📰 Koniášnews crawler

noviny.dev

Pozorujeme · Analyzujeme · Informujeme

Sledujeme české zpravodajství — verze článků v čase, pozice na titulkách a AI hodnocení tendenčnosti napříč médii.

Žádné hodnocení tendenčnosti není a nikdy nebude stoprocentní — čísla jsou relativní indexy, ne verdikty, a měří rámování v textu, ne pravdu. jak to číst a meze měření →

87105článků
10410hodnoceno
149044verzí obsahu
860698snímků
69sekcí
14.11.2026 14:59poslední snímek
← všechna témata

Hodnocení tagu: Paukner 33 článků

Jak číst tato čísla meze měření
  • Číslo je relativní index, ne verdikt. Přiklonění je odchylka od mediánu zdrojů o téže kauze, ne od „objektivního neutrálu" — celoplošnou zaujatost pole z toho měřit nelze. `±0,42` je míra, ne přesná pravda.
  • Barvy = směr, ne známka. Odstín ukazuje příklon k jednomu/druhému pólu osy kauzy, ne „dobře/špatně". Pól není stálá levice/pravice.
  • „Spolehlivost / shoda metod" NENÍ pravděpodobnost správnosti — je to heuristická míra, jak se nezávislé signály shodly ve znaménku.
  • Verdikt „trvale/soustavně" jen od ≥10 nezávislých kauz. Na méně je to popisný index, ne tvrzení o tendenci; interval nejistoty bere články v kauze jako korelované.
  • Segment = domácí politika, mainstream vzorek. Profil je podmíněný tématem a pokrytím zdroje; co se vůbec nestane článkem (non-publikace) je neviditelné. Hodnotí se rámování v textu, ne výběr témat.

Plné meze a metodika: statement k projektu.

📅 Období: 26. 6. 2026 – 13. 11. 2026

Tag se dělí na 5 témat (samostatných kauz). U každého vidíš název, období a rychlé hodnocení; klikni na kauzu pro grafy, aktéry a plný detail.

📄 Všechny články tagu (33) na jedné stránkované stránce →

1 Podvody s účtem Thomas Paukner 3 čl. 27. 7. 2026 – 29. 7. 2026 detail kauzy →
+0.12 mírné Rámování mírně nahrává: Thomas Paukner (⌀ +0.12; 2× Thomas Paukner, 1× Deník N)

Všichni tři texty pojednávají o anonymním účtu Thomas Paukner, který získal pozornost politickými kauzami, a kolem jeho identity, financování a ověřování se vedl spor.

2 Výbuch kvůli Pauknerově kauze 3 čl. 20. 7. 2026 – 21. 7. 2026 detail kauzy →
+0.29 znatelné Rámování mírně nahrává: Radim Panenka (⌀ +0.29; 1× Radim Panenka, 1× Josef Mlejnek)

Radim Panenka vystoupil na CNN Prima News, kde v debatě s politologem Josefem Mlejnkem hájil cestu Tomia Okamury do Číny a obhajoval anonymního investigativce Thomase Pauknera,...

3 Politické spory a kauza vrtulníků 4 čl. 13. 7. 2026 – 16. 7. 2026 detail kauzy →
+0.44 znatelné Rámování výrazně nahrává: Jiří Mašek (⌀ +0.44; 2× Jiří Mašek, 0× Vít Rakušan)

Jiří Mašek (ANO) podal trestní oznámení kvůli nákupu vrtulníků ministerstvem vnitra a opakovaně veřejně kritizuje vládní představitele včetně prezidenta Pavla; ministr Rakušan...

4 Kritika České televize 2 čl. 14. 7. 2026 – 15. 7. 2026 detail kauzy →
5 Kauza STAN a poslanecké kanceláře 4 čl. 4. 7. 2026 – 8. 7. 2026 detail kauzy →
+0.04 vyvážené Rámování napříč zdroji vyrovnané (⌀ +0.04)

Hnutí STAN si prostřednictvím své firmy BeSTAN s.r.o. pronajalo kancelářské prostory od státního podniku Lesy ČR v Brně a ty pak dávalo k dispozici jako regionální kanceláře...

Ostatní články 20

Samostatné články tagu, které (zatím) netvoří téma s dalšími.

Podání výrazně nahrává Thomasu Pauknerovi a jeho autorům. Bez veřejných důkazů vykresluje odhalení jejich totožnosti jako pravděpodobný neformální zásah lidí z BIS motivovaný zájmem Víta Rakušana a STAN. Alternativní vysvětlení odmítá kategorickými tvrzeními, nedává prostor dotčeným aktérům a spekulativní řetězec motiv–prostředky–utajení prezentuje jako nejlogičtější závěr.

Autorský komentář Jindřicha Rajchla výrazně podporuje Pauknera a poškozuje obraz kritizovaných médií. Pauknera představuje jako poctivého odhalovatele a média jako ochránce informačního monopolu, kteří rezignovali na investigativu. Jde o rámování podepsaného komentáře; jeho zveřejnění samo neprokazuje souhlas přebírající redakce. STAN je předmětem autorova podezření, nikoli samostatně doloženým spojencem médií.

Podání výrazně nahrává straně A: médium bez oponentury reprodukuje Rajchlův komentář, který podezření vůči STAN prezentuje jako prakticky prokázaný „tunel“ a odpovědi kritiků jako výmluvy. Převážná část emotivních a útočných formulací je však jasně hlasem Jindřicha Rajchla, nikoli samostatným tvrzením redakce; redakční tendenčnost spočívá hlavně v jednostranném výběru zdroje a převzetí jeho útočného výroku do titulku.

Rozhovor poskytuje Jindřichu Rajchlovi nekritický prostor k obšírné kritice vlády, prezidenta, opozice i médií. Redakční otázky samy podsouvají jeho perspektivu (pokrytectví opozice, nezájem médií) a žádná protistrana nedostává slovo. Podání tak jednostranně zvýhodňuje Rajchlovu pozici a diskredituje jeho oponenty.

Podání nahrává Macinkovi a ministerstvu: redakce zlehčuje důvod kritiky a předkládá ospravedlňující výklad odmítnutí akreditace. Deník N rámuje jako pochybně nezávislý a Pokorné připisuje snahu odvést pozornost. Bestovy ostré výroky jsou atribuované; tendenčnost spočívá především v doprovodném redakčním rámování a jednostranném výběru vysvětlení.

Podání škodí především Faucimu, Rakušanovi a Niedermayerovi: již otázky obsahují dehonestující označení, předjímají odpovědnost a podsouvají nedůvěryhodnost. Redakce tak místy přebírá kritické předpoklady rozhovoru. Nejostřejší odsudky prezidenta, aktivistky, médií a dalších osob však pocházejí z odpovědí Tomáše Vyorala; samy o sobě nejsou důkazem redakční tendenčnosti. Text redakčním hlasem nestaví žádnou skutečnou protistranu do příznivého světla.

Podání nahrává táboru Daniela Sterzika a vládním aktérům kolem Babiše: článek jim dává rozsáhlý, nekorigovaný prostor ke kritice Pavla, liberálů, opozice a institucí, zatímco kritizovaná strana zde nedostává vlastní odpověď. Nejširší expresivní soudy jsou ale převážně věrně reprodukovanými výroky respondenta, nikoli formulacemi redakce.

Podání nahrává Pauknerovi a Sterzikově perspektivě zejména souhlasně rámovanými otázkami. Tazatel představuje Pauknera jako jednotlivce vyvolávajícího nepřiměřenou reakci, předpokládá mediální ofenzivu proti vládě a naznačuje podobnost Pavlovy veřejné prezentace s autoritářským vůdcem. Nejostřejší odsudky však pronáší Sterzik; titulek i citace v perexu reprodukují jeho stanovisko a samy nejsou důkazem redakčního souhlasu. Navzdory ironii jde o politický rozhovor, nikoli satiru.

Podání nahrává Pauknerovi: redakční úvod představuje jeho práci jako rozkrývání důležitých témat a kritizovaným médiím připisuje nezájem o zveřejněné informace i možné politické vazby. Ostré odsudky v citacích patří osloveným politikům, nikoli automaticky redakci. Text zahrnuje také dvě odlišná stanoviska a vysvětluje rozdílný počet reakcí.

Článek přináší jednostranný rozhovor s blogerem Danielem Sterzikem, který rámuje mediální kritiku nehody Filipa Turka jako součást kampaně 'libtardů' s cílem zničit Andreje Babiše a vládní koalici. Redakční text používá hanlivé výrazy ('libtardi') a ironické nálepky ('pravda a láska'), čímž nahrává Babišovi bez prostoru pro druhou stranu. Protistrana (Petr Pavel) je vykreslena negativně a bez možnosti se vyjádřit. Celkově text podporuje narativ Babiše jako oběti politické štvanice.

Podání nahrává Aleši Juchelkovi: po stručném uvedení kritických zjištění poskytuje rozsáhlý prostor téměř výhradně obhajobě Davida Martinka, zatímco reakce kritizovaných médií a organizací chybějí. Závěr navíc přesouvá pozornost od věcné podstaty kauzy ke spekulaci o odvádění pozornosti od afér opozice.

Podání je rozhovor, který dává prostor pouze Thomasu Pauknerovi; redakční otázky a výběr citací rámují STAN a Vít Rakušana jako problematické bez jejich vyjádření. Kritická tvrzení jsou atribuuována mluvčímu, takže jde o mírnou tendenci proti STAN/Rakušanovi a dalším kritizovaným stranám, ne o otevřený redakční útok.

Podání poškozuje Deník N. Většina ostrých soudů je řádně připsána Pauknerovi, a sama proto není redakční manipulací. Redakce však jeho kritiku rozsáhle reprodukuje bez reakce napadeného média a místy přebírá obvinění vlastním hlasem: označuje informaci za lživou a zobecňuje údajnou jednostrannost pokrytí. Paukner ani političtí soupeři zmiňovaných aktérů nejsou redakcí výslovně ospravedlňováni či chváleni, proto netvoří samostatný zvýhodněný tábor.

Podání nahrává Deníku N: jeho reportéry představuje jako odhalující investigativce, zatímco profil Thomas Paukner rámuje jako útočníka. Naznačuje souvislost mezi jeho kritikou deníku a odhalováním jeho identity. Závěrečné zdůraznění bydliště a exekucí posouvá pozornost k osobním poměrům provozovatele, aniž ukazuje jejich vztah k pravdivosti jeho textů. Babišův výrok je atribuovaná citace, nikoli vlastní hodnocení redakce.

Podání pomáhá Aleši Juchelkovi především tím, že redakční úvod označuje část dosavadních informací za dezinformace a jeho vystoupení představuje jako úplné vysvětlení. Obsáhlou ministrovu obhajobu doplňuje podporující hlas Davida Martinka bez nezávislého posouzení sporných tvrzení. Kritika Jurečky a úředníků i výrazné obranné metafory jsou však připisovány citovaným aktérům; samy nepředstavují stanovisko redakce ani nezakládají druhý tábor.

Podání nahrává Deníku N: představuje jeho redakci jako omezenou v novinářské práci, uvádí projevy solidarity a poskytuje prostor pouze jejímu výkladu konfliktu. Ostrá obvinění Macinky jsou však jasně připsána citovaným mluvčím, a nejsou proto sama o sobě redakční manipulací. Vlastním hlasem redakce přidává negativně zabarvenou metaforu „motoristické mlhy“, kterou spojuje s prosazováním Babišových zájmů.

Text celkově nahrává straně Deníku N a kritikům profilu Thomas Paukner: investigativní zjištění doplňuje podezíravým jazykem o anonymitě a několika neověřitelně zabarvenými charakteristikami jednání provozovatele. Současně však uvádí vyjádření Křesinové, Melína, Seznamu i subjektů napadených blogem, takže nejde o jednostranné potlačení protistrany.

Podání mírně až středně nahrává Michalu Půrovi. Redakce už v perexu zpochybňuje transparentnost Deníku N a Simkaničovy reakce místy uvádí jako přiznání nebo výpad. Simkaničova vysvětlení přitom dostávají značný prostor, takže nejde o úplné potlačení jeho stanoviska. Ostré výroky uvnitř citací samy o sobě nejsou redakční manipulací.

Článek na ParlamentníListy.cz poskytuje nekritickou platformu Thomasi Pauknerovi k rozsáhlému útoku na Víta Rakušana a hnutí STAN. Rámuje Pauknera jako oběť mediálního honu a nekriticky přejímá jeho vážná obvinění. I přes uveřejnění vyjádření STAN je celkové vyznění jednostranně negativní vůči Rakušanovi. Redakce nahrává Pauknerovu narativu výběrem citací, uspořádáním argumentů a absencí protistrany u mnoha obvinění.

Podání výrazně nahrává kritickým médiím, která autor představuje jako nestranné ochránce demokracie. Vládu naopak rámuje jako moc usilující o odstranění kontroly a spojuje její jednání s protofašismem. Tendenčnost spočívá především v morálním rozdělení aktérů, přisuzování motivů a stupňování hrozby, nikoli v samotném informování o odmítnutí účasti novinářky na tiskové konferenci. Jde o otevřeně hodnotící komentář, nikoli satiru.