a dřívější podezření se neprokázala.
Podání mírně nahrává straně B. Titulek těsně spojuje vypuštění SPD s odchodem autorů, přestože příčinnou souvislost článek uvádí pouze jako tvrzení zdrojů Seznam Zpráv. Závěr navíc připomíná trest SPD a stíhání jejího předsedy. Text však zároveň výrazně cituje odmítnutí ministerstva a uvádí soudní rozhodnutí ve prospěch SPD, takže tendence je omezená.
Podání mírně nahrává polské vládě: vysvětluje její právní argumentaci, zatímco u ústavního soudu uvádí především výsledek rozhodnutí a politické zázemí soudců. Úvodní připomenutí interrupčního rozhodnutí může soud dále zatěžovat negativní asociací. Ostré výroky ministra i hodnocení ILGA jsou však atribuované a samy nepředstavují vlastní soud redakce.
Podání převážně poškozuje Donalda Trumpa/Republikány a nahrává demokratům: redakční formulace o šíření nepravd, porušení slibu a rozpoutání války zvýrazňují Trumpovu vinu, i když článek cituje i jeho obranu.
Podání mírně nahrává Babišově straně, protože obsáhle reprodukuje jeho obvinění prezidenta ze skryté kampaně, aniž by poskytlo reakci Petra Pavla. Současně některá redakční uvození, zejména sloveso „tvrdí“, vyjadřují odstup od Babišova tvrzení a mírně prospívají prezidentovi.
Podání výrazně nahrává Pavlovi/Hradu: jeho motivy rámuje jako institucionální obranu a odborně podložený bezpečnostní postoj, zatímco Babišovy motivy spojuje hlavně s kontrolou narativu, egem a snahou prezidenta omezit.
Text přebírá cizí média v silně emotivním tónu; titulek a perex zdůrazňují porážku Trumpa a republikánů a comeback demokratů, takže podání nahrává demokratům.
Názorový text nahrává zastáncům zachování analogové komunikace a hotovosti. Jejich požadavky spojuje se svobodou a rovností občanů, zatímco možné vynucování digitálních služeb rámuje jako podřizování člověka technologiím. Současně výslovně uznává přínosy digitalizace. Konkrétní zavedení povinnosti nebo újmu občanů však nedokládá; část naléhavosti vytvářejí řečnické otázky a metafory.
Podání mírně nahrává zastáncům změny systému. Vedle podrobného popisu jejich argumentů nabízí několik jejich kritických reakcí na vládu, zatímco vládní pozice je zastoupena jediným Babišovým vyjádřením, po němž bezprostředně následují dvě odmítavé reakce. Stanovisko Ústavního soudu je však popsáno poměrně obsáhle, včetně jeho důvodů pro zamítnutí návrhu, takže celková tendenčnost zůstává omezená.
Podání je převážně referenční; titulek a výběr vulgárního citátu zvedají emotivní náboj a mírně zviditelňují úder Grolicha proti Turkovi, zatímco Turekovo obvinění protestujících je podáno bez protihlasu. Celkově se text naklání jen slabě a nejednoznačně.
Podání je převážně věcné; titulek zvýrazňuje výsměšný výrok Rakušana, což mírně zvýhodňuje STAN/ODS, ale tělo článku uvádí i výroky zástupců vládní strany a SPD.
Text rozsáhle cituje prezidenta Pavla o evropské bezpečnosti a zdůrazňuje, že si účast na summitu musel vymoci soudně poté, co jej vláda nezařadila do delegace. Absence vyjádření vlády a verbální formulace mírně nahrává Pavlovi a vykresluje vládu jako obstruujícího aktéra.
Podání je autorské a převážně kritizuje vládu a premiéra Babiše za politiku kolem rušení TV poplatků, když ji označuje za nedomyšlenou a chybnou; zároveň ale trestá některá opoziční varování před zestátněním jako nepravdivá, takže celkově mírně nahrává odpůrcům změny, aniž by je idealizovalo.
Článek rámuje přesun protidrogové politiky jako ztrátu expertů a dává nepoměrně velký prostor kritikům, zatímco stanovisko vlády je odbýváno jednou větou. Titulek i perex zdůrazňují odchody, což celkově nahrává straně expertů.
Podání mírně nahrává demokratům a odpůrcům Hegsetha: titulek označuje volební výsledek za fiasko a text zdůrazňuje jeho kontroverzi, tlak na odvolání a možná vyšetřování. Obranné citace Trumpa a Pentagonu jsou přítomny, ale negativní rámování převažuje.
Text mírně nahrává prezidentu Pavlovi: zdůrazňuje obstrukce vlády, zmiňuje její dřívější odmítání podpory Ukrajiny, vykresluje ji jako nekonzistentní a nutnost soudního zásahu. Vládní perspektiva na spory chybí.
Podání mírně nahrává prezidentu Pavlovi: už titulek a perex zdůrazňují omezení jeho mandátu a delegace, zatímco značnou část textu tvoří jeho interpretace postupu vlády. Text zároveň obsahuje právní vysvětlení vládní pravomoci a uvádí, že ministerstvo na dotazy nereagovalo.
Text výrazně nahrává straně B: vládu Andreje Babiše soustavně rámuje jako chybující, nepřátelskou vůči prezidentovi a krátkozrakou vůči Ukrajině, zatímco Petra Pavla, kabinet Petra Fialy a obranný průmysl podává převážně kladně. Jde o názorový komentář s otevřeně polemickým jazykem, ne o neutrální referování.
Komentář převážně nahrává straně prezidenta a Ústavního soudu. Vládní požadavek na neúčast Pavla Šámala rámuje jako zásah do nezávislosti soudu a jako prostředek k překrytí nepopulární změny valorizace penzí. Vláda ani Andrej Babiš nedostávají prostor toto podezření vysvětlit nebo odmítnout. Dílčím způsobem text vládě prospívá tím, že změnu valorizace označuje za velmi rozumnou.
Podání je převážně faktické; titulek a některé formulace mírně prezentují demokraty jako aktivní sílu, která může omezit Trumpa, zatímco republikánský tábor je častěji uváděn v defenzivním nebo podezřelém kontextu.
Podání mírně nahrává straně B. Titulek spojuje obecné odsouzení domácího násilí přímo s Foldynou, přestože Kolman v těle článku výslovně odmítá jeho případ hodnotit bez výsledku policejního šetření. Podobné spojení vytváří i perex. Článek však zároveň uvádí Foldynovo odmítnutí viny a vysvětlení SPD, takže nejde o výrazně jednostranné podání.
Názorový text nahrává omezení pravomocí a výhod Ústavního soudu a posiluje postavení Parlamentu. Volené zákonodárce příznivě spojuje s lidovou legitimitou a odpovědností, zatímco soudce místy rámuje jako privilegované a jejich námitky zlehčuje. Tendenčnost spočívá především v tomto podání, nikoli v samotném předložení čtyř reformních návrhů. Prezident a vláda vystupují pouze jako kontextoví účastníci zmíněného sporu.
Podání výrazně nahrává vládě Andreje Babiše a obhájcům národní kompetence v důchodové politice. Evropskou unii soustavně označuje hanlivými výrazy, její postup rámuje jako zneužití pravomocí a její argumentaci jako nerelevantní či falešnou. Vládu sice kritizuje za mlhavé vysvětlení financování penzí, ale hlavní terč a viník textu je jednoznačně EU.
Text jasně nahrává opozici (B): vládě přisuzuje 'koupení přízně' médií a Fialu sarkasticky zesměšňuje, zatímco opoziční dopis a Haasův postoj označuje za rozumné a Babišovi předhazuje 'státnický krok'. Vládní koalice je rámována jako iniciátor krize, opozice jako konstruktivní.
Text výrazněji znevýhodňuje Babiše a vládu: jejich postup rámuje jako malicherný spor, distancování se od ambicí a součást širšího zanedbávání domácích problémů. Pavel je sice také součástí kritizovaného konfliktu, ale je častěji popsán jako ten, kdo dosáhl svého cíle.
Text kritizuje systém přímé volby prezidenta, který podle autora změnil úřad ve zdroj napětí a polarizace, a nahrává tak parlamentnímu modelu volby, přestože ho označuje za neprůchozí.
Text výrazně nahrává straně B. Chat Control rámuje jako plošné šmírování, presumpci viny a ohrožení právního státu. K tomuto vyznění používá emotivní titulkovou nálepku, krajní analogii s kastrací, řečnické otázky, metaforu salámové metody a varování před obtížně vratným rozšiřováním dohledu. Argumenty zastánců opatření jsou zastoupeny jen stručnou parafrází, zatímco kritická strana dostává celý prostor. Výslovně satirický je pouze závěrečný odstavec, nikoli článek jako celek.
Podání výrazně poškozuje vládu a podporuje kritický postoj Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, které autor výslovně přiznává pravdu. Text rámuje návrh jako úmyslný útok na demokratickou kontrolu, předvídá korupční a mocenské důsledky a vyzývá k odporu i stažení návrhu. Jde o otevřeně hodnotící komentář; tendenčnost spočívá zejména v kategorických soudech, připisování motivů a zveličování následků, nikoli v samotném popisu navrhovaných omezení.
Podání výrazně nahrává Petru Pavlovi: vládu a Andreje Babiše rámuje jako svévolně obstruující prezidentovu ústavní roli, zatímco Pavla líčí jako smířlivého, svědomitého a odborně způsobilého aktéra. Jde o názorový text s jednostranným výběrem a hodnotícím jazykem, nikoli o neutrální referování.
Podání silně nahrává straně B, tedy kritizovaným kulturním institucím, komisím a odborníkům, a naopak poškozuje stranu A: Otu Klempíře, Ministerstvo kultury a vládní spojence prezentuje jako destruktivní, netransparentní a mocensky zneužívající.
Podání jednoznačně nahrává odpůrcům větrných elektráren, zejména SPD, Motoristům a jejich spojencům. Redakční hlas vykresluje zastánce obnovitelných zdrojů jako ideologické, zištné či nekompetentní aktéry a rozšiřování větrné energie jako bezprostřední civilizační hrozbu; protistraně nedává srovnatelný prostor k věcné odpovědi.