Článek jednostranně reprodukuje vyjádření ministra Macinky, aniž by dal prostor prezidentově straně. Vyprávění rámuje prezidentovy kroky jako narušování jednání vlády a poškozování obrazu ČR, čímž nahrává vládnímu narativu (strana A).

Článek nahrává premiérovi Babišovi: prezentuje výhradně jeho perspektivu bez vyjádření prezidenta Pavla, vykresluje Pavla jako původce sporů a Babiše jako usmiřovatele a konstruktivního lídra. Výběr a pořadí citací posiluje Babišovu pozici.

Text nahrává Andreji Babišovi a jeho vládě – perex bez patřičné atribuce prezentuje kritiku prezidenta Pavla jako fakta a titulek slibuje ostrou kritiku, která v těle článku chybí.

Článek reprodukuje výhradně kritiku ministra Macinky vůči prezidentu Pavlovi, aniž by dal prostor druhé straně. Spolu s mírně hodnotícím slovesem v titulku tak vyprávění nahrává vládě.

Článek silně nahrává prezidentu Petru Pavlovi a kritizuje ministra Petra Macinku, Motoristy a vládu za pokusy degradovat prezidentskou roli na ceremoniální figurku. Autor označuje Macinkovu strategii za mstivou, obhroublou a emotivní, zatímco Pavlovo jednání hájí jako legitimní obranu kompetencí. Obvinění z ústavního puče zesměšňuje. Rozhodnutí Ústavního soudu vítá jako potřebné vyjasnění pravomocí.

Článek Deníku N je ostře kritický vůči vládě Andreje Babiše. Využívá silně hodnotící jazyk, jednostranný výběr faktů a emotivní rámování, které vykresluje vládní koalici jako hrozbu pro demokracii, zatímco oponenty a odborníky staví do role obětí. Text systematicky zdůrazňuje negativa vládních kroků, ignoruje či bagatelizuje jakákoli vysvětlení a nahrává tak opozici a kritikům současného kabinetu.

Text mírně nahrává prezidentovi Pavlovi. Zvýrazňuje jeho kompromisní postoj a vstřícnost, zatímco vládní postoj rámuje jako neochotný a zpochybňující rozhodnutí Ústavního soudu. Titulek a perex naznačují, že prezident byl na seznam delegace dopsán dodatečně a 'ale' v perexu nastoluje očekávání, že delegaci měl vést prezident.

Text je převážně vyvážený, ale titulek použitím slova 'vzepřela' nahrává Pavlovi tím, že vládu líčí jako rebelující. Jinak článek věcně reprodukuje sporné pozice obou stran bez výrazného redakčního zkreslení.

Článek líčí ministra Macinku jako provokatéra, který vyvolává zbytečné konflikty. Vyzdvihuje roli premiéra Babiše při zkrocení Macinky a vynucení omluvy, zároveň ale naznačuje, že Babiš podobné chování toleruje kvůli loajalitě. Celkově nahrává Babišovi a ANO, zatímco Macinku staví do negativního světla.

Článek je převážně vyvážený, uvádí vyjádření obou stran. Mírně však nahrává prezidentu Pavlovi, a to zejména redakčním obratem „přes nevstřícné kroky ze strany vlády“, který hodnotí postoj vlády jako nespolupracující a vykresluje Pavla jako konstruktivního.

Článek mírně nahrává prezidentovi Pavlovi. Titulek tvrdí, že nedostal mandát, ačkoli ministr ujišťuje o opaku; text zdůrazňuje Pavlovy stížnosti a nabídky kompromisu, zatímco vládní vysvětlení a ujištění řadí až do druhé poloviny.

Článek poměrně vyváženě popisuje spor, ale pomocí lexikálních voleb (válka, vyšachovat, upozadit) a rámování Pavlových návrhů jako ústupků lehce nahrává prezidentské straně, zatímco vládu vykresluje jako obstrukční.

Článek zvýrazňuje stížnosti prezidenta Pavla a vládu prezentuje jako dominantní sílu omezující jeho roli, přičemž titulkem a řazením argumentů podporuje prezidentův pohled.

Článek zvýhodňuje prezidenta Pavla používáním negativně zabarvených výrazů vůči vládě (např. 'ostuda', 'mafiánské metody'), zatímco Pavlovy argumenty označuje za srozumitelné. Titulek přisuzuje Pavlovi silný výrok, který v textu chybí.

Článek systematicky poškozuje Andreje Babiše vkládáním jeho jména do nesouvisejících negativních zpráv (vandalismus prezidentského jezírka, azyl pro polské politiky, odmítnutí jurisdikce ICC USA), čímž jej nepravdivě spojuje s aférami. Zároveň gramatickými deformacemi („bude Andrej Babiš sloužit“) sugeruje, že Babiš ovládá delegaci. Tím výrazně nahrává vládní straně, neboť diskredituje hlavní opoziční figuru.

Text vykresluje kroky vlády jako osobní mstu premiéra Babiše za prezidentskou žalobu a líčí prezidenta jako oběť, čímž zvýhodňuje Pavla a zaujímá negativní postoj k Babišovi. Emocionálně nabité výrazy, jednostranný důraz na perspektivu Hradu a relativizace vládních argumentů podporují prezidentovu pozici.

Článek informuje o novém zájmu Evropské komise o nárokové dotace pro Agrofert, což představuje potenciální hrozbu pro Babišův holding. Text mírně nahrává Evropské komisi a vůči Babišovi vyznívá spíše negativně – zdůrazňuje minulá pochybení, neposkytuje přímé vyjádření zástupců holdingu a podsouvá, že Komise je nyní obezřetnější než dříve.

Článek informuje o pokračování zemědělských dotací pro Agrofert, čímž fakticky zvýhodňuje stranu hájící tyto platby. Ačkoli obsahuje vyvážené informace, titulkem a výběrem citací mírně nahrává Agrofertu.

Článek je věcným vysvětlujícím Q&A, ale prostřednictvím výrazně nevyváženého prostoru věnovaného vyjádřením šéfa SZIF Dlouhého (který argumentuje ve prospěch proplácení dotací Agrofertu) potenciálně nahrává straně Andreje Babiše. Evropská komise dostává jen minimální prostor k prezentaci svého stanoviska.

Komentář autorsky zřetelně nahrává zastáncům přechodu na fondový důchodový systém a kriticky se staví k parametrickým změnám vlády. Pomocí emotivního jazyka, nálepek, předpokladů a ironických otázek zlehčuje vládní reformu a vytváří dojem, že jediným řešením je radikální systémová změna, čímž přesouvá vinu za neudržitelnost penzí na vládu.

Článek systematicky vyzdvihuje nově navržené Lepší penzijko jako jasného vítěze nad stávajícími produkty, přičemž používá emotivní jazyk (past, spolykaly poplatky, přemožitel), modelové výpočty založené na předpokladech ministerstva a cituje téměř výhradně spoluautora reformy. Kritické hlasy penzijních společností jsou odsunuty do jediné věty na konci a nejsou analyzovány. Výsledné podání tak výrazně nahrává ministerstvu financí a propaguje navrhovanou změnu bez vyváženého zhodnocení rizik.

Text je publicistickou upoutávkou na podcast, která pomocí výběru negativních informací a jazykových prostředků staví hnutí ANO a jeho představitele do nepříznivého světla. Článek nahrává oponentům ANO, protože bez vyváženého pohledu líčí sérii bytových skandálů a posiluje obraz skupiny kolem Babiše jako pokryteckých papalášů.

Komentář Deníku N jednostranně kritizuje vládní ANO a Motoristy. Zaměřuje se na kauzy Prokopa a Barthy, zdůrazňuje Babišův dvojí metr a vládní zásahy do státní správy. Celkově text nahrává kritikům vlády, prezidentu Pavlovi a médiím.

Text vykresluje Petra Macinku a Motoristy jako arogantní koaliční partnery, kteří svými výroky poškozují vztahy s ANO a jeho voliči. Převaha anonymních zdrojů z ANO a výběr nejprovokativnějších výroků Macinky vytváří dojem, že jeho omluva byla vynucená a že situace je pro ANO nepřijatelná. Tím text nahrává hnutí ANO a oslabuje pozici Motoristů.

Článek formou rozhovoru se senátorem a porotcem Josefem Bazalou nekriticky přebírá jeho pohled a vykresluje vystoupení ministra Macinky na folklorním festivalu jako provokaci, která byla organizátorům vnucena tlakem vládních struktur. Neposkytuje prostor druhé straně, čímž nahrává obhájcům apolitického charakteru festivalu a diskredituje Macinku.

Článek korektně informuje o sporných výrocích ministrů a opravuje faktickou chybu, avšak výběrem ostře negativního citátu Martina Baxy („ožralí burani“) mírně nahrává kritikům ministrů Motoristů.

Článek prostřednictvím výběru citací zdůrazňuje kritiku ministrů Motoristů a zobrazuje je jako původce narušení folklorní akce. Vyváženost je narušena dominancí negativních vyjádření, což celkově nahrává oponentům Macinky a Klempíře.

Článek přináší věcné zpravodajství o vypískání ministra Macinky na folklorním festivalu; mírná tendenčnost ve prospěch politika se projevuje absencí hlasů publika a použitím expresivního slovesa „řval“.

Text je ostře jednostranný komentář obhajující vládu a premiéra Babiše; prezidenta Pavla a Ústavní soud líčí jako pučisty ničící právní stát a parlamentní demokracii. Celkové vyznění systematicky nahrává vládě a diskredituje prezidenta.

Text zdůrazňuje protokolární podřízenost prezidenta Pavla premiéru Babišovi v rámci delegace na summit NATO, volbou detailů (vstup hlavním vs. vedlejším vchodem, zasedací pořádek) a strukturou (Babišovy kritiky až v závěru) vyznívá ve prospěch vládní pozice. Prezidentovo vystupování je rámováno jako ztrátové a oslabené.

Článek kriticky glosuje spor o účast na summitu NATO: přirovnává jej ke školnímu výletu, kde Pavel hraje roli učitele Hnízda a Babiš s Macinkou neukázněné žáky. Autor oceňuje Pavlovu snahu vnést řád, ale vytýká mu pozdní reakci; celkově rámování delegitimizuje Babišovu stranu jako dětinskou, ačkoli mírně kritizuje i Pavla.

Text jednostranně prezentuje perspektivu prezidenta Pavla a opomíjí vyjádření vlády. Výběr faktů a citací zdůrazňuje údajné restrikce vůči hlavě státu a tím nahrává prezidentovi v sporu o vedení delegace na summit NATO.

Článek je informativní a vyvážený, popisuje spor o summit NATO z pohledu obou táborů, uvádí scénáře zvažované Hradem. Použití mírně emotivních slov jako 'tahanice' či 'zarytě' nevyznívá ve prospěch ani jedné strany. Celkově neutrální.

Text je relativně vyvážený, poskytuje prostor oběma stranám sporu. Přináší vyjádření premiéra Babiše i prezidenta Pavla bez zjevné redakční manipulace.

Text vykresluje premiéra Babiše jako osobu ignorující rozhodnutí soudu a vedoucí zbytečný spor s prezidentem, čímž poškozuje republiku. Výběrem ostré citace opozičního politika vytváří rámec frašky. Tím nahrává prezidentu Pavlovi a opozici.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Ačkoli samotný redakční text je věcný, výběr a prostor poskytnutý kritickým výrokům opozičního politika Kupky (včetně emocionálně nabitých obratů) vůči Babišovi vytváří dojem, že premiér jedná iracionálně. Jediným hodnotícím výrazem redakce je označení Putina za diktátora, což nepřímo podtrhuje naléhavost podpory Ukrajině a oslabuje Babišovu zdrženlivou pozici.

Článek jednostranně prezentuje kritiku vlády ze strany Martina Stropnického a Anny Shavit, aniž by dal prostor kabinetu k obhajobě. Tím nahrává prezidentské straně, protože vykresluje vládu jako nečinnou a zneužívající spory s prezidentem jako výmluvu.

Text nahrává prezidentu Pavlovi zdůrazňováním jeho kritiky vládního rozhodnutí jako nehospodárného a absurdního, selektivním výběrem faktů o nákladech letů, emocionálně zabarvenými výrazy a insinuacemi na adresu vládních představitelů.

Článek z debaty s prezidentem Pavlem jednostranně prezentuje jeho kritiku vlády. Novinářské otázky obsahují emocionálně zabarvené výrazy („únos státu“, „peskovat“, „na hanbě“, „na pranýř“) a redakční komentář zvýrazňuje pohled prezidenta. Celkově text nahrává prezidentu Pavlovi a znevýhodňuje vládu Andreje Babiše.

Článek převážně zprostředkovává pohled prezidenta Pavla, jehož stížnosti na neústupnost premiéra a restrikce vlády jsou detailně citovány, zatímco vyjádření druhé strany je stručně a umístěno na úplný závěr. Výsledkem je portrét Pavla jako oběti malicherné vládní obstrukce a Babiše jako nekooperativního aktéra, čímž text celkově nahrává prezidentské straně.

Glosa je silně kritická k Filipu Turkovi a Andreji Babišovi, vykresluje je jako pokrytce, kteří ničí českou zahraniční politiku, a obhajuje prezidenta Pavla. Nahrává tak Pavlovi a prozápadnímu směřování.