Text je interview s profesorem Gerlochem, který kritizuje rozhodnutí Ústavního soudu o předběžném opatření ve prospěch prezidenta Pavla. Otázky i výběr respondenta rámují rozhodnutí jako neoprávněné a nahrávají tak vládě v kompetenčním sporu.

Článek nekriticky reprodukuje Babišův komentář, titulkem 'Premiér Babiš' ho staví do role předsedy vlády, čímž mu přisuzuje autoritu, kterou nemá. Bez kontextu tak celkově nahrává Babišově snaze delegitimizovat účast prezidenta Pavla na summitu NATO a vykreslit ho jako zdroj ostudy.

Satirický komentář ironicky kritizující prezidenta Petra Pavla.

Text jednostranně rámuje roztržku mezi premiérem Babišem a prezidentem Pavlem jako střet pragmatického podnikatele a militaristického vojáka. Redakční titulek i sugestivní otázky používají expresivní výrazy a insinuace zpochybňující Pavlovu pozici, zatímco Babiš je vykreslen jako muž dohody. Celkově článek favorizuje Babiše a oslabuje důvěryhodnost prezidenta.

Text reprodukuje obvinění premiéra Babiše vůči prezidentu Pavlovi, že by účastí na summitu poškodil zemi, a uvádí vládní argumenty, přičemž strana prezidenta dostává jen minimální prostor k obhajobě. Celkově nahrává vládě a snižuje kredibilitu prezidenta.

Text poskytuje nepřiměřený prostor premiéru Babišovi, jehož obvinění proti prezidentu Pavlovi prezentuje bez dostatečného kontextu a titulkem je přebírá jako fakt. To posiluje negativní obraz Pavla a nahrává Babišově vládě.

Článek jednostranně reprodukuje Babišovu kritiku prezidenta Pavla, vynechává Pavlovo stanovisko a bez kontextu posiluje dojem, že prezident poškozuje zemi. Titulek i výběr citací nahrávají vládě.

Článek informuje o sporu o účast na summitu NATO. Poslední slovo má premiér Babiš, který tvrdí, že účast prezidenta by poškodila Česko; prezidentův pohled je zkrácen. Rozsah citací a závěrečná pozice zvýrazňují vládní stanoviska a mohou mírně podrývat postavení prezidenta.

Článek přináší vyjádření premiéra Babiše, který ostře kritizuje prezidenta Pavla za údajné poškozování ČR a popisuje, že v OSN bude prezident jen číst vládní projev. Text obsahuje i rozhodnutí Ústavního soudu ve prospěch Pavla a zmínku o oslovení Hradu. Mírně nahrává Babišově straně, protože nechává bez protiargumentu jeho obvinění a zdůrazňuje jeho mocenskou pozici, celkově však působí věcně.

Článek věcně reprodukuje vzájemná obvinění obou stran. Mírně nahrává prezidentu Pavlovi, neboť zahrnuje jeho silné rétorické otázky a končí informací o předběžném opatření Ústavního soudu ve prospěch prezidenta. Celkově jde o vyvážené zpravodajství.

Článek podává spor mezi Babišem a Pavlem, začíná Babišovou reakcí a požadavkem doložit výroky, čímž mu dává mírně výhodnější pozici. Přítomnost chyb (záměna jmen) a drobných jazykových signálů text celkově vychyluje ve prospěch Babiše.

Text nahrává vládě/Babišovi, protože mu dává delší nevyvrácený prostor a končí jeho obviněním prezidenta, zatímco prezidentova reakce na toto obvinění chybí.

Článek vyváženě informuje o sporu, avšak titulkové sloveso "osočil" a uvozovací "tvrdí" mírně znevýhodňují Babiše a nahrávají Pavlovi.

Článek mírně nahrává prezidentu Pavlovi. Zdůrazňuje, že Pavel pokračuje v cestě navzdory Babišovým výzvám, a Babišovo tvrzení o poškození ČR uvozuje slovem 'dokonce', čímž naznačuje jeho přehnanost. Rovněž cituje Pavlův protiargument a rozhodnutí Ústavního soudu podporující prezidentovu účast, zatímco Babišův postoj je popsán jako neopodstatněné obviňování.

Text celkově nahrává Petru Pavlovi. Předkládá jeho argumenty proti Babišovým obviněním, cituje jeho rétorické otázky a připomíná rozhodnutí Ústavního soudu, které podporuje prezidentovu účast na summitu. Babišova kritika je sice uvedena, ale její vyznění je oslabenou Pavlovou obhajobou a závěrečným zdůrazněním protokolárních pravidel.

Text mírně nahrává vládě a Andreji Babišovi, neboť poskytuje více prostoru ministru Macinkovi, který prezidenta Pavla kritizuje za nepřevzetí mandátu a naznačuje nekompetentnost KPR, aniž by prezidentova strana dostala srovnatelný prostor k odpovědi. Volba slova 'vymohl' a zařazení citace 'trochu hystericky' posilují dojem, že prezident jedná přehnaně.

Text vyznívá ve prospěch vládní strany: rozsáhle cituje ministra Macinku, který Pavlovo tvrzení označuje za hysterii a úsměvnou historku, a poskytuje mu výrazně větší prostor. Prezidentův pohled je zmíněn jen stručně a okamžitě zpochybněn.

Článek mírně nahrává vládní straně sporu, protože rámuje spor z perspektivy ministra Macinky a zdůrazňuje jeho tvrzení, že prezident měl k mandátu přístup, zatímco neposkytuje prezidentově kanceláři prostor k reakci na tuto konkrétní informaci. Zároveň prezidenta vykresluje jako hysterického a jeho úlohu na summitu snižuje na druhořadou.

Článek jednostranně přebírá vládní narativ. Prezentuje účast prezidenta Pavla na summitu NATO jako zbytečnou přítěž, která způsobuje komplikace a prodražuje akci. Prezident je vykreslen jako pasivní účastník v zadní řadě, zatímco premiér Babiš jako lídr. Prostor dostává pouze ministr Macinka, protistrana zcela chybí. Celek nahrává vládě Andreje Babiše.

Článek nahrává straně vlády/Babiše. Titulek vydává Macinkovo tvrzení o zpřístupnění mandátu za fakt, čímž naznačuje, že za problémy může prezidentova kancelář. Jinak je text poměrně vyvážený, dává prostor oběma stranám, ale umístění a formulace titulku celkové vyznění lehce vychyluje ve prospěch vlády.

Článek dává výrazně více prostoru ministru Macinkovi, který kritizuje prezidenta Pavla a Ústavní soud za dodatečné náklady a odsunutí prezidenta do druhé řady. Vyjádření Kanceláře prezidenta republiky je stručné a umístěné až na konci. Titulek navíc nahrazuje výraz „druhé řady“ silnějším „zadní řady“. Celkově text mírně nahrává vládnímu pohledu.

Text je věcnou zprávou o sporu o účast na summitu NATO. Nevykazuje výraznou tendenčnost, poskytuje obě strany sporu, i když vládní pohled je prezentován mírně více díky přímé citaci Babiše a delšímu prostoru pro jeho vyjádření. Celkově neutrální.

Text mírně nahrává vládě a Andreji Babišovi tím, že nechává bez protireakce zaznít jeho tvrzení o újmě Česka v zahraničí a zdůrazňuje nejasnosti programu prezidenta.

Článek je přehledem několika nesouvisejících zpráv, z nichž většina je neutrální. Jediná zaujatost se objevuje v krátké zprávě o sporu o kompetenční žalobu: označení důkazu poradce Macinky za "zjevný podvrh" bez připsání zdroje zvýhodňuje prezidenta Pavla a Ústavní soud, zatímco poradce a jeho politický tábor vykresluje jako nevěrohodné.

Článek popisuje spor o účast prezidenta Pavla na summitu NATO a potvrzuje jeho odlet vládním letadlem. Text je věcný, uvádí vyjádření obou stran bez zjevné redakční manipulace; prostor dostává jak Pavlův argument o protokolu, tak Babišovo zdůvodnění vyloučení. Mírně nahrává prezidentovi, neboť zmiňuje předběžné opatření Ústavního soudu ve prospěch účasti, ale celkově zůstává neutrální zpravodajství.

Článek je věcnou agenturní zprávou, která informuje o odletu prezidenta Pavla na summit NATO a o sporu s vládou. Uvádí stanoviska obou stran, text nenahrává výrazně žádné straně.

Text mírně nahrává prezidentově straně (Pavel, KPR). Titulek i úvod zdůrazňují tvrzení KPR, že vinu za vyšší náklady nese vláda. Prezident je prezentován jako konstruktivní aktér nabízející kompromis, zatímco vláda jako neústupná a ignorující. Vysvětlení vlády je uvedeno, ale je okamžitě zpochybněno kontrargumentem KPR.

Text mírně nahrává KPR a prezidentu Pavlovi, když jako hlavní tezi přebírá tvrzení Hradu, že za zvýšené náklady může vláda. Popis sporu jako 'vleklého' a zdůraznění, že vláda ignorovala kompromis, posiluje negativní obraz vlády.

Článek nahrává prezidentu Pavlovi – zdůrazňuje jeho výraznou podporu v průzkumu, oslabuje pozici Macinky (ani mezi vládními voliči nemá většinu) a připomíná pokles hodnocení vlády. Kontext právního sporu je zmíněn jen okrajově.